Apple is doomed. Akcie Apple se propadají. Dodavatelé Apple omezují výrobu. O letošní iPhony není zájem. iPhone XR je propadák. Podobných titulků a prohlášení jste za poslední týdny nejspíš zaregistrovali více. Vycházejí ze zpráv, že někteří dodavatelé Apple omezují výrobu. Navazují také na fakt, že Apple přestane zveřejňovat počty prodaných zařízení. Mnozí tak začali usuzovat, že Apple něco skrývá. Nejspíš špatné výsledky, propady prodejů. Co se ale stane, když si tyto zprávy dáte do širších souvislostí? Díky, že držíte v ruce další vydání iPure, které se pokusí situaci trochu osvětlit. Pojďme na to.

Tak mám iPhone X. Po letech strávených na nejlevnějších variantách Apple telefonů, které jsem používal, dokud střepy na obrazovce nezačaly odpadávat, jsem letos naskočil do opačného extrému. A je to zvláštní zážitek. V žádném případě není negativní. Ten telefon nemá jedinou vadu. Není to tvoje chyba iPhone, se mnou je něco v nepořádku.

Uživatelé iPhone jsou běžně označováni jako iOvce ze strany těch, kteří nechápou, proč by si někdo, kdo má všech pět pohromadě, koupil telefon za víc než 20 tisíc korun, když stejnou službu udělá čínský telefon za 6 tisíc. V internetových diskuzích se pak obvykle strhne mela, která připomíná zákopovou válku – každý si sedí za tou svou zdí, kterou si vybudoval za léta odporu ke konkurenci a nakupováním dalších a dalších zařízení od stejné značky, a plive se na ty druhé.

Apple minulý týden ohlásil akcionářům nejlepší letní čtvrtletní výsledky v historii. Tržby firmy rostou v dvojciferných číslech, daří se v podstatě na všech frontách. Psát o obchodním výkonu firmy je samozřejmě trochu nuda. Tentokrát se však mezi řádky skrývá hodně zajímavého.

Možná si za půl roku budeme klepat na čelo, co jsem to zase napsal – a já za to budu rád. Otálel jsem totiž s tímto verdiktem dlouhé měsíce. Na nový model jsem čekal dokonce několik let. Ale MacBook Air už evidentně nic nevzkřísí. Je to škoda, protože se stále jedná o jeden z nejpopulárnějších počítačů. Byť si není třeba nalhávat, že je to hlavně kvůli ceně. Protože všude jinde už kulhá minimálně na jednu nohu. Pryč jsou časy, kdy ho Steve Jobs s velkou pompou vytáhl z tenké poštovní obálky a zase trochu ohromil svět.

Když skončilo druhé fiskální čtvrtletí letošního roku, uplynulo od startu prodeje iPhonu X dvacet jedna týdnů. Každý tento týden Apple prodával iPhone X, iPhone 8 Plus, iPhone 8, iPhone 7 Plus, iPhone 7, iPhone 6S Plus, iPhone 6 Plus a iPhone SE. Nejprodávanějším byl ale každý týden, jednadvacetkrát v řadě, iPhone X. Při vyhlašování finančních výsledků to oznámil šéf Applu Tim Cook a tak trochu tím vyrazil z ruky dychtivých novinářů jejich chystané texty o senzaci, že se jablečné vlajkové lodi mezi telefony nedaří.

V dnešní době snad všichni sledují seriály. Mají velkou výhodu oproti filmům, protože jsou obvykle jen tři čtvrtě hodiny až hodinu dlouhé, což se často lépe konzumuje než dvojnásobně dlouhé filmy. Seriály sledují jak jak dámy v pozdním věku, které mají rády Ordinaci v růžové zahradě, tak mladí teenageři, kteří ujíždějí například na Game of Thrones.

Apple Watch již nějaký pátek dominují světovému hodinkářskému trhu, paradoxně ne jen tomu s chytrými hodinkami. Apple evidentně svým fitness náramkem trefil hřebíček na hlavičku, hodinky jsou krásně napojené na ekosystém a lidé mají zase důvod svůj čas sledovat na zápěstí. Nemusí kvůli tomu vytahovat z kapsy iPhone, což pokaždé vedlo k nepodmíněnému otevření Messengeru nebo Instagramu.

Vždy jsem měl obrovskou slabost pro iPady a iOS. Již od prvního iPadu jsem prakticky každý den navštěvoval App Store a stahoval nějaké aplikace. Ani nechci přemýšlet o tom, kolik peněz jsem do aplikací a her již investoval. Každopádně nelituji jediné koruny. Každý nákup dělám s rozvahou a přemýšlím, k čemu mi daná aplikace pomůže. Pravidelně také softwarové vybavení iPadu obměňuji a čistím, kdy nepoužívané aplikace letí nemilosrdně do koše. Mám ale rozhodně několik favoritů, kteří jsou se mnou neustále.

Žijeme v digitální době, v digitální společnosti, která ovlivňuje nejen nás dospělé, ale i naše děti. V dobách mého dětství tomu tak nebylo. Jedinou dostupnou vyspělou technologií byla černobílá televize (později barevná), kazeťák nebo walkman, z těch komunikačních pak pevný telefon. K těm šťastnějším z nás se dostali první osmibitové domácí počítače jako Atari nebo Commodore. Sociální sítí nám byla škola, dětské hřiště nebo zájmové činnosti. Nejčastějším způsobem komunikace byl rozhovor, telefonát a tam, kde to nešlo jinak, dopis. Internet nebyl, neexistoval, a tak jediným zdrojem informací byly učebnice, respektive knihy, noviny a časopisy, rodiče a další dospělí.

S pořízením jablečného reproduktoru HomePod jsem si opět uvědomil jednu zásadní věc – jaké všechny služby u nás stále nejsou dostupné. O mnoho službách a nakonec i výrobcích Applu si v České republice pořád můžeme nechat jen zdát. Už teď nevyužíváme jablečná zařízení zdaleka naplno, protože skýtají tolik možností, ale když nemáme mnoho služeb dostupných, je to ještě o něco horší. Představte si Siri v češtině, Apple Watch s LTE nebo Apple Pay u českých bank.

Největší hrůza akcionářů Applu je pěstovaná poučka, že úspěch firmy je postavený jen na jediném produktu. Kdysi to byl Apple II a Macintosh. Před deseti lety to byl iPod a dnes je to iPhone. Je tedy jasné, že analytici na celém světě sledují vývoj trhu s chytrými telefony a pokouší se zjistit, v jakém momentu přestanou prodeje růst a jestli má Apple nějaké eso v rukávu.