Dočkal jsem se rychleji, než jsem čekal, a můj nový MacBook Pro je doma. Dlouho se říkalo, že počítače obecně jsou hotová zařízení, ve kterých se už nic zásadního nezmění. Budoucnost je prý v tabletech. Naštěstí se to nepotvrdilo a Apple nám minulý rok s Apple Silicon ukázal budoucnost. Krásnou budoucnost. A letos ji posunul o několik úrovní dál.

Už podle nadpisu a prvních řádků asi tušíte, že recenze bude velmi pozitivní. A tušíte správně. Na novém MacBooku Pro není nic špatně. Alespoň po hardwarové stránce. Ať už se to týká dílenského zpracování, nebo zvolených vnitřností, vše do sebe krásně zapadá a je neuvěřitelná radost to používat. Následující odstavce tedy budou plné nadšení. Konečně, po dlouhé době.

Chcete PDF verzi tohoto článku? Stáhněte si ji zdarma.

Staré dobré tělo?

Design nového MacBooku Pro byl (a stále je) velmi diskutovaný. Apple opustil dvorní designér Jony Ive, který se podílel na všech předchozích modelech posledních let, od představení tzv. unibody konstrukce. Nezdá se to, ale je to už více než 13 let. Největší změna designu přišla v roce 2016, kdy se Jony Ive podle všeho utrhl ze řetězu a představil velmi tenký MacBook Pro.

S tenkou konstrukcí odešly porty a uvnitř MacBooku se vymýšlel složitý systém pro odvětrání tepla. Nepodařilo se a MacBooky z designové řady 2016–2019 se velmi přehřívaly. Je to podobné jako s neslavným Macem Pro z roku 2013, známým pod přezdívkou „odpadkový koš“. Designově se jednalo o velmi zajímavý přístroj, ale po funkční stránce to nebylo dobré. Apple se tak vrátil k léty odzkoušenému designu „krabicové struhadlo“ a všichni byli opět nadšeni. Nyní se MacBook Pro vrací do tlustšího těla se zaoblenou spodní částí. A opět jsou všichni nadšeni.

MacBook Pro je velmi zajímavá kategorie zařízení. Jelikož je od Applu, tak se od něj očekává krásný, futuristický design. Zároveň je to ale stroj pro velmi náročné uživatele. Takže musí dostát všem očekáváním a musí perfektně fungovat. Za všech okolností. V minulých letech se Apple více přikláněl k designu, ale dobrá zpráva je, že u nového MacBooku Pro je rovnováha opět nastolena. Máme zde krásné tělo, které podle všeho poskytuje perfektní schránku pro chip a baterii. A možná i pro větráčky, ale ty se mi zatím nerozjely.

Video? Zvuk? Profesionální.

Displej nového MacBooku Pro je samozřejmě ten nejlepší, co dokáže Apple vyrobit. Je to Liquid Retina XDR s extrémním dynamickým rozsahem a kontrastním poměrem 1 000 000 : 1. Jsou to krásná čísla, ale já nejsem ten nejpovolanější, abych hodnotil zobrazení. Podle reakcí video tvůrců nebo fotografů to je ale opravdu profesionální displej a je skvělé ho mít v přenosném těle. Já za sebe mohu říct, že to je pěkný displej.

Co mohu hodnotit, je technologie ProMotion. Podle pohybu na displeji se obnovovací frekvence může dostat až na hodnotu 120 Hz. Je to stejná technologie, kterou máme v iPadu Pro nebo v iPhonu Pro. U iPhonu 13 Pro jsem žádný rozdíl oproti rok starému iPhonu 12 Pro neviděl. Naštěstí u MacBooku je to podobné jako u iPadu. Rozdíl je ihned viditelný a je to velmi příjemné. Ovšem pro mě to je z kategorie „nice-to-have“. Nedává mi to žádnou přidanou hodnotu. MacBook mám totiž připojený k monitorům.

Co je opravdu neuvěřitelné, to je zvuk. Notebooky obecně byly spíše chrastítka a pouštět z nich nějaký zvuk bylo často za trest. U nového MacBooku Pro to je ale krásný poslech. Šest reproduktorů s podporou Dolby Atmos. Apple udává, že nový MacBook Pro má až o 80 % silnější vyznění basů. A je to velmi znát. Doma jsem odpojil dvě malé reprobedny, které jsem měl připojené k monitoru, a zvuk mi nyní hraje pouze z MacBooku.

