V minulém čísle jsem vaší firmě rozmlouval, aby se pouštěla do dobrodružství jménem mobilní aplikace. Jestli si myslíte, že se to v druhém dílu změní, jste na omylu. Ne, velmi pravděpodobně stále ještě nepotřebujete aplikaci.
Nicméně jsem slíbil, že vám tu naději úplně nepohřbím, a tak se podíváme od lesa, kudy by mohla vést cesta. Aneb jak vyrobit aplikaci v českém prostředí s efektivitou tak rizikovému a nerozvinutému trhu odpovídající.

Designéři

A hned do začátku si přihřeju polívčičku. Nicméně rada kolem designérů zní naprosto jasně: pořiďte si dva. Cože?! To je efektivní vývoj? No… budete se divit, ale přesně tak to je. Ještě než se obrátíte na agenturu nebo naberete prvního programátora, sežeňte si produktového nebo také UX designéra. Tyhle tituly nedávají moc smysl, ale obecně je to člověk, který má za sebou funkční a fungující projekty a produkty. Je úplně jedno, jestli se vám jeho styl líbí, nebo ne, hlavní je, že v rámci své práce něco dotáhl do relativně úspěšného konce.

Tenhle designér má mít dvě jednoduchá zadání. Nejdřív mu popište, co vaše firma od aplikace očekává, a zadejte mu zpracování analýzy, kde jediným výstupem bude, jestli se máte pouštět do vývoje aplikace, nebo ne. Tento designér možná nenakreslí ani čárku na počítači a bude běhat kolem s barevnýma lepítkama a pořád se na něco vyptávat. To je v pořádku. To je taková naše radost. Na závěr by vám ale měl říct: „Nno, šéfe, jděte do toho“, nebo – což je pravděpodobnější – pravý opak.

Poděkujte mu a zaplaťte. Utratili jste pár desítek tisíc, ale pravděpodobně vám právě ušetřil miliony. Dokonce si to můžete pro radost zopakovat s někým jiným a výsledky porovnat. Vyplatí se to.

Pokud opravdu najde příležitost pro aplikaci, nechte ho vypracovat první modely, rámcovou funkčnost nebo jak se říká v agenturách, „bríf, voe“. Měl by znát obchodní model, měl by znát stránku nákladů, měl by popsat základy strategie a budoucího marketingu. Stanovit metriky úspěšnosti, navrhnout testy a na prototypech všechno odzkoušet.

Nechte ho obhájit jeho názor a podložit ho fakty a výzkumem. My to máme rádi. Připadáme si pak tuze důležití. A pak ho pusťte k vodě. Huh, tvrdý, co? Zrovna jste si na toho pošahanýho kluka zvykli.

Teď přichází čas na zadání do agentury nebo na UI designéra (tohle je zase od User Interface). Člověk, který má vizuální oko, talent a pod skořápkou profesionála je ukrytý utajený, něžný umělec. Najdete je na Dribbble.com, na Twitteru se bude honosit nádherně navrženými aplikacemi, které nikdy nikdo nenaprogramoval a ani by nechtěl. Teď nechte konat umění podle zadání toho prvního. A vy je konfrontujte. Bude se jim to moc líbit, když jeden šlape po snech toho druhého.

Ten první má navrch. V kapse má výzkum. Ten druhý je ale potřeba úplně stejně, protože ten první zpravidla umí nakreslit velké vizuální prd. Někdy se stane, že jsou obě tyhle bytosti jedna. Nedělejte si plané naděje, ty mají moc práce s navrhováním psích seznamek pro americké klienty.

Progra… ne, pořád ještě designéři

Tak a teď ještě důležitá poznámka. Kolik toho udělá ten první a kolik ten druhý. Ze zkušenosti by se mělo výzkumu dát tak dvě třetiny a exekuci jedna třetina času. Pořád ještě nejste v produkci a není hotová ani řádka kódu.

Na konci téhle fáze se dostanete do slzavého Údolí Jednoho Procenta. To je chvíle, kdy je všechno zdánlivě hotové a jen se to musí připravit k programování. V tomto údolí setrváte přibližně stejnou dobu jako ve fázi návrhů. Design se testuje a ukazuje se, že to nefunguje. Přijde programátor a začne namítat, že tohle a tamto nedává smysl. Přijde vedení firmy a dojde jim, že na tohle nejsou procesy ani kapacity. Programátor se hádá s designéry, designéři se hádají mezi sebou. Všichni se hádají s vámi.

K tomu Bůh stvořil projektový management. Někdy to může být ten první designér. Někdy je to technický ředitel a nebo je to úplně samostatná dedikovaná funkce. Ten člověk má jedinou funkci: musí to všechno rozhodnout a stát se tím, kterého ve šťastné shodě všichni nenávidí.

Tak už sakra program… ne, ještě jedna věc

Možná jste si mysleli, že aplikace se zadává tak, že ukážete nějakou, která se vám líbí, a podle toho se pracuje. Pravděpodobně ta, která se vám líbí, vznikla za přispění milionů dolarů z VC fondů. Je mi to moc líto. Ale nebudete v tom sami, UI designér by taky moc rád udělal takovou krásnou originální aplikaci, jako se dělají ve Valley. Jenže jsme Pepíci z Čech (a Moravy a Slezska). Máme rozpočty jako v Kalifornii uklízečky.

Moje rada zní: nikdy, nikdy, nikdy se neodchylujte od vzhledu a fungování systémových prvků. iOS má propracovaný vizuální jazyk, Android má svůj Material design. Držte se jich a požadujte, aby se jich držel i váš designér. Teprve v okamžiku, kdy narazíte na nepřekonatelnou překážku, která není nikde vyřešená, nechte opatrně pracovat fantazii.

Zkrátka vaše aplikace má vypadat jako cokoliv, co udělal Apple nebo Google ve svých vlastních aplikacích, a pokud možno nic navíc. Ptáte se proč? To je jednoduché. Uživatelské rozhraní (UI) je skutečně jako jazyk. V okamžiku, kdy se pustíte do vizuálních hrátek, musíte začít vymýšlet nová „slova“, novou „gramatiku“. Narazíte na nečekané souvislosti. Tím si protáhnete práci designérů o desítky hodin. A potom: přijde programátor a zjistí, že návrh je poslepovaný z tisíců na míru navržených prvků.

Místo toho, aby jedním řádkem kódu zavolal systémový element, bude trávit dny a týdny laděním nestandardních prvků a vymýšlením, jak to udělat. A každý rok vychází nová verze operačních systémů, která všechno překope. Víte, co jde do kytek jako první? Na míru naprogramované prvky. Schválně si někdy pusťte Mapy od Seznamu v první beta verzi iOS. Tak přesně takovýhle kryplík se stane z vaší aplikace.

Takže co vlastně dělá UI designér? Uspořádání, rozpracování na různé velikosti obrazovek, barevné profily, barvy, ikonky, detaily. Web a promo materiály. Velmi omezeně typografii. Radši si dejte záležet na tom, že vaše aplikace vypadá dobře na všech zařízeních, které seženete, než aby vypadala famózně na vašem iPhonu X.

Pokud do toho chcete stejně jít, všechno ztrojnásobte. Návrh, Údolí 1 % i vývoj a náklady, samozřejmě.

Tak a konečně ti programátoř… moment!

Ještě jsme neřešili návratnost. Jak už jsme psal, přímý prodej do České republiky vás neuživí. Můžete zkusit svět, ale to v prostředí českých firem asi nedává moc smysl. Úplně můžete zapomenout na financování reklamou. Kvůli těm pár lidem se k vám žádní inzerenti nepohrnou. Celosvětově vlastní už teď drtivou většinu rozpočtů z reklamy Google a Facebook. Google vám možná nechá pár drobných v AdSense, ale náklady nepokryjete.

Možná to berete sami jako reklamu na svou firmu. Všechno zdarma. Tak si přečtěte epitaf v závěru článku. Možná fungujete v e-commerce, a tak vám náklady kryjí prodeje z mobilů. To ano! Ale ze všeho nejlepší (v českém prostředí) je vymyslet (a zadat) aplikaci tak, aby řešila vaše interní problémy a snižovala náklady vaší nebo dalších firem. Takzvaný B2B segment nebo svět interních firemních aplikací dává velký smysl.

Zvyšovat efektivitu sales týmu pomocí aplikace? Proč sakra ne. Snížit náklady pomocí automatizace. Jasně! Vymyslet aplikaci, která umožní něčemu, co vyrábíte, mít míň čudlíků (a bejt u toho cool)? Prosím. Největší výhra je, když zároveň potěšíte zákazníka a vlastní firmě snížíte náklady na provoz.

Programátoři

Někdo se dopodrobna zabýval fungováním a uspořádáním aplikace. Důkladně všechno otestoval na prototypech. Další člověk zuřivě krotil svojí kreativitu a nevymýšlel blbosti. Všechny podklady jsou připravené a dohlížel na to někdo, kdo rozumí následnému programování. Nic se nemění na poslední chvíli.

V tom okamžiku programátoři prostě pracují. Nikdo je neotravuje, backend vývojář se nadře jak pes a připraví přehledné API, protože věci dávají smysl, a na frontendu se nedějí žádná překvapení. Sem tam designéři dodají chybějící drobek. Nerušte je. Nezvěte je na meetingy. Nechte je v klidu nenávidět projektového manažera a pít matcha tea. Odměnou vám bude fungující aplikace. Velmi pravděpodobně.

Jak najít dobrého programátora? Kašlete na věk, vnější projev, CV. Vždycky se nechte přesvědčit jen výsledky jeho předchozí práce. Funguje to/nefunguje. A je dobré mít k ruce někoho, kdo se dokáže podívat na jeho kód a poznat bastlení od programování. Ale upřímně: i to bastlení nakonec může docela dobře fungovat.

V případě agentury bych klidně postupoval stejně. Audit kódu a předvedení referenční aplikace člověka, který pro vás bude pracovat. Nic lepšího jsem za těch osm let nevymyslel.

Epitaf

Ještě jsem slíbil malý závěr pro firmy, které chtějí aplikaci „na okrasu“. Pochlubit se, vyhrát nějakou tu apparádu. Mít odškrtnuto.

Napadlo vás někdy vzít rozpočet a nechat někoho šikovného vytvořit pod vaší hlavičkou něco, co možná neřeší žádný problém vaší firmy, ale je to prostě užitečné? Dát šikovným lidem svobodu udělat projekt, který by jinak v českém prostředí nikdy nevznikl? Samozřejmě by to mělo být za předpokladu, že téma sedí k vaší značce a oslovuje vaší cílovou skupinu.

Co zkrátka nechat někoho vytvořit parádní nákupní seznam, který bude prostě jen parádní, milý Lídle? Co třeba nechat někoho experimentovat s novými médii milé české mediální domy? A co ty montovno za městem? Co nechat vyvinout krásnou městskou aplikaci, která by ve státní správě nikdy nevznikla?

Taková Škoda Auto nechala v aplikacích ranec. Nejsou špatné, ale očividně o ně lidé moc nestojí. Nějaká AR platforma pro děcka, aby se zlepšily v chápání technických oborů. Nešlo by to?

Ne, velmi pravděpodobně nepotřebujete aplikaci. Ale když už, utraťte peníze někde, kde to dává smysl. Udělejte prostě někomu radost.