iPad

iPad 8. generace byl představen na obsahově krapet netradiční zářijové keynote. Stalo se tak zhruba tři a půl roku poté, co modelová řada iPad (univerzální model bez druhového jména) přešla po vzoru iPadu Air na takřka bezrámečkový svěží design. iPad 5. generace byl tehdy společně s iPady Pro jedinou volbou, pokud jste chtěli iPad. iPady Air a mini ležely v zapomnění. V březnu roku 2018 však Apple úplně otočil a nastolil nový režim a jasnou strategii – za každou cenu zásobit všechny lidi tablety, protože v tabletech je budoucnost. Vnímám, že letos přišlo vyvrcholení tohoto příběhu.

Apple Event

V úterý 15. září opět proběhla snad nejočekávanější událost ve světě chytré elektroniky. Apple od 19.00 hodin našeho času odvysílal na svém webu a na YouTube hodinovou předtočenou show. Show, na které se vždy představují nové iPhony. Tentokrát však bez iPhonů a reálně jen s jedním zbrusu novým produktem. Pojďme si shrnout, co se dalo vyčíst mezi řádky.

Plochy

S příchodem září už nám, běžným smrtelníkům, skutečně zbývá jen posledních několik týdnů s iOS 13. Každý prožívá přechod na nový systém s menším či větším nadšením a já jsem osobně byl vždy tím, kdo poslední týdny nemohl dospat a instaloval tak brzo, jak jen to šlo. Letos mě ale ze židle nezvedly ani praktické funkce pro uspořádání plochy… Proto vás dnes chci provést mou domovskou obrazovkou a zdůvodnit, proč widgety na ploše zřejmě nikdy nevyužiju.

V síti

Celovečerní dokumentární film V síti na jaře tohoto roku, bohužel trochu nešťastně přesně před startem omezení spojených s koronavirem, otřásl českým divákem a postavil jej před krutou realitu sociálních sítí. Téma zneužívání dětí na internetu a hrozby, které nezkušenému uživateli na síti hrozí, jsou sice permanentně omílány, ale nikdy se nejedná o konkrétní příklady, naopak spíše o obecné rady typu „neber si od cizích lidí sladkosti“. Film V síti nás staví před konkrétní data, konkrétní svědectví napadených subjektů i predátorů a padají tam důležité myšlenky, kterým se má smysl věnovat i v našem magazínu. Pokusím nespoilerovat…

Přenosné reproduktory

Přenosné bezdrátové reproduktory se pro mnoho lidí staly univerzálním řešením pro poslech hudby doma i na cestách. Svými praktickými rozměry, dobrým přednesem i stále lepší výdrží baterie si získaly srdce jak audiofilů, tak méně náročných posluchačů, kteří takové reproduktory používají na zahradních akcích, v práci nebo venku s přáteli. Protože se do segmentu přenosných reproduktorů s Bluetooth pustily i renomované značky jako Bose, Bang&Olufsen, harman/kardon nebo JBL se však přenosné reproduktory často staly jediným prostředkem domácího poslechu. Vyvstává tedy otázka: dají se přenosné reproduktory prémiových značek doporučit jako náhrada domácí Hi-Fi soustavy?

Vzdělávání

Koronakrize zahýbala světem snad po všech stránkách. Silné firmy musely obstát v těžké zkoušce, slabší firmy musely bojovat o přežití, ve státních kasách je pod tíhou vyrovnávání všech ztrát jako vymeteno a zároveň bylo otevřeno mnoho otázek, které jsme doposud nepovažovali za tak horké. Vzdělání se v krušném období ukázalo jako klíčové. Neustále je potřeba se učit a věnovat se kvalitě a rozšíření vzdělání, protože jedině tak jsme schopní zodpovědně fungovat dál. Server Statista.com vydal začátkem června docela rozsáhlou studii vzdělávání v Evropské unii, v níž je celá pasáž věnovaná technologiím. Pojďme se v tomto volném pokračování společně podívat na konkrétní data, jak jsme na tom teď.

Produktová řada

Poslední dobou se na mě lidé docela často obrací s dotazem, jaký iPhone si mají koupit. Po pár jednoduchých otázkách, jak telefon používají, co od něj očekávají a jaký mají rozpočet, vždy skončím u iPhonu SE nebo iPhonu 11. Tam už pouze záleží na jednotlivci, zda trvá na Touch ID, malém těle a úplném základu, nebo chce moderní bezrámečkovou platformu, relativně veliký telefon a bezkonkurenční výdrž baterie. Nikomu v mém okolí jsem však nikdy nedoporučil nejdražší iPhony Pro či dříve třeba model XS oproti XR. Proto mi v hlavě vyvstala otázka: pro koho tedy vůbec Apple své profesionální produkty vyrábí?

