iPhone nabízí větší výpočetní sílu než první počítače NASA, které vyslaly člověka k měsíci. Je to nástroj, který při správném použití má moc změnit vám život, nebo alespoň ho výrazně ulehčit a udělat příjemnější. Záměrně píšu při správném použití, protože to bývá často kámen úrazu většiny běžných uživatelů. Je škoda používat iPhone jen na psaní zpráv a surfování po internetu. Právě to chce změnit i geek, spisovatel, podcaster a právník David Sparks, který provozuje web MacSparky.

Vždy jsem obdivoval lidi, kteří před sebou měli obrazovku plnou čísel a nicneříkajícího kódu. Již jako malý kluk jsem snil o tom, že budu jednou programovat. Líbila se mi ta možnost stvořit něco nového, vlastního. V devadesátých letech jsem se setkal s programovacím jazykem a vývojovým prostředím Baltík, který je založen na bázi jazyka C. Pomocí přesunování ikonek jsem dával příkazy malému čaroději, co má dělat či vykonávat. Bylo to úchvatné. Po více než dvaceti letech jsem se setkal s podobnou aplikací, která má s Baltíkem mnoho společného. Řeč je o výukovém Apple programu „pro děti“ Swift Playgrounds.

Vždy jsem měl obrovskou slabost pro iPady a iOS. Již od prvního iPadu jsem prakticky každý den navštěvoval App Store a stahoval nějaké aplikace. Ani nechci přemýšlet o tom, kolik peněz jsem do aplikací a her již investoval. Každopádně nelituji jediné koruny. Každý nákup dělám s rozvahou a přemýšlím, k čemu mi daná aplikace pomůže. Pravidelně také softwarové vybavení iPadu obměňuji a čistím, kdy nepoužívané aplikace letí nemilosrdně do koše. Mám ale rozhodně několik favoritů, kteří jsou se mnou neustále.

Na Lukáše Fronka jsem narazil poprvé velmi nedávno. Na YouTube na mě někdy v loňském roce jako doporučené vyskočilo jeho video s reakcemi na iPhone X, který Apple zrovna představil. Už v tom prvním videu jsem věděl, že jde o jedinečného a originálního vlogera, který má styl, smysl pro srandu a ví, o čem mluví. Moc se mi líbí jeho postprodukční úprava a stejně tak témata, která nejsou jen o Applu. Letos jsme se také poprvé potkali ve Vídni, kam jsme oba vyrazili na otevírání nového Apple Storu. Ihned jsem věděl, že musím Lukáše vyzpovídat. Zaslouží si, aby o něm Apple komunita věděla.

S anglickým výrobcem Hi-Fi příslušenství Bowers & Wilkins jsem se poprvé setkal před mnoha lety, když jsem používal první iPody. Na jejich ikonickou „vzducholoď“, tedy reproduktor Zeppelin, nemohu zapomenout. Už tenkrát mi jejich zvuk velmi imponoval. Doménou této firmy byly vždy klasické reproduktory. O sluchátka se nikdy nijak zvlášť nezajímala. Překvapilo mě proto, když Bowers & Wilkins ohlásili, že představí svoje první bezdrátová sluchátka s aktivním potlačením hluku. Novinka nese označení PX a já si s nimi už více než tři měsíce tykám.

Od vzdělávací konference Applu, která proběhla na konci března v jedné z nejstarších středních škol v Chicagu, jsem neočekával mnoho. Když se mě někdo zeptal, co si myslím, že Apple představí, počítal jsem s nějakým novým iPadem, aktualizacemi aplikací se zaměřením na vzdělávání a doufal jsem možná v nové barvy iPhonu X, nové AirPody nebo nástupce iPhonu SE. Novinářské sny se však nevyplnily a hodinové představení se neslo jen a pouze v duchu vzdělávání. Záře reflektorů byla po celou dobu zaměřena na jedno místo – staronový iPad 6. generace.

V souvislosti s konferencí Applu, která byla zaměřená na školství, se hojně diskutuje o větším důrazu a zaměření kalifornské společnosti právě na tento segment, který byl v poslední době spíše přehlížen. Otázkou však zůstává, jak hodně se představené novinky, mezi nimiž je tou největší levný iPad, dotknou českého vzdělávacího systému. Oslovili jsme proto nejen odborníka pro vzdělávání Jana Jílka, ale i několik učitelů, kteří s iPady ve školách každý den pracují.

Kam s ním? Slavný Nerudův fejeton o starém slamníku. Já jsem však seno vyměnil za Apple Pencil, u kterého již od začátku řeším, kam s ním. Kalifornský gigant svoji jablečnou tužku představil v roce 2016. Ten samý rok také vyšel iPad Pro s úhlopříčkou 12,9 palce, který jsem si pořídil. K tomu kromě Smart Keyboard i Apple Pencil a jablečnou tužku od té doby nedám z ruky.

„Je složitější najít dobrý design než ten špatný, částečně proto, že ten dobrý slouží našim potřebám tak dobře, že ho vůbec nevnímáme,“ řekl americký akademik Donald Arthur Norman. A jeho citát přesně vystihuje můj dlouhodobý pocit z designu, a to nejen od kalifornské společnosti Apple.

Na tuhle hru jsem se hrozně moc těšil. České studio Amanita Design prostě umí a úsměv na tváři mi kouzlí již více než čtrnáct let. Tehdy jsem se setkal s prvním Samorostem, kterého vytvořil Jakub Dvorský v rámci své diplomové práce. Později následovalo Machinarium, další Samorost, Botanicula a nyní Chuchel.

Všude samé iPady, aplikace, praktické zkušenosti a učitelé. Jednou větou lze vystihnout, jak proběhl devátý ročník Učitelského summitu, který se uskutečnil uplynulou sobotu v prostorách Mezinárodní školy v Praze. Už jen samotné místo konání je velmi příznačné. Ať jsem se podíval kamkoliv, všude jsem viděl produkty s nakousnutým jablkem. O učebně plné iMaců jsem dosud mohl jenom snít. To však dejme stranou a pojďme se podívat, jak vypadal letošní Učitelský summit, jehož hlavním tématem byla virtuální a rozšířená realita.

Celý internet je plný rad a návodů na to, jak udělat s  fotoaparátem na iPhonu co nejlepší snímek, jak z něj vytáhnout maximum, jak pořizovat tak dobré snímky, že člověk může v  drtivé většině případů odložit foťák nebo zrcadlovku. Jenže já si přesto myslím, že existuje ještě jedna věc, o které se málo mluví. Tou je uzamčení funkce autofokus.

Snad všichni výrobci Hi-Fi techniky mají ve svém portfóliu nějaká bezdrátová sluchátka a tím myslím opravdu bezdrátová. Žádné spojující kabely ani hlavové mosty. Je jasné, že o dobu totálně bezdrátovou se zasadily především AirPody. Výrobci museli reagovat na poptávku a výjimkou nebyl ani skandinávský výrobce sluchátek a reproduktorů Bang & Olufsen. Výsledkem jsou špunty Beoplay E8.