Apple se každý rok snaží přidávat aspoň nějakou funkci, kterou uživatele nadchne a kterou bude vydaná verze operačního systému typická. Letos je to kromě nového číslování především nový design napříč všemi operačními systémy a pokračování ve snaze uvolňovat pravidla a dávat uživatelům více možností. V čem je pak Apple úplně nejlepší, je schopnost implementovat novinky tak něžně, že působí, že tam byly odjakživa.

Stačí se podívat na jednotlivá vydání iOS či kteréhokoli jiného systému a zjistíte, že ještě před rokem nebylo možné si upravit ovládací centrum, a ještě o rok až dva dozadu měla zamykací obrazovka daný vzhled pro každého uživatele a jediné, co bylo možné upravit, byla tapeta. Jiné funkce jsou naopak v systémech Applu už tak dlouho, že už to skoro je jako věčnost, např. tmavý režim, Night Shift nebo widgety. Každoročně přidaných funkcí je ale pokaždé mnohem více a pro mnohé z posledních vydání iOS či iPadOS to byly právě tyto vedlejší úpravy, které mají zásadnější dopad na každodenní používání iPhonu než vylepšený vzhled uzamčené obrazovky.

Tento článek si můžete vychutnat i v plně grafické podobě PDF formátu.

Mnohé z těchto nových funkcí přitom ani nejsou na trhu jedinečné. Konkurenční vývojáři v čele s Googlem uvedli do svých systémů podobné funkce už dávno, jenom to nějak zapadlo z důvodu roztříštěnosti celého Androidu, nebo je uživatelé neřeší tolik jako uživatelé iPhonu. Apple má zkrátka nejlepší marketing a tak všechno, co udělá, je automaticky považováno za větší věc, než kdyby se toho dopustila konkurence. A tak je to se vším.

Umění možného

Víme, že když se Apple pro něco rozhodne, provede to jinak než všichni ostatní, udělá to svým způsobem. Ne vždycky to vyjde, např. vůči všem novinkám ohledně Apple Intelligence jsem už velice skeptický, protože to nadšení po představení minulý rok zdá se rychle opadlo a Apple dle všech dostupných informací na všechny ostatní firmy ztrácí. Možná to ale jenom chce ještě více času a i kdyby Apple ten náskok už přeci jen nesrovnal, nezdá se, že by to jeho zákazníky kdovíjak trápilo. Všichni, co něco potřebují od umělé inteligence, si rádi stáhnou ChatGPT, Copilot nebo cokoli jiného (jako by ty aplikace dnes každý už dávno neměl) a požadavek vyřídí přímo tam. Úpravy fotek pomocí AI, jak se tím chlubil nejen Samsung, se zatím taky úplně nechytly, takže je dost možné, že to celé je jenom hype, který naše zařízení skutečně neudělá lepší. Anebo se naopak zase čeká na to, až se to Applu povede kvalitně implementovat, aby se to nějak projevilo a stal se z toho mainstream.

Možná to máte jinak, ale lidí, kteří okolo mě nemají iPhone, je zanedbatelná menšina. Je vtipné, jak se situace obrátila, protože dnes není divný ten, kdo iPhone má, ale ten, kdo iPhone nemá. A s iPadem je to nemlich to stejné. Jak se tím pádem má nějaká super nová funkce rozšířit, když ta zařízení nikdo nekupuje? Důvod, proč si lidé momentálně kupují iPhone, je totiž trochu jiný.

Apple nikdy nepůsobil tak, že se snaží svá zařízení přecpat funkcemi jenom proto, aby mohl říct, že tam jsou. iOS 17 proto více méně žádné velké nové funkce nepřinesl, zato iPadOS 17 dohnal náskok, aby oba systémy mohly společně dostat plno nových možností personalizace ve verzi 18. Apple pokaždé provádí pouze změny, které fungují a dají se jednoduše používat, takže se rychle stanou součástí toho, co s telefonem, tabletem nebo hodinkami běžně děláte. Díky té pečlivosti ale zároveň nemáte pocit, že vám oproti jiným výrobcům něco chybí, pokud na iPhonu nějaké funkce ještě není, protože se ta zařízení tak skvěle používají. Což je pak přesně ten problém, který uživatelé Androidu nemohou pochopit. Je to ale úplně to stejné, jako kdybyste preferovali pohodlnější a spolehlivější auto před jiným, které je horší, ale v interiéru má více elektroniky. Někdy se to ovšem i přes veškerou snahu nepovede, a tak i přes plno nových a hlavně dlouho žádaných funkcí vejdou loňské systémy do historie jako jedny z nejméně optimalizovaných operačních systémů Applu vůbec. I proto možná letos dojde k veliké proměně vizuálu iOS a iPadOS, při které bude většina stále přítomných chyb, doufejme, odstraněna.

