Apple zavedl značky, anglicky tagy, již před řadou let a postupně je integroval do macOS i iOS. Smyslem značek je doplnit organizační možnosti adresářů a pomoci uživatelům lépe si uspořádat svá data. Bohužel, při konzultacích se jen málokdy setkávám s uživateli, kteří by značky aktivně používali. Přesto si myslím, že má smysl jim dát šanci…

Už na to narazil asi každý. Máte PDF soubor a potřebujete v něm něco upravit. Vypustit stránku, opravit chybu nebo přidat text či obrázek. Pokud máte k dispozici zdrojový dokument, je nejsnazší opravit ten a z něj vyrobit nové PDF. Pokud to nejde, začíná boj s PDF. PDFelement Express je snadnou cestou, jak zvítězit.

Apple v posledních letech říká, že s jejich produkty může programovat každý. Žijeme v době, kdy máme vše na dosah několika kliknutí. Na internetu nalezneme přednášky z prestižních vysokých škol, záznamy z různých konferencí nebo fóra s odpověďmi na obyčejné otázky. Najednou mohou všichni zvládat úplně všechno.

Nedávno jsem natočil video o zlozvycích, které si noví uživatelé Macu přinášejí z Windows. V následné diskuzi jsem narazil na obrovské množství mýtů a předsudků o systémových knihovnách na macOS. Používají je například Apple Fotky, iMovie, FinalCut Pro X, GarageBand a další. Pojďme probrat k čemu slouží a proč není důvod se jich bát.

Občas se vám poštěstí, že zaměstnavatel dovolí v rámci politiky BYOD donést do firmy vlastní zařízení. Čím větší korporace, tím patrně menší šance, ale přesto není nulová. Občas si můžete dopomoci sami, když dokážete, že s MacBookem umíte pracovat minimálně stejně efektivně jako kolegové. Pojďme se tedy podívat na nezbytné minimum, kterým budete argumentovat u svého firemního ajťáka.

Už to vypadalo, jako by na ně Apple zcela zapomněl. Přitom šlo o legendy, které pomáhaly utvářet značku. Dokonce se předpokládalo, že jejich sláva pominula a blíží se konec. Avšak s prvními zvěstmi ohledně říjnové Apple Keynote svitla naděje. A paprsek byl čím dál silnější s přibývajícími informacemi. V úterý vše dokonala samotná Keynote a Tim Cook na jevišti. Legendy se vrací a ve velkém stylu.

Je pátek večer a zákazník mi posílá SMS se zprávou, že mají na počítači asi nějaký virus. Nechám si poslat screenshot obrazovky a okamžitě velím – vypnout všechny počítače a počkat. Volám kamarádovi, který se ve firmě stará o ICT infrastrukturu a bezpečnost. Do hodiny je jasno. Přes port, který je využíván ke vzdálenému připojení, se na hlavní počítač dostal ransomware. Je mi jasné, že tento víkend budu muset zrušit svou zásadu – o víkendu nepracuji – a přiložit ruku k dílu. Mým hlavním nástrojem, protože budu celou práci řešit z domova, bude MacBook Pro ve verzi 2018. Konkrétně třináctipalcová varianta s 2,3GHz procesorem Intel Core i5, 512GB SSD a 16 GB paměti. Model 2018 je velmi příjemnou evolucí. Důležité je to slovo „velmi“. Ale hezky popořádku.

Většina domácích uživatelů, freelancerů i uživatelů v malých a středních firmách vnímá Mac jako jejich veskrze osobní počítač a uživatelské účty neřeší. Přitom macOS nabízí v podobě různých úrovní uživatelských účtů velice univerzální nástroj, který pomáhá nejen s bezpečností, ale zároveň zvyšuje komfort. Kde všude uživatelské účty pomáhají?

O tom, jak se od vývoje aplikací dostanete k psaní pro jeden z nejznámějších blogů o Applu, jaké to je pracovat v mezinárodním týmů, který je rozprostřený na několika kontinentech, nebo o tom, kdo by mohl nahradit Tima Cooka jsme v našem druhém rozhovoru se zahraniční osobností hovořili s Johnem Voorheesem, redaktorem magazínu MacStories.net a vášnivým podcasterem.