V tomto čísle jste měli číst článek na jiné téma, ale nakonec jsem podlehl emocím a rozhodl jsem se, pár hodin před uzávěrkou, napsat článek zaměřený na aktuální prohlášení Applu o ukončení prodeje produktů AirPort, jmenovitě AirPort Expres, AirPort Extreme a AirPort Time Capsule, které bylo zveřejněno 26. dubna 2018.

Na tuhle hru jsem se hrozně moc těšil. České studio Amanita Design prostě umí a úsměv na tváři mi kouzlí již více než čtrnáct let. Tehdy jsem se setkal s prvním Samorostem, kterého vytvořil Jakub Dvorský v rámci své diplomové práce. Později následovalo Machinarium, další Samorost, Botanicula a nyní Chuchel.

Žijeme v digitální době, v digitální společnosti, která ovlivňuje nejen nás dospělé, ale i naše děti. V dobách mého dětství tomu tak nebylo. Jedinou dostupnou vyspělou technologií byla černobílá televize (později barevná), kazeťák nebo walkman, z těch komunikačních pak pevný telefon. K těm šťastnějším z nás se dostali první osmibitové domácí počítače jako Atari nebo Commodore. Sociální sítí nám byla škola, dětské hřiště nebo zájmové činnosti. Nejčastějším způsobem komunikace byl rozhovor, telefonát a tam, kde to nešlo jinak, dopis. Internet nebyl, neexistoval, a tak jediným zdrojem informací byly učebnice, respektive knihy, noviny a časopisy, rodiče a další dospělí.

Používám zařízení od Applu již pár let. Můj první MacBook byl patnáctipalcový model Pro z roku 2011. Rok jsem používal MacBook Air v třináctipalcové variantě a následně vystřídal ještě dva modely Pro. Od loňského léta se stále ještě tak trochu trápím s nejnovější verzí třináctipalcového MacBooku Pro s Touch Barem. Ano, jsem to, čemu se říká power user. A i proto mohou být mé nároky a požadavky na zařízení, specifické.

V roce 2016 společnost Apple oznámila svůj záměr otevřít ve střední Evropě další ze svých obchodů. Mnoho z nás se krátce těšilo, respektive snilo, že by to mohlo být v Praze. V srpnu 2016 už bylo jasno, že to bude město, kde se narodil Sigmund Freud, město, které je známo svou bohatou hudební tradicí a kde žili a tvořili Strauss, Schubert, Mozart, Beethoven, Suppé nebo pánové Mahler a Brams. Město, jehož střed leží od našich hranic pětapadesát kilometrů a které je hluboce spjato s naší historií.

Největší hrůza akcionářů Applu je pěstovaná poučka, že úspěch firmy je postavený jen na jediném produktu. Kdysi to byl Apple II a Macintosh. Před deseti lety to byl iPod a dnes je to iPhone. Je tedy jasné, že analytici na celém světě sledují vývoj trhu s chytrými telefony a pokouší se zjistit, v jakém momentu přestanou prodeje růst a jestli má Apple nějaké eso v rukávu.

Vlastně si nepamatuji, že by při nákupu jakéhokoliv jablečného zařízení stejně tak důležitou, ne-li větší, roli nesehrály vedle racionálních argumentů emoce. Apple to jistě ví. Ne snad, že by kvůli tomu dělal tak dobré reklamy, ale měrou vrchovatou zdůrazňuje unikátnost každého produktu a především jeho zasazení do našich životů.

Když Apple představil první verzi Fotek pro Mac, moc nadšení to nesklidilo. Aplikace působila příliš jednoduchým dojmem a protože znamenala konec iPhota a Aperture, reakce byly spíše negativní. S příchodem macOS High Sierra Apple konečně ukázal, jak obrovský potenciál Apple Fotky mají a jak na míle utekly konkurenci. Ukazují totiž, jak budeme s daty pracovat v následujících letech.

V lednu tu s námi bude již patnáct let. Aplikace Keynote z balíku iWork je mocná záležitost. Microsoft se může snažit jak chce – a také že Numbers i Pages umlátí čepicemi –, ale na prezentace nic lepšího nenajdete. Keynote toho ale umí mnohem víc a navíc si hoví zdarma ve vašem počítači, iPhonu i iPadu. Pojďte se podívat co všechno s ním dokážete, protože nechat to ležet ladem je věčná škoda.