Inkluze je termín, který dnes zvedá ze židle nejednoho pedagoga a také rodiče. Možná také proto se tento název změnil na výraz Společné vzdělávání. Nevím, jestli to zní lépe, ale takto dnes Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) oficiálně definuje začlenění dětí s různým typem postižení do výuky na běžných základních školách. Abychom lépe pochopili dané pojmy, řekněme si na úvod, co to vlastně znamená a co je cílem Společného vzdělávání.

Apple Watch již nějaký pátek dominují světovému hodinkářskému trhu, paradoxně ne jen tomu s chytrými hodinkami. Apple evidentně svým fitness náramkem trefil hřebíček na hlavičku, hodinky jsou krásně napojené na ekosystém a lidé mají zase důvod svůj čas sledovat na zápěstí. Nemusí kvůli tomu vytahovat z kapsy iPhone, což pokaždé vedlo k nepodmíněnému otevření Messengeru nebo Instagramu.

Vždy jsem obdivoval lidi, kteří před sebou měli obrazovku plnou čísel a nicneříkajícího kódu. Již jako malý kluk jsem snil o tom, že budu jednou programovat. Líbila se mi ta možnost stvořit něco nového, vlastního. V devadesátých letech jsem se setkal s programovacím jazykem a vývojovým prostředím Baltík, který je založen na bázi jazyka C. Pomocí přesunování ikonek jsem dával příkazy malému čaroději, co má dělat či vykonávat. Bylo to úchvatné. Po více než dvaceti letech jsem se setkal s podobnou aplikací, která má s Baltíkem mnoho společného. Řeč je o výukovém Apple programu „pro děti“ Swift Playgrounds.

V 15. letošním iPure najdete rozsáhlý článek o nástrojích pomáhajících s pitným režimem, o rozvoji kreativity s iPadem, o použitelnosti Touchbaru pro handicapované, Instagramu a Shadowgun Legends. Přeje příjemné čtení iPure 27/2018.

Jednou z věcí, kterou jsem, mimo jiných, v minulosti hodně podceňoval, byl pitný režim. Projevovalo se to zejména únavou, nechutí k jídlu a neustálým suchem v ústech. Nezřídka jsem měl problém s popraskanými rty a v teplých dnech i bolestí hlavy. Mělo to ale i své „výhody“ – nepotil jsem se a nemusel jsem často chodit na toaletu. Znáte to? Pak pro vás mám v úvodu jednoduchou radu: změňte to!

Vždy jsem měl obrovskou slabost pro iPady a iOS. Již od prvního iPadu jsem prakticky každý den navštěvoval App Store a stahoval nějaké aplikace. Ani nechci přemýšlet o tom, kolik peněz jsem do aplikací a her již investoval. Každopádně nelituji jediné koruny. Každý nákup dělám s rozvahou a přemýšlím, k čemu mi daná aplikace pomůže. Pravidelně také softwarové vybavení iPadu obměňuji a čistím, kdy nepoužívané aplikace letí nemilosrdně do koše. Mám ale rozhodně několik favoritů, kteří jsou se mnou neustále.

Na Lukáše Fronka jsem narazil poprvé velmi nedávno. Na YouTube na mě někdy v loňském roce jako doporučené vyskočilo jeho video s reakcemi na iPhone X, který Apple zrovna představil. Už v tom prvním videu jsem věděl, že jde o jedinečného a originálního vlogera, který má styl, smysl pro srandu a ví, o čem mluví. Moc se mi líbí jeho postprodukční úprava a stejně tak témata, která nejsou jen o Applu. Letos jsme se také poprvé potkali ve Vídni, kam jsme oba vyrazili na otevírání nového Apple Storu. Ihned jsem věděl, že musím Lukáše vyzpovídat. Zaslouží si, aby o něm Apple komunita věděla.

S anglickým výrobcem Hi-Fi příslušenství Bowers & Wilkins jsem se poprvé setkal před mnoha lety, když jsem používal první iPody. Na jejich ikonickou „vzducholoď“, tedy reproduktor Zeppelin, nemohu zapomenout. Už tenkrát mi jejich zvuk velmi imponoval. Doménou této firmy byly vždy klasické reproduktory. O sluchátka se nikdy nijak zvlášť nezajímala. Překvapilo mě proto, když Bowers & Wilkins ohlásili, že představí svoje první bezdrátová sluchátka s aktivním potlačením hluku. Novinka nese označení PX a já si s nimi už více než tři měsíce tykám.