Před pár minutami skončil přenos další předtočené zářijové keynote. Je škoda, že ani po dvou letech se bohužel nemůžeme zbavit strachu a divadlo Steva Jobse tak v podstatě nemůže sloužit ke svým primárním účelům, ale tým naprostých maniaků z Cupertina to naštěstí nijak neobtěžuje. Na první pohled se opět nedá skoro nic vytknout, Apple totiž zase zvedl laťku výš. Konkrétně až na orbitu!
Během letošních prázdnin začal vlivem úniku stále přesnějších informací o novém iPhonu 14 mezi lidmi víc než dříve sílit dojem, že zřejmě už nemá smysl očekávat od nových iPhonů zázraky, natož je opakovaně kupovat. V podstatě jsme před tím varovali již dávno, žádné překvapení by to tedy být nemělo, že iPhone 14 nedonutí majitele iPhonu 13 vstát ze židle. Konkrétní informace vám ještě bohužel neřeknu, protože tento článek bude vydán teprve den po zářijové keynote, ale pojďme si přesto zchladit hlavy a zopakovat si, jak je k novému iPhonu potřeba přistupovat.
Určitě všichni dobře znáte to nutkání si v prodejně alespoň prohlédnout vystavené počítače a telefony, především pokud se jedná o Apple. Bez ohledu na to, že už všechny produkty doma máte a rukama vám jich prošly desítky, pokochat se je nutnost. Jak je zvykem, ve většině takových případů se k vám vzápětí přichomýtne obsluha, která je jablečnými produkty ověnčena jako vy a začne se snažit se vám o nich něco moudrého povědět, přestože vy už to od nás všechno víte i pozpátku. Jak to však bohužel bývá, mnohdy by se mohli učit oni od vás…
Mediální humbuk kolem připravované legislativy EU s názvem Right to Repair, tedy právo na opravu, už stihl způsobit vrásky na čele nejednomu modernímu výrobci. Evropská unie je v mnoha ohledech světovým průkopníkem, především co se práv a ochrany spotřebitele týče, a i Apple s ní v určitých oblastech táhne za jeden provaz. Právo na opravu však zřejmě v Cupertinu k nejoblíbenějším nařízením patřit nebude. Chytila se na to už i Bidenova administrativa a Apple se tak rozhodl zavčas reagovat, byť opět svým způsobem. A vlna kritiky přišla okamžitě.
Zní to už jako slušné klišé, když člověk na každém rohu slyší lidi opakovat, že svět kdysi vypadal jinak a doba se změnila. Co já jako čtyřiadvacetiletý student učitelství před závěrečnou zkouškou můžu hodnotit, když se sám řadím do generace Z a nic předtím jsem nezažil? Jenže už i já vidím znatelný posun od dob mého dětství a zdá se mi, že se jisté bouřlivé a revoluční období adaptace na technologie zítřka začíná postupně uklidňovat. A je také výzkum v oblasti moderní pedagogiky, co mi možná dává klíč k pochopení, co se vlastně ve společnosti děje.
Každý, kdo jednou instaloval nějakou důležitou aktualizaci, moc dobře zná ten pocit, když se na monitoru objeví tento nápis. Nevypínejte počítač, neodpojujte počítač ze sítě… Řeknete si sakra, ale jak mám snad zaručit, že zrovna v tomto momentě nevypadne proud?! Ne že by se to v dnešní době dělo zrovna často, ale např. kousek od mého bytu se nachází důležitá rozvodna elektřiny pro okolní domy a za poslední rok došlo k mnou nečekanému výpadku aspoň dvakrát. Pokud nemáte notebook, je dobré na to být pro klid v duši připraven. Řešením je baterie.
Byl jsem svědkem rozhovoru dvou kamarádek, které si na prázdniny připravily seznam věcí, co chtějí během dvou volných měsíců stihnout udělat. Především mě zaujala položka s názvem „den bez telefonu“, což mělo spočívat v tom, že jednoduše budou ten den trávit společně nějakou aktivitou, nikoliv však online. Tento nápad mě donutil zamyslet a zeptat se sám sebe, zda to má nějaké opodstatnění. Přece by se nikdo nerozhodl se dobrovolně trápit… Nechte mě proto uvést na pravou míru, proč se mi tento nápad zdá relativně absurdní.
