Když Apple představil Vision Pro, prezentoval jej jako samostatné zařízení, které jako bonus jde propojit s Macem. visionOS 2 přinese i možnost propojení s iPadem. Proč je to pro nás tak skvělá zpráva?

Když Apple poprvé mluvil o Vision Pro, prezentoval jej jako samostatné zařízení. Nejde jen o pasivní brýle, které zobrazují obsah dodaný odjinud, jde o all-in-one řešení, říkali. Technicky vzato je to pravda. Uvnitř Vision Pro je vestavěný celý počítač, nebo možná s ohledem na operační systém spíš celý iPad. Je tam procesor, grafická karta, úložiště, řadiče, konektivita a operační systém, do kterého můžete instalovat aplikace, ukládat data, plnohodnotně pracovat. Taková byla původní idea.

Tento článek můžete číst i v PDF formátu.

Propojení s Macem

Když Vision Pro přišel na trh, zjistili jsme, že kromě samostatného fungování umí pracovat i jako externí zobrazovací zařízení pro Mac. Stačí se v brýlích podívat na Mac, objeví se tlačítko Connect a pomocí AirPlay 2 se bezdrátově přenáší obraz z Macu do brýlí. Je to jednoduché, je to elegantní a praxe ukázala, že je to i užitečné. Proč?

Důvod je skoro až triviální. Pro visionOS nejsou k dispozici všechny aplikace, které můžete potřebovat. Je pravdou, že na Vision Pro můžete spustit nejen aplikace napsané přímo pro brýle, ale i pro iPad, ale ani to nemusí stačit. Pro iPad existují stovky tisíc aplikací, ale vy můžete potřebovat nějakou specifickou, která není. Anebo narazíte na to, že sice aplikace pro iPad existuje, ale má omezenou funkčnost ve srovnání s tou pro Mac.

A tak se stalo, že nezanedbatelné množství uživatelů začalo používat Vision Pro místo monitoru Macu. Získali větší obraz a větší pracovní plochu.

Proč Vision Pro nepodporoval iPad?

Proč to samé nejde s visionOS první generace udělat i s iPadem? Protože Apple nechce. Ano, technicky tomu nic nebrání a s trochou snažení šlo i první generaci visionOS propojit s iPadem. Ale Apple chtěl uživatele naučit používat Vision Pro místo iPadu a ne k iPadu, a tak jim tuto cestu trochu ztížil. Paradoxem je, že v USA v Apple Storech sám Apple měl Vision Pro při demu propojené právě s iPadem, protože je to pohodlné a praktické.

visionOS 2 otevírá cestu k iPadu

Aktuální vývojářská beta verze visionOS 2 přinesla plnohodnotnou podporu komunikace mezi iPadem a Vision Pro. V ovládacím panelu iPadu stačí vybrat AirPlay, objeví se Vision Pro a po kliknutí se bezdrátově propojí. Předpokládám, že Apple doplní i obrácenou cestu tak, jak je tomu u Macu. Ale to mi zatím nefunguje. V každém případě se můžeme těšit na to, že Vision Pro od podzimu bude plně spolupracovat jak s Macem, tak i s iPadem a pro nás v ČR je to dvakrát dobrá zpráva.

Proč je Vision Pro k iPadu super?

Jestli se mi Vision Pro při něčem opravdu osvědčily, tak je to cestování. Sedět v letadle a pustit si film na třímetrové plátno ve virtuálním kině je prostě úžasný zážitek, který neuvěřitelně zpříjemňuje cestování. I v hotelovém pokoji je mnohem příjemnější vyřídit e-mail nebo napsat dokument s velkou virtuální obrazovkou v brýlích. To má ale pro nás jeden velký háček.

Protože se Vision Pro neprodává v ČR a Apple se snaží aktivně bránit šedým dovozům, rozhodl se ve visionOS zatím znepřístupnit klávesnice s podporou jazyků, které pocházejí ze zemí, kde se Vision Pro neprodává. Takže pokud si dovezete brýle z Německa či Británie, tak nejen že budete muset obcházet aktivaci, která nejde s českým Apple ID, ale v reálu nenapíšete ani nenadiktujete ve visionOS českou větu. Je to neuvěřitelně otravné a omezující.

Samozřejmě na cestu můžete vzít Vision Pro a Mac, pokud máte MacBook. Ale mnohem pohodlnější je cestovat s iPadem. A právě tato kombinace se mi osvědčila.

Jak to funguje v praxi?

Pokud konzumuji obsah, tak používám samotné Vision Pro. Může jít o filmy, web, knihy, je to jedno. Když se chcete odreagovat a třeba si zahrát nějakou hru, opět si vystačíte s Vision Pro, ke kterému si pro větší komfort jen bezdrátově připojíte klávesnici, myš, trackpad nebo herní ovladač.

Pro třídění a upravování fotek nebo střih videa technicky vzato stačí Vision Pro s klávesnicí a myší, či trackpadem. Má to ale jeden háček. Vision Pro nemá možnost připojit USB-C a přenést data po drátu. Takže data, na kterých chcete pracovat, musíte do brýlí dostat bezdrátově a to v případě fotek a videa většinou znamená čekat na synchronizaci cloudu. Ano, mohl bych si připojit čtečku USB-C či SSD k iPhonu a pomocí AirDropu si data přenést do brýlí bez připojení k internetu, ale pořád mi to přijde trochu krkolomné.

A tak přichází na řadu iPad. Používám iPad s Magic Keyboard, takže jen spojím brýle s iPadem a hned mohu pracovat. Data jsou v iPadu, takže odpadá bezdrátový přenos. iPad plnohodnotně podporuje češtinu, takže můžete diktovat, můžete psát na virtuální či fyzické klávesnici hezky česky. Dokonce s novým Pencil Pro se dá dobře pracovat v brýlích. Protože vidíte virtuální hrot a stín pera, takže víte, kde jste v obraze ještě dřív, než se dotknete displeje. Už víte, proč tam tato funkce je? Chytré že?

Jak dál?

Samozřejmě ideální bude situace, kdy Apple přestane házet klacky pod nohy uživatelům ze zemí jako je Česko, začne brýle prodávat všude a bude v nich mít plnou podporu všech jazyků stejně jako u iPhonu, iPadu či Macu. Na cestách se pak mohou Vision Pro v kombinaci s fyzickou klávesnicí a myší stát super pomocníkem.