Vánoce přežijete. Pod stromkem určitě najdete nějaké krásné věci, možná dokonce s jablkem na zádech. Vylejete olovo i sebe. Nezapálíte stromek. Vánoce budou v pohodě. Ale pak… přijdou svátky.

Rozjedete se za svými rodinami a to je teprve pro pravého Apple nadšence zkouška víry. První polovina rodiny by do počítače nejraději strkala děrovací štítky nebo je pokropila svěcenou vodou. A ta druhá polovina má Androidy. Bratranec Kazimír dostal Google Pixel a chce vám ukázat, o kolik lepší fotky dělá oproti vašemu iPhonu. Sestra si sice koupila iPhone, ale „jako nějak úžasný“ jí to nepřijde. A ti tři malí haranti celou dobu sedí na gauči a vraždí se navzájem na telefonech pochybných značek takovou rychlostí, že si připadáte starý, osamělý a bezcenný.

Bezpochyby znáte hlášku, že pokud chcete rozesmát Boha, plánujte. Dost možná jste však potkali i jinou: pokud si svůj život nenaplánujete, jistě se najde někdo jiný, kdo to za vás udělá. K plánování se dá postavit všelijak, ať už se bavíme o přístupu, nebo nástrojích. Pojďme se podívat na obojí.

K plánování mám pozitivní vztah, a to i přesto, že prakticky týden co týden prožiji poněkud ambivalentní chvilku. Jde o pocit, kdy díky pečlivějšímu rozplánování nadcházejícího týdne zjistím, že na dohledání volných míst potřebuji lupu. Současně se však uklidním, neboť vstupuji do „boje“ připravenější a s vytvořenými rezervami.

Vánoce jsou svátky klidu a míru. Proto až budete ležet na pohovce a odpočívat po náročných dnech plných hojného debužírování, můžete relaxovat s iPhonem nebo iPadem v ruce. Do App Storu v posledních týdnech dorazilo několik zajímavých herních titulů a my vám servírujeme tři hry, které byste neměli minout. Zbytek prozkoumávání App Storu necháváme na vás…

Moje cesta od počítače k iPadu se neobejde bez kapitoly o psaní. Je to koneckonců činnost, která mě od dětství neskutečně baví a už pár let mě více či méně živí. Možná se zdá, že teď zabrousíme do světa textových editorů. Ale tak to nebude. Třeba tenhle úvod je psaný rukou na obrazovku iPadu. Přece jste si nemysleli, že to bude normální článek.

Když Apple představil první verzi Fotek pro Mac, moc nadšení to nesklidilo. Aplikace působila příliš jednoduchým dojmem a protože znamenala konec iPhota a Aperture, reakce byly spíše negativní. S příchodem macOS High Sierra Apple konečně ukázal, jak obrovský potenciál Apple Fotky mají a jak na míle utekly konkurenci. Ukazují totiž, jak budeme s daty pracovat v následujících letech.

Budete zklamaní. Budete nesmírně zklamaní z tohoto dílu, který vám místo výčtu všech možných skvělých aplikací bude tvrdit, že si máte zapamatovat nějaké klávesové zkratky. Ale čtete článek člověka, který s iPadem pracuje šest let a všechny ty pěkné věci postupně mazal a mazal a mazal. A já tady nejsem od brouzdání po App Storu, já potřebuji pracovat a mám jenom iPad.

Aplikace Paper je s námi nějakých šest let a pořád patří k nejzákladnější výbavě každého iPadu a často i iPhonu. Minulý týden studio Fiftythree vydalo kompletně přepracovanou verzi 4.0, která ukazuje, že Paper nemá v úmyslu dělat vylomeniny, ale zároveň se posouvá neustále blíž k podstatě mise: stát se papírem.

Patřím mezi typ lidí, kteří se snaží svou práci a především její administrativní část co nejvíce zjednodušovat. Proto aplikuji takové postupy, které mi přinesou maximální uživatelské pohodlí a komfort. Ne že bych byl líný, ale svůj čas chci využívat efektivně. Nejen já a naše firma již dnes pracujeme v elektronickém a digitálním prostředí, zároveň s tím pomáháme dalším subjektů. Radíme v oblasti zefektivnění dosud zažitých a mnohdy administrativně neoblíbených a náročných postupů.

Když jsem seděl s Filipem Brožem poprvé v hotelu v Havlíčkově Brodě, snažil jsem se mu vysvětlit, že jsem vyhaslá instagramová hvězdička, že moje znalosti nikdo nebude moct ocenit, protože jich mnoho není a nejsou nijak odborné. Nechápejte mě špatně, jsem vnitřním nastavením naprosto pozitivní osoba. Projekt iPure na mě ovšem zapůsobil a já se Filipovi snažil ukázat, že se kvalitou k (novým) kolegům nehodím.

Jediné, co jsem na Windows opravdu miloval, byl Solitaire. Asi nespočítám, kolik hodin jsem u této legendární hry strávil. Předpokládám, že nebudu sám. Ostatně můj děda hraje Solitaire dodnes na mém počítači z dětství. Vždy, když k němu přijdu na návštěvu, vidím na stolku papír s tužkou, kam si děda píše skóre a čas, za jak dlouho se mu podařilo karty srovnat.

Nikdo není bezchybný, ani Apple. Pokud jsme se ovšem mohli u kalifornské firmy na něco téměř vždy spolehnout, byl to její výborně odladěný software, ať už žil v počítačích nebo na mobilních zařízeních. Jenže ta doba je, zdá se, pryč. A to je obrovská škoda, protože stabilita a perfektní funkčnost operačního systému bylo to, co produkty Applu vždy symbolizovalo. A proč je lidé často vyhledávali na úkor konkurence.

Čistokrevná střelba je zpět. Série Modern Combat od vývojářů z Gameloftu vždy patřila k tomu nejlepšímu, co si lze na iOS zahrát. Pamatuji si, jak jsem před šesti lety hrál Modern Combat 2 a poté i nástupnickou „trojku“, a to vše na dnes již stařičkém iPadu 2. Už tehdy to byla slast a kvalitní porce zábavy. Za ty roky však herní hit lehce vyčpěl, a tak bylo potřeba přijít s něčím novým a neotřelým. Výsledek je Modern Combat Versus.