To, že zálohování je opravdu důležité, ví asi většina z nás. Minimálně ti, kdo už o nějaká data přišli, protože nezálohovali vůbec nebo špatně. Pojďme se v dnešním článku podívat na to, jak by takové rozumné zálohování mělo vypadat a kam bychom vlastně měli zálohovat.
V našem nepravidelném seriálu máme za sebou již dva díly. V prvním jsem hovořil obecně o natáčení videa a přípravě. V druhém dílu jsme se věnovali tvorbě knihovny, importu a třídění materiálu. Nyní je na řadě práce s hlavní časovou osou, samotný střih a nějaké základní efekty. Pojďme na to.
Pamatujete si, jak Craigh Federighi prezentoval novinky v aplikaci Připomínky na letošním WWDC? Nepamatujete? To proto, že o Připomínkách nepadlo ani slovo. A přitom se jedná o novinky, které mohou zásadně ovlivnit vaše workflow a budete je používat každý den.
V minulém díle jsme se bavili o skládání příběhu, které je velmi důležité pro úspěšný střih videa. Příběh je klíčem k úspěchu. Než se pustíme do finálního, čistého střihu, musíme si vysvětlit, jak fungují vrstvy a jak se používají.
Je čas posunout naše znalosti programování na další level. Doteď jsme psali sekvence kódu, které se jedna po druhé vykonávaly. To je ideální pro učení, ale v reálné aplikaci s tím neobstojíte. Je potřeba začít nahlížet na strukturu a fungování kódu z jiného úhlu.
Nelze si nepřiznat, že naše iPhony, iPady, Apple Watch a další skvosty kalifornského giganta Apple se více či méně staly nedílnou součástí našich každodenních životů. Jsou naším zdrojem zábavy, nezřídka zdrojem obživy a v neposlední řadě také zdrojem informací.
Máme za sebou naprosté základy práce s proměnnými, a je tak dobré začít s psaním delšího kódu. Je totiž důležité mít pod kontrolou, kdy se jaký kód vykoná. K tomu nám pomohou podmínky a cykly.
Je čas konečně se v našem seriálu začít věnovat samotnému střihu videa. Máme nastavenou aplikaci, založený projekt a je na čase začít skládat příběh kostičku ke kostičce.
Čtvrtý díl velkého seriálu o programování aplikací pro iOS bude zaměřený na kolekce. Ve Swiftu můžeme pracovat se třemi typy kolekcí. Každá slouží k jinému účelu, ale všechny tři mají spoustu funkcí společných.
Když slyšíte „iPhone“, začnou vám v hlavě vyskakovat různé asociace. Může to být elegantní design, skvělé fotky, hudba, bílá sluchátka nebo třeba jednoduchost používání. Jsou to vlastnosti či zdánlivě nahodilé pojmy, které definují iPhone. Dotváří jeho roli, kult i význam a přiživují jeho stále rostoucí popularitu. Ze zkušenosti vím, že právě ona přehlednost iOS je pro mnoho lidí stěžejním argumentem, proč používají iPhone. Je to ale ještě pravda?
Jako fotograf jsem čelil rozhodnutí, jaký program mi bude při mé práci pomáhat. Své první úpravy jsem dělal ještě na starých Windows přímo v jejich výchozí aplikaci, následně jsem přešel na MacBook a jejich nativní aplikaci Fotky a skončil u Lightroomu. Aplikace od Adobe nyní využívám již šest let, a to na všech zařízení. Za tu dobu mám několik tipů, které se můžou hodit jak naprostému začátečníkovi, tak i zarytým profíkům.
Pokud se živíte prací na počítači, přinejmenším jste se zamysleli nad koupí externího monitoru k laptopu, případně sekundárního monitoru na svůj pracovní stůl. Desítky otevřených oken a programů, záložky v prohlížeči, to vše potřebuje být někde umístěno a na očích. Ale možná ani u počítače nepracujete a chcete jen víc zobrazovací plochy ke konzumaci obsahu, monitor navíc se prostě hodí. Tak proč jsem se o něj nechal připravit?
Programovat může každý. I vy. Je to velmi náročné, zabere to spoustu času a je to nikdy nekončící proces učení. Ale stojí to za to. A tím, že nás ještě tento rok čeká velký update aplikace Swift Playgrounds, který má přinést alespoň základní vývoj aplikací na iPadu, se stává programování ještě víc dostupným pro širokou masu uživatelů. Jen znovu varuji, bude to velmi dlouhý proces.
Minule jsme probrali import zdrojového materiálu a určitě se již těšíte na samotný střih. Nicméně, než se do něj pustíme, je rozumné si aplikaci správně nastavit a přizpůsobit svým potřebám. Může vám to ušetřit hromadu času a práce.
V minulé části našeho volného seriálu o LumaFusion jsme si vysvětlili jak používat projekty. Dnes se zaměříme na to, odkud a jakým způsobem do projektů dostat zdrojová data – videa, fotografie či třeba zvuky. Ano, budeme se bavit o importu.
