Na začátku školního roku jsem na svém Twitteru otevřel téma režimu Nerušit. Narazil jsem při jedné konverzaci na problematiku probuzení kvůli notifikacím. Divil jsem se, že to druhé straně vadilo. Vždyť má jeho zařízení s iOS možnost nebýt obtěžován v době, kterou si určí.
Není žádným tajemstvím, že technologie se pomalu, ale jistě, staly součástí našich životů. Především v posledním roce. Ovlivňuje nás nějakým způsobem tento způsob života? Mění se náš pohled na využívání technologií?
Všude kolem nás slýcháme, jak je důležité se soustředit na jednu konkrétní věc a nenechat se rozptylovat. Už neplatí, že díky moderním technologiím skvěle zvládneme „multitaskovat“. Naopak se učíme technologie zkrotit tak, aby nás neovládaly. Ovšem není to tak jednoduché, jak se to může na první pohled zdát.
Tim Cook nejčastěji spojuje nejosobnější zařízení s hodinkami Apple Watch, přesto, jaksi nepřekvapivě, nám opravdu blízkou společnost dělá iPhone. Možná ale také iPad. A třeba i MacBook…
Naše schopnost udělat více práce, a především ji i kvalitně odvést, je přímo úměrná schopnosti se koncentrovat. Bohužel, mnoho činností se pojí s digitálními nástroji, a právě ty sehrávají při soustředění spíše negativní roli.
Čím více jsem sociální, tedy aktivně vystupuji na Twitteru, Slacku, Trellu, Facebooku, diskutuji přes messengery či komentuji fotografie na Instagramu, tím více mi logicky na iPhone chodí notifikací a upozornění. Ze začátku mi to vůbec nevadilo, naopak jsem byl rád za nějakou interakci. Časem to však přerostlo a striktně jsem musel na iPhonu zapnout funkci…
Vždy jsem miloval knihy. Už jako malý kluk jsem chodil pravidelně hned do několika městských knihoven a odcházel domů s plným batohem knih. Je sice pravda, že ne vždy jsem vše stihl přečíst, ale kouzlu papíru nešlo odolat. Rád jsem knihami jen tak listoval. A co teprve když byla kniha úplně nová – ta vůně je fantastická. Mezi mě a papír však vstoupil nejprve Kindle a vzápětí i iPad.
