Ne, nepotřebujete aplikaci

Doba, kdy vedení každé druhé firmy nutně potřebovalo vyrobit aplikaci, je naštěstí pryč. I tak tady v České republice pracují stovky a tisíce lidí na projektech, které nikdo nechce, nepotřebuje a po dvou opravách jejich práce zahučí do propadliště dějin. Ne, vaše firma velmi pravděpodobně nepotřebuje aplikaci.
Když jsem v roce 2010 pracoval na prvním projektu pro mobilní telefony, mobilní aplikace byly právě na cestě vzhůru. Byla to doba, kdy čeští Tapmates udělali díru do světa s kuchařkou (!) a každá firma zaujímala svůj postoj k „novým příležitostem ve světě mobilních zařízení“. Všechno se ještě muselo vynalézt a lidé po celém světě vynalézali každý den.
Internet byl plný příběhů o lidech, kteří udělali aplikaci s překladem bible do španělštiny a vydělali desítky milionů dolarů. Korporace prosily na kolenou dvacetileté kluky, aby jim řídili mobilní strategii.

iPad bez aplikací

Pěkný časy. A vlastně v téhle oblasti není nostalgie potřeba. Příběhů o lidech, kteří jednoduchou aplikací dobyli svět sice ubývá a z dvacetiletých kluků se stali šéfové agentur a obrážeči konferencí, a tak je to trochu menší punk, ale hlad po aplikacích neutichá.

Navrhl jsem jich k padesáti. Přibližně dvakrát tolik jsem jich lidem rozmluvil. A pokusím se to rozmluvit i vám.

Malý rybník

Než se začneme bavit o jednotlivých problémech, pojďme se nejdřív podívat, jak malý trh Česká republika vlastně je.

Podle posledních čísel z minulého roku má u nás chytrý telefon necelých šest milionů lidí. Z toho se uvádí podíl iOS zařízení někde kolem deseti až dvanácti procent. Z toho musíme odečíst pár desítek procent lidí, kteří aplikace neinstalují, nebo ani nevědí, že taková možnost existuje (to ukousne z koláče především u uživatelů Androidu). A konečně: jaké jsou realistické počty stažení a využití právě vaší aplikace.

Pokud půjdeme odshora, můžeme celkem dobře určit tzv. české jednorožce. Pohybujeme se tu nad milionem stažení (celkově, ne unikátních). Jsou to praktické věci zavedených služeb. Žádná velká překvapení. Jsou tu Mapy.cz, jízdní řády, polomrtvé portfolio České televize a samozřejmě pár dalších zářezů ze seznamácké rodiny.

To je česká elita. Desítky let budované služby, které jsou dominantní na webu a svět aplikací dokázaly ovládnout v samém začátku.

A elita pokračuje i o patro níž. Tady jsme ve sféře českého e-commerce. Na vršku jsou obři jako Alza nebo Bazoš (ano, ten bazoš). Ti se vyšplhali přes půl milionu stažení. Trochu níž jsou všichni ostatní. Slevomat, Liftago, Heureka. To vše se musí spokojit s pár stovkami tisíc instalací.

Když to shrnu: tvrdá několikaletá dřina, rozsáhlá kampaň, neustálé bombardování zákazníků a zázemí známé a oblíbené značky vám v České republiky zajistí jednotky statisíců stažení. Takže se pojďme podívat, kde se bude nacházet vaše aplikace.

iPad bez aplikací

Když se budete opravdu snažit, sáhnete si na 10–50 tisíc stažení. I tak budete mezi šťastnými. Většina aplikací se bude pohybovat v tisícovkách a stovkách a počet aktivních měsíčních uživatelů po počátečním nadšení dramaticky klesne (v řádu dní).

A jak je vlastně v telefonech lidí narváno? Podle výzkumu Googlu napříč platformami používá průměrný vlastník chytrého telefonu devět aplikací denně (včetně systémových a facebookovského triumvirátu) a třicet aplikací měsíčně. Když si uděláme modelový příklad českého iPhonu, tak tu máme:

Mail
Safari
iMessage
Messenger
Facebook
Instagram
WhatsApp
YouTube
Jízdní řády
Mapy/Google Maps

Na denní bázi toho moc nezbývá. Je mnohem pravděpodobnější, že se dostanete do té skupinky používané jednou za měsíc. Strašné je, že v tom případě si můžete pořád ještě gratulovat.

Drahá sranda

Teď se pojďme podívat na druhou stranu mince. Kolik taková aplikace vlastně stojí. Není na to žádná jednoznačná odpověď, ale pojďme to zjednodušit.