Co se však týče nově přidávaných funkcí, které Apple neuvedl jako první, k nim patří např. sledování videa v režimu obraz v obraze, vylepšený hledáček fotoaparátu, lepší Mapy, nové funkce pro iMessage jako mazání a upravování odeslaných zpráv, možnost zobrazení více informací o stavu a kondici vaší baterie – jsou to každým rokem v součtu desítky úprav, kterými všechny operační systémy projdou, díky nimž by teoreticky měly být lepší. Výjimkou nebude ani letošní generace iPadOS, kde budeme teprve až postupně objevovat, co všechno je jinak nad rámec změn, které Apple oznámil, protože se každý rok stává, že se nové a často mnohem zajímavější změny odehrají až v průběhu beta testování, které právě teď začíná. Proto Apple oznamuje jen klíčové oblasti, v nichž se nový systém bude lišit od toho stávajícího, ale nebaví se o vzhledu přepínačů v Nastavení nebo o počtu čárek intenzity mobilního signálu, takové věci Apple mění na pozadí. Jako zásadní změnu letos Apple např. uvádí i novou aplikaci Telefon pro iPad či možnost psát do aplikace Deník na iPadOS pomocí Apple Pencil, ale to, jak přesně to bude vyhotoveno, ještě dáno není. Podle zpráv Apple už na základě zpětné vazby stačil upustit od některých designových prvků nového Safari.

Umění nemožného

Ani těch mnoho ohlášených i neohlášených změn v iPadOS 26 ale neznamená, že se váš iPad v září promění v plnohodnotný počítač a Apple vyřeší všechno, co profesionálním uživatelům zvyklým na Mac na iPadu vždycky chybělo, pokud se rozhodli ho používat jako hlavní zařízení nebo dokonce nahradit Mac. Od uvedení Stage Manageru v iPadOS 16 před třemi lety dnes Apple přináší největší proměnu a rozšíření multitaskingu a práce s okny na iPadu, ale rozhodně to není všechno, co by teoreticky mohl udělat. Jako v případě Macu a jeho navždy nedotykové obrazovky totiž i zde začínáme narážet na to, čím chce Apple iPad mít, a to už tuto představu oproti původní podobě iPadu značně rozvinul. Na druhou stranu můžeme vidět nové funkce, které se rovnou mohou zdát zbytečně omezené, když na macOS existují v mnohem rozšířenější podobě, ale Apple si takové věci nechává schované na budoucí generace. Vždycky to tak dělá a klidně bych se vsadil, že ani v případě iPadOS 26 neudělá výjimku. Nutno podotknout, že se jedná o funkce, které na iPadu chybí pokročilým uživatelům a běžný smrtelník si jejich absence nikdy nevšimne, jen občas dovede zamrzet, že iPad zcela zbytečně není tolik počítač, kolik by mohl být.

iPadOS stále nenabízí možnost zřídit několik uživatelských účtů pro různé uživatele, mezi nimiž by se potenciálně zařízení sdílelo. Např. pokud někdo má jeden iPad v domácnosti jako zařízení pro chytrou domácnost, na hraní a čtení zpráv, není možné si iPad rozdělit mezi více uživatelů. Přihlášený na něm i nadále může být pouze jeden člověk a k datům na něm má tím pádem stále přístup každý, kdo zná heslo, což je jedna ze základních funkcí osobního počítače už několik desetiletí. Pokud se rozhodnete na iPadu provádět skutečnou práci a připojíte ho přitom k externímu monitoru, vězte, že vám bude umožněno připojit jeden externí monitor, víc žádný iPad nepodporuje. Ne že by to nebylo fyzicky možné, MacBook Air se stejným čipem jako iPad Pro zvládne displeje dva, jen Apple se rozhodl tuto výsadu ponechat počítačovým uživatelům, což je vyloženě nevynucené. Omezení práce s externím monitorem se pak projevuje do té míry, že pokud iPad zamknete, zhasne se tím automaticky i externí monitor, tudíž buď můžete pracovat na obou najednou, nebo na žádném. Další docela zásadní a přetrvávající rozdíl, který dokazuje, že iPad není počítač.

Nemusím potom jistě zdůrazňovat fakt, že iPadOS nedisponuje virtuálními plochami ani nezná příslušná trackpadová gesta, uživatelé si musí vystačit s jednou plochou, nad kterou mají od tohoto podzimu pravda poněkud větší kontrolu než doposud. Pokud se podíváme na novou horní lištu s možnostmi, kterou si iPadOS 26 půjčuje od macOS, nemůžeme bohužel (možná jen zatím) počítat s žádnou customizací, žádnými úpravami, žádnými dodatečnými prvky nebo nástroji, které by se tam daly připnout. V podstatě se jedná jen o tu levou část menu baru z macOS, tu s možnostmi na míru každé konkrétní aplikaci, kterou si iPadOS půjčuje; ta pravá – customizovatelná – zůstává iPadu zatím zapovězena. Ne že by mi to jakkoli vadilo…

Podobně jako pokročilé nastavení periferií (myší, trackpadů a klávesnic), které na iPadu nemusí úplně perfektně fungovat, nebo že iPad stále dovede přehrát zvuk jen z jednoho zdroje, což je nicméně otravné už na iPhonu, natož na iPadu, který se zdánlivě každý rok víc a víc přibližuje svému dospělejšímu protějšku. Apple i se všemi novými funkcemi, které jsou skvělé, ale drží iPad na uzdě a nenechá jej pořádně vyniknout zřejmě právě proto, aby svými rozšířenými funkcemi postupně nezastínil MacBook. Ten má pro Apple stěžejní význam a v nabídce své jedinečné místo. Apple tak asi sám stále hledá vhodnou hranici, kde iPad ještě může být „jako počítač“, aniž by ve skutečnosti „byl počítač“. Zatím se začíná zdát, že iPadOS bude o to lepší, o co více charakteristických funkcí macOS mu bude chybět. Což je fascinující. MacBook totiž nepochybně počítač je a iPad vděčí za svoji existenci tomu, že není MacBook, ale zároveň ani iPhone. Tak co vlastně je?