Už je to nějakou dobu, co se zajímám o zdravý životní styl, o mé tělo a jeho fungování. Jako každou ženu i mne potkala životní zkušenost v období dospívání. Není to nic, za co by se dívky měly stydět, menstruace potká každou z nás. Přestože jsem chápala, co se se mnou děje, nedokázala jsem vždy přesně odhadnout, jak náročné bude zvládnout mé dny další měsíc. Nedávno se to však trochu změnilo.

Je pátek večer a zákazník mi posílá SMS se zprávou, že mají na počítači asi nějaký virus. Nechám si poslat screenshot obrazovky a okamžitě velím – vypnout všechny počítače a počkat. Volám kamarádovi, který se ve firmě stará o ICT infrastrukturu a bezpečnost. Do hodiny je jasno. Přes port, který je využíván ke vzdálenému připojení, se na hlavní počítač dostal ransomware. Je mi jasné, že tento víkend budu muset zrušit svou zásadu – o víkendu nepracuji – a přiložit ruku k dílu. Mým hlavním nástrojem, protože budu celou práci řešit z domova, bude MacBook Pro ve verzi 2018. Konkrétně třináctipalcová varianta s 2,3GHz procesorem Intel Core i5, 512GB SSD a 16 GB paměti. Model 2018 je velmi příjemnou evolucí. Důležité je to slovo „velmi“. Ale hezky popořádku.

Již několik let jedu v takzvané bezpapírové kanceláři. Jakmile se ke mně dostane nějaký dokument či doklad, který je potřeba nějakým způsobem uchovat, vše skenuji iPhonem do cloudu. Poznámky píšu výhradně do Poznámek nebo Připomínek. Zkrátka se snažím maximálně využívat jablečná zařízení v kombinaci s Apple Pencil. Nedávno se mi však do ruky dostaly sešity Rocketbook, které můj zvyk celkem narušily.

S ohledem na trendy by se slušelo v iPure vydat článek s návody na to, jak se odpojit a jak otevřít brány informační dietě. Namísto toho vám zde sesumarizuji své vlastní zkušenosti a z nich odvozená doporučení, kterak se k informacím dostávat.

Na počátku všeho bylo obrovské nadšení. Musel jsem je okamžitě mít. Výlet do Německa byl jasný, nehledě na to, že v té době byly ještě v angličtině. Básním tu o první generaci Apple Watch. Byl jsem unešený z toho, že budu mít v podstatě iPhone na svém zápěstí. Nadšení mi asi rok vydrželo, ale pak se kouzlo nějak vytratilo. Objevil jsem ho znovu před pár měsíci. Pracovně tomu říkám životní (Apple Watch) restart!

Myslel jsem si, že letos to už vyjde. A nic. Ani nevíte, jak moc jsem se těšil na to, že Apple oficiálně spustí tmavý režim pro iOS. Dočkal jsem se sice na Macu, ale o kapku šťastnější bych byl za iPhone a iPad. Tmavý režim, tedy na Macu zvaný Dark Mode, mám trvale zapnutý u všech iOS aplikací, které ho podporují. Zvykl jsem si na něj natolik, že už u vybraných aplikací nechci používat nic jiného. Ostatně i tento text vznikl na iPadu v Ulysses se zapnutým černým pozadím. Co na něm vidím?

Snad každý z nás někdy pracoval nebo něco dělal na klasickém počítači s Windows. Nechci tu psát o tom, proč je lepší macOS než jiné operační systémy a opačně. Ale asi není potřeba zdůrazňovat, že upřednostňuji Mac, ač se sem tam dostanu i do kontaktu s Windows. Mnoho lidí chce používat macOS jako hlavní systém, ale bohužel zaměstnání či jiné aktivity je tlačí k tomu, že potřebují vedle toho i jiný operační systém, nejčastěji právě Windows. A právě od toho existuje již řadu let skvělý virtualizační software – Parallels Desktop. Kdo říká, že nemůžete virtualizovat i druhý macOS?

Vždy mám obrovskou radost, když se nějaká oficiální Apple aplikace dočká české lokalizace. Je to takové drobné ujištění v tom, že na nás kalifornská společnost nekašle. Už ani nevím, kolik let sníme o české Siri, podpoře Apple Pay či aplikaci News a TV. Drobný záblesk však přišel před týdnem. Aplikace podpory Applu je konečně dostupná v českém jazyce. Apple začal s příchodem verze 2.3 oficiálně podporovat dvacet nových zemí a devět nových jazyků. A jsme tam taky!