Nemusíte pročíst kompletní „seberozvojovou“ literaturu (a ani bych to nikomu z vás nepřál), abyste si potvrdili, že velká řada rádců doporučuje značit si své návyky a pečlivě je zaznamenávat. Můžeme tomu říkat lecjakým jménem, třeba i buzerlístek, princip však zůstává prakticky stejný. Seznam (zlo)zvyků a zaškrtávání políček. Cíl? Dobré návyky vybudovat, ty zlé odstranit…

Bezpochyby znáte hlášku, že pokud chcete rozesmát Boha, plánujte. Dost možná jste však potkali i jinou: pokud si svůj život nenaplánujete, jistě se najde někdo jiný, kdo to za vás udělá. K plánování se dá postavit všelijak, ať už se bavíme o přístupu, nebo nástrojích. Pojďme se podívat na obojí.

K plánování mám pozitivní vztah, a to i přesto, že prakticky týden co týden prožiji poněkud ambivalentní chvilku. Jde o pocit, kdy díky pečlivějšímu rozplánování nadcházejícího týdne zjistím, že na dohledání volných míst potřebuji lupu. Současně se však uklidním, neboť vstupuji do „boje“ připravenější a s vytvořenými rezervami.

Už si nevzpomínám, kdy ke mne ta záliba dorazila, zkrátka jednoho dne jsem se rozhodl mít rád tabulky, grafy a všelijak hezky uspořádané informace. Vezmu-li v potaz jednu ze svých stěžejních prací, tím je vedení katedry na vysoké škole, na nemožnost potkávat se s Excelem si stěžovat nemůžu. Jak ale jistě tušíte, můj citový příklon k seznamům, databázím a tabulkám dostával při zacházení s molochem od Microsoftu zabrat. Pomalu ale jistě jsem Excelu začal využívat jen v těch naprosto nezbytných situacích, takže bych mohl naše setkávání nyní brát spíše jako příležitostná až takřka „slavnostní“.