Návrat portů a klávesnice

Bylo velmi zajímavé sledovat vlastní bublinu na sociálních sítích při uvedení nového MacBooku Pro. Vývojáři a grafici z USA a Kanady nadšeně aplaudovali návratu portů, stejná skupina lidí z Evropy zase nadávala a vývojáři z Asie byli rozděleni přibližně půl na půl. Já sám byl nejprve zklamaný, ale pak mi to bylo vcelku jedno. A nyní jsem už na druhé straně spektra a návrat portů vítám. Hlavně návrat MagSafe.

U starého MacBooku Pro bylo velmi příjemné nabíjet z jakéhokoliv USB-C portu. Ovšem často se stalo, že se MacBook nenabíjel a musel se restartovat SCM řadič. Bylo to velmi nepříjemné, když si myslíte, že se vám MacBook nabíjí, ale on se najednou vypne a je úplně bez šťávy. A spolupráce s připojeným monitorem taky nebyla vždy ideální. U nového modelu to neřeším. Nabíjím z jednoho portu, který je určen pouze pro nabíjení. A byl to skvělý pocit připojit po 4 letech MagSafe. Ovšem magnetické připojení je opravdu silné. Abych nabíječku vypojil, musím použít skutečně velkou sílu. Odpadá tak výhoda, že se kabel sám odpojí, když o něj někdo zavadí. V tomhle případě určitě ne, strhne vám celý MacBook.

Klávesnice už neobsahuje Touch Bar a nemá všemi nenáviděný motýlkový design. Klávesy jsou vystouplé tak, jak to známe z minulosti, a při psaní přesně víte, jakou klávesu mačkáte. A fyzický Escape je naštěstí také zpět. Jediné co mi chybí, je občasné využití Touch Baru. Například při psaní anglický slov, u kterých jsem si nebyl jistý jejich spelováním. Často se přistihnu, že sahám po Touch Baru a on tam není. A celkem jsem za to rád, žádné další větší využití neměl a já si taky zvyknu, že tam není.

Samozřejmě výkon

A nyní k hlavní hvězdě recenze. Neuvěřitelný chip M1 Max. Všichni už víte, že to je neuvěřitelně výkonná bestie. A já to pouze potvrzuji. Žil jsem v domnění, že dělám výpočetně náročnou práci. Vývoj v Xcode nebo v Unity dal mému starému MacBooku Pro z roku 2017 neuvěřitelně zabrat. Čtyři roky staré zařízení se sekalo, větráky jely v podstatě nonstop a při velmi náročné operaci typu vydávání finálního buildu aplikace se nic jiného nedalo dělat. I pohyb myši se sekal.

M1 Max to všechno zvládne levou zadní. A ani se u toho nezahřeje. A to i v porovnání s iPhonem nebo iPadem. Je to krásná ukázka funkčního designu těla a tedy i samotného chipu. S MacBookem bych mohl v klidu pracovat i na klíně, pokud by mě z toho nebolelo za krkem. Snažil jsem se mu nandat kvanta práce sestavováním náročných aplikací nebo renderováním velkých 3D scén, a nic. U renderování byl náznak zvýšení teploty, ale nedokázalo se to přiblížit standardům starého MacBooku Pro.

Když jsem šel ven a MacBook měl v batohu na zádech, tak byl samozřejmě velmi studený. Dříve stačilo MacBook otevřít, spustit Xcode a už měl tradiční provozní teplotu, tedy rychle se ohřál. Nový MacBook Pro se až po pár minutách zahřál na pokojovou teplotu. To přináší neuvěřitelné možnosti směrem k dalšímu technologickému vývoji. Představte si takhle výkonný chip třeba v brýlích. Odpadá problém přehřívání. Teď ještě vyřešit problém napájení…

MacBook Pro s chipem M1 Max (a samozřejmě i s chipem M1 Pro) považuji za nejlepší produkt Applu za posledních několik let, možná vůbec. Je přesně zaměřen na svou cílovou skupinu, která z něho skáče nadšením. A kdo není dostatečně „Pro“, ten si může pořídit MacBook Air, který je pro naprostou většinu uživatelů ekvivalentem nového MacBooku Pro. Kdo by to byl řekl, že se Apple po dekádě iPadu a iPhonu vytasí s něčím takhle dokonalým. Řekl bych, že se těším, co dalšího Apple vymyslí, ale mám takový pocit, že tady jsme se nyní dostali na maximum možného. Ať už z pohledu technologií, tak i z pohledu využitelnosti. A teď jdu zase zkusit rozjet větráky.