Dnešní verze Final Cutu byla představena v roce 2011. Tehdy představila revoluční magnetickou časovou osu, která měla udělat střih videa rychlejším a intuitivnějším. To se skutečně povedlo, avšak velká část profesionálních střihačů si na nové prostředí nezvykla a přesedlala na jiné programy. Usnadnění střihu ale otevřelo dveře novým tvůrcům, a velká část youtuberů používá právě Final Cut Pro – např. největší technologický kanál MKBHD. Jak je na tom dnes Final Cut v porovnání s konkurencí a kam směřuje? Bere Apple aplikaci dostatečně vážně?

Čtvrt roku uteklo jako voda a Apple má za sebou další zveřejňování finančních výsledků. Jestli ale čekáte, že z výsledků zjistíte, jak si v prodejích vede Vision Pro, tak čekáte marně. Stránka je určena pouze pro předplatitele s příslušným typem předplatného. Je nám líto, ale k této stránce aktuálně nemáte přístup. Co může být špatně?…

Apple nás nikdy nepřestane udivovat. Zelená politika patří už dlouhé roky k ústředním hodnotám firmy a tak po zářijovém skeči s Matkou Přírodou, který se těšil velmi smíšené odezvě, přichází v souvislosti s Dnem Země další bombastické prohlášení.

Apple neustále překračuje hranice technologických inovací a zavádí nové způsoby, jak propojit digitální svět s reálným. Jednou z nejnovějších revolucí je zavedení prostorových fotografií a videí na brýlích Apple Vision Pro. Tato inovativní technologie mění způsob, jakým vnímáme a interagujeme s okolním světem, a otevírá dveře k novým možnostem v oblasti rozšířené reality (AR). Technologii můžete využít i během hovoru přes FaceTime, Zoom či Teams. Jaké to je?

Nové je vždy lepší! To bylo jedno z mnoha „jediných“ pravidel Barneyho Stinsona ze seriálu Jak jsem poznal vaši matku. Samozřejmě, že ne vždy je to pravda. Ale pokud stejně jako já kupujete zařízení jednou za pět let, tak si můžete být jisti, že to pravda bude. Já jsem se o tom rozhodně přesvědčil. Koupil jsem si totiž nové Apple Watch a AirPods.

Nedávno jsem se zde zamýšlel nad tím, co by se na produktech Apple dalo zlepšit. A jedním z takových produktů je jak ze softwarového, tak částečně třeba i z hardwarového hlediska bezesporu lokalizátor AirTag. Zda naše přání budou vyslyšena, na to si budeme muset počkat do červnové WWDC potažmo zářijové Keynote. U vyhledávání však přesto ještě zůstaneme. V tomto článku se totiž seznámíme s nativní aplikací Najít.

Na zprávách mě vždy nejvíc baví jejich symbolické načasování. Ti z vás, kteří mě čtou, už dobře ví o všech hlavních sporech, které Apple v současnosti vede – s orgány Evropské unie, ministerstvy a státy USA nebo konkrétními technologickými firmami, jako právě Spotify. První kvartál 2024 byl na zprávy tohoto typu skutečně abnormálně vydatný. O to vtipnější potom je nedávno zveřejněný výsledek průzkumu, který jasně potvrzuje, že Apple na poli softwaru žádný monopol nemá. Tak kdo si tu z nás dělá srandu?

Zatímco pro koncové uživatele společnosti Apple bývá klíčovým měsícem září, kdy se koná Keynote a Tim Cook společně se svými hosty představuje nové produkty v podobě iPhonů nebo Apple Watch, pro vývojáře a softwarové nadšence je pro změnu klíčovým měsícem červen. 

Když jsem dopsal poslední článek o první legislativě pro AI na světě, řekli jsme si s Radimem, že to nemá smysl protahovat a rovnou tuto problematiku v příštím čísle dotáhneme. Minulý týden jsme se tedy seznámili s celkovým charakterem této legislativy a čtyřmi kategoriemi rizikovosti umělé inteligence podle Evropské komise. Tento zákon je už pár týdnů platný a vychází z celé řady diskuzí a schůzí. Na jeho nastávající prosazení pak slouží právě AI Pact a Evropský úřad pro AI.

Deset let. Deset miliard amerických dolarů. Desítky zmařených životů… To už samozřejmě přeháním. Ale první dvě informace jsou pravdivé. Tak dlouho se Apple věnoval vývoji svého auta a tolik utratil peněz. Za nic. Ale opravdu za nic? Nemyslím si. Nenabízím vám rekapitulaci toho, co Apple nejspíš dělal směrem k vývoji svého auta, ale spíš svůj osobní pohled na to, proč to dopadlo, jak to dopadlo a proč jsem s tím v míru.

Budou to brzy tři roky od dne, kdy Evropská komise navrhla první unijní i světový zákon upravující existenci a celkovou funkci platforem a prvků umělé inteligence. Zároveň to bude měsíc ode dne, kdy tento další boj s technologickými korporáty Komise rovněž odhlasovala. Jmenuje se AI Act a momentálně startuje dvouleté období, které mají ti, kterých se to týká, na to, aby na tento zákon nebo nařízení zareagovali. Otázka do pranice, po DMA nebo pokutě pro Apple, proto zní: Čí spojenec EU vlastně je?