Celý internet je plný rad a návodů na to, jak udělat s  fotoaparátem na iPhonu co nejlepší snímek, jak z něj vytáhnout maximum, jak pořizovat tak dobré snímky, že člověk může v  drtivé většině případů odložit foťák nebo zrcadlovku. Jenže já si přesto myslím, že existuje ještě jedna věc, o které se málo mluví. Tou je uzamčení funkce autofokus.

Na poslech mluveného jsem si po letech „ticha“ musel zvykat, vždyť naposledy jsem při něm sedával či usínal v dětství. Načtené knihy mě ale lákaly, byť si říkaly o nemalou dávku koncentrace. Možná vlastně i toto byl důvod. Těch by se však našlo více, třeba možnost si číst se zavřenýma očima nebo pohodlně při cestování. Před několika roky jsem se tedy ke zvukovým knihám vrátil. A naprosto se zamiloval…

V roce 2016 společnost Apple oznámila svůj záměr otevřít ve střední Evropě další ze svých obchodů. Mnoho z nás se krátce těšilo, respektive snilo, že by to mohlo být v Praze. V srpnu 2016 už bylo jasno, že to bude město, kde se narodil Sigmund Freud, město, které je známo svou bohatou hudební tradicí a kde žili a tvořili Strauss, Schubert, Mozart, Beethoven, Suppé nebo pánové Mahler a Brams. Město, jehož střed leží od našich hranic pětapadesát kilometrů a které je hluboce spjato s naší historií.

Když jsem sledoval WWDC v roce 2016, kde bylo věnováno mnoho času novým možnostem v aplikaci Zprávy, myslel jsem si, že se inženýři v Applu zbláznili. Říkal jsem si, proč dělají ze své nejpoužívanější aplikace chaotickou změť plnou ikonek, samolepek, vybuchujících konfet a velkých srdíček. Pravda je, že v tehdejší době hodně rostl například konkurenční Snapchat, který svým zvláštním rozhraním a zároveň přeplácaností zaujal. Byť dnes už je situace zase úplně jiná, ale to je jiný příběh…

Když mě povolali do jedné ostravské stavební firmy s tím, že mají problém s IT, netušil jsem, o co přesně půjde. Už při vstupu do dveří a prvotním potřesení rukou mi svitlo. Nasadili plošně řešení od Applu, ale po chvíli nadšení se začali ztrácet. Bylo potřeba pustit se do práce.

Kdykoliv, když jsem začal zkoumat svět streamované muziky, zúžil se můj uživatelský test de facto na velmi omezené, leč nemálo mediálně známé hráče. Já sám jsem zakotvil u Apple Music, vyhovuje mi jak prostředím, nabídkou, tak především přirozeným zapojením do systému Applu. Nejen Apple však čelí kritice, že svým způsobem hubí pestrost hudební scény a většina interpretů si může o nějakých příjemných výdělcích může jenom zdát. Dost možná novou reakcí na tento trend trhu bude vznik nových, co do obsahu vyhraněnějších služeb. S jednou jsem se začal nedávno kamarádit. Jmenuje se Idagio.

Amazon a Google. Dva největší konkurenti Applu v oblasti chytré domácnosti. Kdybychom měli vývoj hodnotit jen podle letošního veletrhu spotřební elektroniky CES 2018, Alexa a Google by vyhráli na plné čáře. Zařízení s podporou HomeKitu takřka nebyly vidět. Zeptal jsem se proto Petra Máry, který v Las Vegal vše viděl na vlastní oči, na pět otázek kolem HomeKitu. Ujíždí Applu vlak?

Největší hrůza akcionářů Applu je pěstovaná poučka, že úspěch firmy je postavený jen na jediném produktu. Kdysi to byl Apple II a Macintosh. Před deseti lety to byl iPod a dnes je to iPhone. Je tedy jasné, že analytici na celém světě sledují vývoj trhu s chytrými telefony a pokouší se zjistit, v jakém momentu přestanou prodeje růst a jestli má Apple nějaké eso v rukávu.

Vždy jsem miloval knihy. Už jako malý kluk jsem chodil pravidelně hned do několika městských knihoven a odcházel domů s plným batohem knih. Je sice pravda, že ne vždy jsem vše stihl přečíst, ale kouzlu papíru nešlo odolat. Rád jsem knihami jen tak listoval. A co teprve když byla kniha úplně nová – ta vůně je fantastická. Mezi mě a papír však vstoupil nejprve Kindle a vzápětí i iPad.

Jmenuji se Robert Vojta a s vývojem pro iOS jsem začal před deseti lety. Byl jsem součástí studia Tapmates a spolupracoval s lidmi jako Robin Raszka a Petr Reichl. Dělali jsme na zajímavých projektech v Silicon Valley, v Londýně a byla to jízda. Doba urputného „soupeření“ se studiem Inmite. Údaje o kreditní kartě jsme museli posílat faxem do Applu, iOS toho z dnešního pohledu moc neuměl, Apple byl hodně striktní, nediskutoval o ničem, házel nám klacky pod nohy… Možná si tu dobu pamatujete, možná ne, ale bylo fajn být u toho od samotného začátku.