Nedávno jsem se při pravidelném úklidu bytu a rutinním profukování počítačové skříně zadíval více než jindy na svoji grafickou kartu, na jejímž větráku jsem nezpozoroval nic jiného než usazený prach. Je totiž všude. Vzal jsem proto plechovku se stlačeným vzduchem a pokusil se svoji grafiku tohoto prachu zbavit. Proč tam ale vůbec musel být? Patřím přece k těm starostlivým bláznům, kteří kvůli prachu otevírají počítač i několikrát do měsíce. A měla ta námaha vůbec nějaký efekt?
Červenec se blíží závratným tempem, což pro mnohé lidi znamená také blížící se datum spuštění prodeje nových MacBooků s novým čipem M2. Apple na své červnové WWDC opět odprezentoval slibné grafy o lepším výkonu nežli v případě M1, nicméně platí heslo „důvěřuj, ale prověřuj“. A ač to může být zvláštní, novou generaci vlastních počítačových čipů Applu si můžeme prověřit už před jejich vstupem na trh. Na internetu se totiž objevily benchmarky.
Na 108 minut trvající keynote k vývojářské konferenci představil Apple minulý týden opět neuvěřitelné množství novinek. Nebyla to jejich nejdelší konference vůbec, ale přinejmenším dojmem patřila k těm nejnabitějším. Jak jste mohli číst minulý týden, Apple už nemá potřebu přijít za každou cenu s revolučními implementacemi. Sází oproti tomu na konstantní vylepšování a ladění stávajícího portfolia, aby z toho měl uživatel co nejlepší užitek. Po úvodu do celé WWDC je naším společným tématem můj oblíbenec, a sice iPadOS.
V pondělí 6. června večer byla opět po roce odvysílána všemi očekávaná keynote v rámci zahájení vývojářské konference WWDC 2022. Byli jsme netrpěliví hned z několika důvodů – Apple měl tradičně představit nové systémy pro nadcházející sezonu, ale především se tušilo, že přijde zbrusu nový hardware. A přesně to se stalo.
Pokud jste čtenáři tohoto magazínu a přesto si náhodou plánujete koupit herní stanici s Windows, po minulém týdnu jste nabiti nejdůležitějšími informacemi a potřebnými vodítky, abyste nekoupili zajíce v pytli mnohem spíš než dobře sloužící grafickou kartu… Co se mi ale do článku nevešlo, je jak jinak než třaskavý problém porovnávání výkonu nových čipů Applu s hardwarem konkurenčních značek. Dejme se do toho.
Je to za námi. V březnu byla na trhu představena poslední grafická karta řady 30 společnosti NVIDIA, RTX 3090 Ti, čímž se uzavřelo kolečko započaté před necelými dvěma lety kartou RTX 3080 a 3090. Pojďme si zrekapitulovat, co všechno se od podzimu 2020 událo, jakými peripetiemi si karty ještě stále procházejí a jestli jsou vlastně dobrá koupě a splňují to, co okázale slibují.
PUBG: Battlegrounds, dříve PlayerUnknown’s Battlegrounds je notoricky známá počítačová a dnes taky mobilní hra, která se svým unikátním provedením, kterým zaplnila obrovskou díru na trhu, za 5 let od svého uvedení zařadila k nejúspěšnějším herním titulům vůbec. Pojďme se podívat na její mobilní verzi a porovnat ji s jejím vlastním dospělejším sourozencem, verzí pro PC.
Slovo dalo slovo, setkalo se pár šťastných náhod a já tak už přes měsíc učím na bohumínském gymnáziu. Poprvé od praxí mám konečně kompletně na starost výuku v několika třídách od druhého stupně po třetí ročník včetně klasifikace a vzhledem k tomu, že jsem jen o pár let starší než mí studenti, jsem taky v úplně jiné pozici než mí zkušenější kolegové. A největší úlohu v tom má pochopitelně gaming a můj Instagram…
