Když se zeptáte, jestli je Apple Pay nějaká zásadně revoluční služba, docela dobře byste mohli dostat odpověď, že ne. Apple nevymyslel technologii bezkontaktních plateb. Nevytvořil infrastrukturu platebních terminálů. Android i Samsung mají podobné systémy a nutno říct, že Google se snažil prosadit placení v telefonech dávno před jablečnou firmou.
Je velmi ošemetné tvrdit, že Apple Pay je v něčem zásadně bezpečnější nebo lepší. A dokonce by člověk našel i několik velmi rozumných argumentů, proč se vytlačování hotovosti ze světa nejeví vždycky jako nejlepší nápad.
Jasně – je příjemné, že máme konečně možnost zahodit peněženku a mít všechno důležité v telefonu nebo hodinkách. Je to praktické a o fous bezpečnější. Navíc můžeme ve frontě v Kaufu ukázat, jací jsme to světáci a frajeři. Ale Apple Pay není žádná inovační krasojízda. To vám ostatně řekne kdejaký hardcore androidista.
Jenže takhle inovace nefungují. K zármutku všech vynálezců a nadšenců do technologií – bitva o něco nového neprobíhá v laboratořích, garážích a dílnách. Nápady jsou bezcenné, invence je vznešená, ale bezmocná, a nakonec se celý technologický svět točí kolem jediné otázky: „Dokážu to dostat mezi lidi?“ Nápad se stává inovací teprve tehdy, když začne měnit svět okolo v rukách reálných lidí a pokud je to možné, mimo natěšené ruce nadšenců, kteří vyzkouší cokoliv nového.
Apple je inovativní firma. Dokáže vzít často i nefunkční koncepty a vytvořit z nich něco, co lidé chtějí a používají. Proto je nejbohatší firmou světa a jména lidí, kteří skutečně přišli s revolučními technologiemi, jsou pohřbena hluboko v článcích na Wikipedii. Čekat, že Apple bude v něčem první, je nepochopení fenoménu. Tohle zkrátka nejsou závody.
Applu se skutečně povedlo nastartovat sjednocení platební infrastruktury pro Spojené státy a Západní Evropu. V EU to měli snazší, protože modernizace platebních terminálů byl společný zájem karetních asociací, bank a evropských institucí, a to dávno před tím, než Apple vůbec tušil, že se bude pomocí jeho telefonů někdy platit. Fascinující je ale dopad na Spojené státy, kde je Apple Pay hlavní síla, která se snaží vytáhnout Nový svět z pravěku šekových knížek a ničím nezabezpečených kusů plastu.
Výchova pípačů v Čechách
O historii toho, jak se bezhotovostní platby přesouvaly z kousků papíru do našich telefonů, jsem už v iPure psal (Za oponou Apple Pay). Dnes se podíváme trochu víc do současnosti a budoucnosti. A klidně můžeme zůstat tady v naší malé republice. My totiž v budoucnosti finančních technologií žijeme. Hned z kraje milénia jsme se naučili platit čipovou kartou (Komerční banka 2003). A co se týče bezkontaktních plateb, tak vládneme světu. Každá druhá transakce se u nás pípá. Naše láska k plastovým kartičkám je příkladná a všechny bankovní domy z nás mají radost.
Příchod Apple Pay na náš trh je, jako když přijde strom do lesa. Možná ještě tak hodinky někdo ocení, ale plácnout na terminál telefon je už odzívaná nuda. Jak by řekl Ježíš a Bob Dylan: „První budou poslední a poslední první.“ Železná opona náš držela pozadu a teď se pěkně proháníme s náskokem po informační dálnici. Asi ani netušíme, že daleko před námi ujíždějí kosmickou rychlostí tryskáče z Asie, Afriky i severu Evropy. Země, kde celou naší anabázi s terminály rovnou přeskočili a telefonem platí za všechno. Ale nechme je teď stranou.
Adopce Apple Pay mezi českými uživateli probíhá raketovou rychlostí. Podle průzkumu, který udělal Ondra Holzman pro Czechcrunch má Apple Pay aktivováno 150 000 českých uživatelů. Po týdnu! Bez kampaně a jak se zdá jen s přirozeným informováním v médiích.
Je to obrovský úspěch. Malá změna, která ale otevírá obrovské možnosti.
Konec hotovosti
Dobře, takže šíření Apple Pay do světa se pěkně daří. Možná nás ještě překvapí, jak brzy a rychle zapomeneme na existenci legračních plastových kartiček. Ale to ještě chvilku potrvá. To, čemu opravdu zvoní umíráček, je hotovost. Za posledních deset let dostávala ránu za ránou. Online platby, platební karty, PayPal, stovky různých služeb na posílání plateb mezi lidmi – finanční svět se velmi rychle mění. A hotovost začíná být potřebná čím dál méně. Peníze se stávají něčím virtuálním a nehmotným. Někde za bukem číhá Bitcoin a Bůh ví co ještě. Návrat k tradičním hodnotám a zlatým národním pokladům je sen, který už může vrátit do hry jen globální katastrofa. Civilizace hlasovala obsahem svých bankovních účtů.
Je to vzácná synergie, kdy inovaci miluje široká veřejnost, protože je to praktické. Státní správa, protože bezhotovostní platby jsou jediná fungující ochrana před šedou ekonomikou. Kapitáni průmyslu, protože prokazatelně víc utrácíme. K regulaci dochází, ale spíš na úrovni velkých zásahů, jako jsou úrokové sazby a mezibankovní poplatky, nebo v rámci ochrany před praním špinavých peněz. Nikdo se nezabývá tím, že peníze jako fenomén se dostávají pod plnou kontrolu soukromých firem. Žádný decentralizovaný Bitcoin, ale data na soukromých serverech. Tak vypadá budoucnost peněz a možná by nám to mělo dělat alespoň malinké starosti.
Jak se ukazuje, Apple Pay je možná jen drobná předehra. Program Cash na platby po iMessages zatím neopustil Spojené státy a už se mluví o dalším produktu – věrnostní kreditní kartě vytvořené ve spolupráci s bankou Goldman Sachs. Součástí programu by měla údajně být i aplikace, která bude sledovat vaše výdaje podobně, jako aplikace Aktivita hlídá vaši kondičku. Zní to skvěle. Ale jako člověk, který jednu dobu řídil platební startup bych vás chtěl upozornit, že peníze, které točíte uvnitř podobné služby nejsou už nic jiného než bodíky, které létají tam a zpátky v jedné velké excelové tabulce. Ano, samozřejmě pod přísným dohledem nějaké státní finanční instituce, ale my se tu bavíme o firmách, které mají v kase víc peněz než leckterý stát v rozpočtu.
Je to úplně stejné, jako kdyby stát svěřil Facebooku systém občanských průkazů.
Není důvod k panice, jen k opatrnosti. Apple je dnes instituce, které svěřím svoje peníze s podstatně větší důvěrou, než libovolné bance nebo vládě světa. I tak – svět nepříjemně začíná ujíždět na trajektorii anime korporátních dystopií. Budeme se mít skvěle, dokud budeme hodný zákazník.
Je to jako se vším. Musí se u toho přemýšlet.