Vzdělání

Pár dní před mými státnicemi mi přistála ve školní e-mailové schránce prosba o účast ve fascinujícím průzkumu. Kolegové z Katedry informačních a komunikačních technologií Pedagogické fakulty Ostravské univerzity sestavili dotazník s názvem Digitální technologie ve vzdělávání zaměřeném na přípravu učitelů v oblasti digitálních technologií. Aniž bych se cítil být kdovíjakým profesionálem přes počítače, jsem hluboce přesvědčen, že jako budoucí učitel musím technologie do výuky zakomponovat. Zde je má vize.

Tři tygři

Tři tygři. Tento youtubový kanál zná dnes snad každý druhý Čech. Improvizačnímu uskupení herců z ostravského Divadla Mír se v době, kdy nikdo nemohl vystupovat, povedlo něco jedinečného. Zatímco na internetu ve velkém vysílali jen a pouze zpěváci a hudební kapely, Tři tygři dokázali, že i divadlo se dá dělat po internetu, když to jinak nejde. 18 živými vysíláními, seriály VyPlašení nebo Distanc a mnohým dalším bavily tváře Divadla Mír český YouTube, protože se tentokrát nemohly setkat osobně s tradičně vyprodaným sálem. Je mi ctí, že si Albert Čuba, šéf Míru, principál Třech tygrů a nadšenec do technologií, udělal čas a nechal mě, abych ho vyzpovídal, jak to všechno bylo.

Windows

Jsem jediný člen naší redakce a koneckonců i mé vlastní rodiny, kdo nikdy neměl Mac a neseděl u něj déle než pár desítek minut. Jsem na tom s počítači od Applu tak špatně, že se má zkušenost s macOS omezuje pouze na pokusy pomoci členům rodiny řešit banální problémy, k jejichž řešení běžně využívám Podporu Apple. Povědomé mi jsou pouze klávesové zkratky, které znám z iPadu, nebo si je domyslím na základě těch z Windows. Na „oknech“ jsem vyrostl a dodnes jsem u nich zůstal v podstatě kvůli hrám. Poslední upgrade na nový, konečně pořádný stroj jsem provedl před necelým měsícem, a přestože mám Windows osobně opravdu rád, při přechodu na nový počítač jsem se nejednou modlil, aby se dalo hrát na Macu.

Chytré boty

Začátkem března vyšel na DVTV rozhovor s ultramaratoncem a zakladatelem běžecké školy Milošem Škorpilem v souvislosti s pokořením rekordu v maratonském běhu. Řeč byla o botách rekordmana, které jsou podle Škorpila sice skvělé, ale většinu běžců prý uhoní. To, čemu jsem tehdy nerozuměl, jsem teprve pochopil, až jsem si takové boty sám zkusil. Před měsícem jsem si pořídil jedny celkem drahé běžecké boty, které kromě všelijakých našlapaných materiálů mají i senzor, pomocí něhož vás mají naučit správně běhat. Alespoň podle výrobce. Vtip je totiž v tom, že mně se prvních 50 kilometrů běhalo úplně strašně… Je to tedy všechno jenom marketing? Dražší je přece lepší, ne?

Pohyb

Asi největší změnu v našich životech přinesla koronavirová pandemie v podobě zákazu volného pohybu. Bylo doporučeno nikam nechodit, což způsobilo, že jsem najednou místo několika kilometrů denně nachodil nanejvýš dva. Nejsem zrovna ten typ člověka, koho baví bezcílně bloumat po lesích, sportovní centra se zavřela také, takže bylo nutné vymyslet způsob, jak kroužky na Apple Watch uzavírat „z pohodlí domova“. A na něco jsem při tom přišel…

iPad psaní

Letos dokončuji bakalářské studium na vysoké škole, což vyžaduje vypracování závěrečné práce. Jak mnozí vědí, napsat takový text trvá dlouho, stojí to hodně úsilí a přemýšlení a někdy je docela omezující potřeba práce na jednom místě – v mém případě doma. Už před lety jsem si na práci mimo domov zvolil iPad Pro, k němuž je díky představení nové Magic Keyboard v tuto chvíli upřena veškerá pozornost. Efektivní práce na něčem komplexním je ale na iPadOS složitější, než sám Apple prezentuje.

Hashtag

Všichni ho známe a běžně používáme, je nedílnou součástí našeho života na sociálních sítích, a přece představuje tak specifický prvek internetové komunikace, že jeho genialita nám pro jeho jednoduchost uniká. Řeč je o hashtagu. Výrazu za mřížkou, který před 13 lety změnil svět. Přestože jsou mezi námi tací, které éra tlačítkových telefonů již zcela minula, podívejme se, co dokázal jeden znak z tlačítkového telefonu.

Web 2.0

Dnešní svět je skutečně v něčem zvláštní. Samozřejmě, že rodiče měli odjakživa snahu srovnávat svět svých dětí s tím, v němž sami vyrostli a který už je dávno pryč. S určitou dávkou sentimentu a nepochopení komentovali chování mladé generace, jež se jejich optikou pokaždé trochu zhorší…