Asi nejslavnější příklad firmy, která dokázala vytvořit opravdu úspěšnou aplikaci s malým týmem lidí, je Instagram. První verze vznikla ve dvou lidech, o dva roky později, když firmu koupil Facebook (v roce 2012), už na něm pracovalo třináct lidí, z toho šest vývojářů. To jen tak pro představu o tom, kde je nejvyšší laťka. No, ale my nejspíš nebudeme mít to štěstí. Takže s kolika lidmi počítat a kolik vás budou stát.

Někdo musí aplikaci navrhnout a připravit pro vývoj. Další člověk musí připravit serverové zázemí a napojení databází. Pak tu máme vývojáře pro iOS a dalšího pro Android. Někdo by to měl řídit. Někdo to musí otestovat.

Dobrých designérů běhá po světě na volné noze docela hodně. Když dělám něco já, držím se někde kolem 650 korun na hodinu, ale znám lidi, kteří pracují za dvojnásobek nebo čtyřnásobek a stejně nemají nouzi o zakázky a stejně tak znám lidi, kteří pracují za polovic a jsou mnohem lepší, než já kdy budu.

iPad bez aplikací

U programátorů je situace podstatně horší. Neznám člověka, který by zároveň uměl technicky správně vytvářet kód a zároveň neměl neustále za zadkem náboráře z padesáti firem, kteří jim pod okny zvoní klíčkama od BMW (dneska asi víc frčí Tesla, ale čert to vem). Šance, že takového najdete a bude mít čas na vaší aplikaci, je mizivá. Když se obrátíte na agenturu, hodinová sazba vyletí na dvojnásobek i trojnásobek. Bavíme se tu o tisícovkách za hodinu.

A kolik hodin zabere vývoj? Počítejte se stovkami hodin. Jednoduchá (k smrti jednoduchá) aplikace zabere do 200 hodin práce (jen pro jednu platformu!), složitější nebo vizuálně atraktivní se může vyšplhat nebezpečně blízko k tisícovce.

Takže se bavíme v řádech statisíců korun a to v případě, že najmete ty správné lidi a všechno půjde jako na drátkách. Jakmile tam bude jeden haprující člen týmu, všechno jde do kytek a bude se zdržovat. A mezi ty haprující členy týmu počítám i vás, milý zadavateli.

Když si budete vymýšlet funkce na poslední chvíli, budete se odchylovat od původního zadání, tak se taky po půl roce může stát, že se proberete nad zoufale nehotovým projektem, který požírá čím dál víc času a energie.

A tím to nekončí. V okamžiku, kdy aplikaci vydáte, tak se ocitnete v slzavém údolí, kdy ji lidé (v lepším případě) začnou používat. A najednou zjistíte, že tomu chybí spousta funkcí. Polovině lidí to nefunguje (v zásadě vždy lidem, které znáte a záleží vám na jejich názoru), druhá polovina lidí odpadá hned po pár vyzkoušeních.

Gratulujeme, máte aplikaci! Stovky dalších hodin strávíte její správou a vylepšováním. Už na pořád. Nikdy nebude hotová.

Samozřejmě, určitě jste nezapomněli, že ta aplikace má právě teď pár desítek nebo stovek uživatelů a negeneruje ani korunu zisku.

Nádhera.

Počkat, ale…

Ano, ano, já zapomněl. Vy přece nejste šílenec a vaše aplikace je samozřejmě určená pro globální trh. V České republice si ji jenom vyzkoušíte a pak tradá! TechCrunch! Apple doporučí! Profit!

Dobře… v tom případě je všechno, co jste dali do vývoje, takové malinkaté zrníčko v porovnání s tím, co dáte do propagace a podpory v zahraničí.

Podívejte se, já nechci strašit, ale dobře se podívejte, v kolika zemích jsou reálně dostupné všechny služby Applu nebo Amazonu. Nebo jak dlouho trvá, než do České republiky dorazí takoví obři jako PayPal nebo Stripe.

iPad bez aplikací

To není proto, že by se jim sem nechtělo. Ne, ne. Ono to globálno je setsakramentsky těžké.

Jo a další věc: někdo vám slíbil, že používá geniální nástroj, ve kterém se rovnou vyvíjí pro iOS i Android a všechno je to desetkrát jednodušší. Prima, tak si to vyzkoušejte, aspoň budeme mít za rok o čem mluvit na konferenci. Téma „Jak jsme se mýlili ve výběru crossplatformní technologie“ je oblíbené na celém světě.

Takže ne?

