Žijeme v digitální době, v digitální společnosti, která ovlivňuje nejen nás dospělé, ale i naše děti. V dobách mého dětství tomu tak nebylo. Jedinou dostupnou vyspělou technologií byla černobílá televize (později barevná), kazeťák nebo walkman, z těch komunikačních pak pevný telefon. K těm šťastnějším z nás se dostali první osmibitové domácí počítače jako Atari nebo Commodore. Sociální sítí nám byla škola, dětské hřiště nebo zájmové činnosti. Nejčastějším způsobem komunikace byl rozhovor, telefonát a tam, kde to nešlo jinak, dopis. Internet nebyl, neexistoval, a tak jediným zdrojem informací byly učebnice, respektive knihy, noviny a časopisy, rodiče a další dospělí.

To, že se iPady již dlouhodobě používají ve školství, asi nikoho nepřekvapí. Používají se také ve speciální pedagogice, u lidí s určitým handicapem, a mohou být užitečné i v mateřských školách nebo doma při výchově a rozvoji dětí. Právě to jsem v poslední době zkoušel. Mám jeden a půl roční dceru, které jsem vyhradil starší iPad 4 s Retinou pro účely vzdělávání a všeobecný rozvoj. Mám v plánu, že budu prostředí a aplikace iPadu upravovat dle toho, jak se bude Ema vyvíjet. A s vámi se chci o své postřehy a tipy podělit.

Rodina je v sociologii označena jako solidární skupina osob navzájem spjatých manželstvím, příbuzenstvím nebo adopcí, které spolu dlouholetě žijí a jejíž dospělí členové jsou zodpovědní za ty nedospělé, tedy za děti. Asi se najde málo z vás, kteří by neznali rodinu Corleonových ze slavného románu Kmotr autora Maria Puza, kde je rodina a závislost na ni nejlépe popsána, byť v mafiánském prostředí New Yorku roku 1945.

Není to tak dávno, co jsem ve svém článku „Ponožka na iPhone X“ psal o mezinárodní záruce Applu, programu AppleCare+. Od té doby jsme já spolu s celou redakcí zaplaveni dotazy, jak program funguje a kde, případně jak se dá pořídit. Zájem projevili zejména vlastníci iPhonu X, kteří jej zakoupili v první prodejní vlně v České republice, tedy v listopadu.