Ne. Prostě ne. Možná si myslíte, že vývoj aplikací je ta pravá paráda, která vám chybí. Není, věřte mi. Kupte si do firmy tobogán a fontánu se šampaňským. Bude to levnější a užijete si s tím víc srandy.

Leda… OK. Dá se to udělat dobře. Dá se vyvarovat alespoň těm nejhorším chybám a můžete se připravit. Jde to. Jestli jste dočetli až sem, zasloužíte si naději. Potom, co jsem tu šlapal po vašich snech.

O tom si ale povíme až příště, teď musím zalézt někam do tmy a tiše plakat. Tolik strašných vzpomínek!

Komentářů:

  1. Mě tento článěk přijde, že ho psal někdo, kdo žije čistě v B2C prostředí. Tam bych asi z 80% souhlasil. Jediné, co mi tam chybělo je to, co je teda alternativa těch aplikací? Responzivní web? PWA?

    Pak je tu ještě B2B segment, kde jsem dělal na dost projektech, které ulehčují lidem práci a ty aplikace jsou úplně snadné a přehledné např. na inverturu majetku, formulářové aplikace, kioskové aplikace atd.. Těch je potřeba dost a už jsem jich také dost napsal (popř. pomáhal se zdokonalit). Ano, neudělají čísla, ale pomohou, kde mají.

    Ještě taková poznánka ke crossplatformním technologiím. Dvě z těch nejvíce používáných (Facebook a Instagram) jsou napsané v React Native. Google si vyvinul teďka vlastní framework Flutter, který agresivně propaguje a nejdále máme Xamarin od MS. Popravdě ani nepoznáte, že to v tom či tom je napsané, pokud to není blbě napsaný „web“. A já znám hodně dobře napsané crossplatformní aplikace i hodně blbě napsané nativní. Záleži na tom, jestli ten daný programátor s tím umí. Btw velká část her je napsaná multiplatformně (a to jsou taky aplikace).

    Já myslím, že budoucnost a aplikacích je, i když určitě není plná těch barevných aplikací, co mají 1 000 000 stáhnutí. Nicméně pokud píšu velice kritický článek (ať z části pravdivý), podíval bych se na to z druhé strany a k A, řekl i B.

    P.S. Klidně můžeme udělat konferenci o těch neúspěných crossplatformních frameworcích. Třeba na aktuálním mDevCampu momentálně je nahlášeno už několik lidí, co aktivně je vyvíjí a progragujou a dle mě to bude pro hodně firem dost klíčové téma.

    1. výborné připomínky!

      Článek bude pokračovat v dalším čísle a tam budu o B2B mluvit velmi podobně.

      S crossplatformou je problém: pokud vezmu v potaz českou vývojářskou kapacitu, kolik lidí tu umí dělat cross tak, aby fungoval srovnatelně s nativem? Vím tak o dvou lidech (rád tě přidám jako třetího). Neříkám, že to není cesta, ale 9 z 10 pokusů skončí fiaskem. Možná na úrovni MVP a v B2B už se to risknout dá, v rovině B2C je to zatím sci-fi.

      Hry ano, tam není co řešit, ale to je specifická oblast a v článku to tak píšu.

      Facebook a Google nejsou ideální příklady, to je nedosažitelná liga a zrovna Google se nemá na iOS moc čím chlubit, když už tak tým Basecampu, který postupně z hrůzy prvních verzí udělat jakž takž použitelné aplikace.

      O alternativách bude další díl. Slibuju!

      1. Těším se teda na další článek!

        já si myslím, že také problém je v tom, že ty B2C aplikace moc bobtnají. A lidi nechtěji pak složité aplikace používat, což bylo v článku dobře napsané.

        Jenom pár vět k těch crossplatformním frameworkům:
        Naprosto souhlas, že to lidí neumějí psát a podle toho to vypadá. Halt je problém v tom, že aby člověk znal dvě rozdílné technologie a psal jejich spojící prvky ve třetí, chce hodně času a zkušeností. A firmy si myslí, že se to člověk naučí na 10 dní oboje. Ale pokud to člověk umí, tak je to jedno jestli je to v B2B nebo B2C. Ale to už je na delší debatu, řešení situací proč to dopadlo a proč ne. Školím to tři roky a vždycky zjistím, že problém je v tom, že lidí neznají základy vývoje :).

        S těmi korporáty souhlas, bordel tam je a u některých apek se člověk nestačí divit, ale chtěl jsem hlavně říct, že to jde dělat i jinak (i když jim ty velké rozpočty můžou pomoci v kvalitě).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *