Tak to máme téměř za sebou. O současném stavu hudby a její distribuci jsme si už pověděli skoro všechno. Nadto jsem minulý týden poslední díl věnoval problému Spotify, na kterém jsou zřetelně vidět tlaky působící všemi směry celým hudebním průmyslem. Původně dvou až třídílná série článků na téma streamovacích platforem se díky své složitosti rozrostla na dvojnásobek, a nám tak nezbývá než uzavřít to tím, o co vždy jde až na prvním místě – penězi.
Domníval jsem se, že se dostáváme k závěru našeho seriálu o streamovacích platformách. Už jsme se přeci jen společně zaměřili na vliv streamovacích platforem na živobytí hudebníků, na vznik hudby, na konzumaci hudby i na chování posluchačů. Měl by tak ideálně zbývat poslední aspekt streamování, který jsme už i několikrát nakousli, a sice poplatky streamovacích platforem. To bychom se ale připravili o jeden ilustrativní příběh – problém Spotify.
Zatím jsme se v našem povídání o vesměs neblahém vlivu streamovacích platforem na hudební průmysl bavili především o umělcích, hudebních vydavatelstvích a písničkách jako takových. Prostor ale zatím nezbyl na ten možná nejpodstatnější aspekt hudební produkce, kterým jsme my – nadšení i volnočasoví posluchači, kterým hudba už neodmyslitelně utváří den. Posun to ale opět není vyloženě pozitivní…
Kolikrát za poslední dobu jste si jen tak sedli nad sklenkou něčeho dobrého, možná u talíře dobrého jídla, a nechali se jen tak unášet hudbou? Tak, že jste u toho nedělali nic, co by odvracelo vaši pozornost od krásných tónů a pečlivě napsaného textu, že jste si možná začali i pro potěšení zpívat? Mnozí lidé z hudebního průmyslu, odchovaní na dědictví umělců uplynulé doby, mají dojem, že o tento typ zážitku už jednoduše není zájem. Hádejte proč.
Nějakou hudební streamovací platformu má dnes k dispozici takřka každý uživatel internetu a mobilního telefonu. Hudba nás baví, zlepšuje nám náladu, zkracuje dlouhou chvíli, nastolí lepší atmosféru v restauraci, obchodním domě i při trávení volného času na zahradě. Proto se není čemu divit, že streamování hudby s sebou přineslo explozi. Tento krátký seriál se bude zabývat právě tím, co s sebou streamování hudby přineslo a jak si dnes vedou známí i vyrůstající umělci.
Na zprávách mě vždy nejvíc baví jejich symbolické načasování. Ti z vás, kteří mě čtou, už dobře ví o všech hlavních sporech, které Apple v současnosti vede – s orgány Evropské unie, ministerstvy a státy USA nebo konkrétními technologickými firmami, jako právě Spotify. První kvartál 2024 byl na zprávy tohoto typu skutečně abnormálně vydatný. O to vtipnější potom je nedávno zveřejněný výsledek průzkumu, který jasně potvrzuje, že Apple na poli softwaru žádný monopol nemá. Tak kdo si tu z nás dělá srandu?
Vztah Applu s Evropskou unií má v současné době daleko do ideálu. Dalším úderem do pošramocených vztahů byla pokuta ve výši 1,8 miliardy eur, kterou Evropská komise vyměřila Applu za nespravedlivé omezování konkurentů na trhu s digitální hudbou.
Letošní Super Bowl se stal ve Spojených státech nejsledovanějším pořadem od prvního přistání na měsíci. Úspěch ve sledovanosti může slavit také Apple. Poločasová show Super Bowlu, ve které vystoupil Usher, je pod taktovkou Apple Music.
Hudba je něčím, co nás nepochybně provází každým dnem. Cestou do práce a z práce si do uší šoupneme AirPody, v kanceláři si jako nějakou tu kulisu pustíme HomePod mini, doma nás pak při vstupu do dveří díky chytré domácnosti přivítá náš oblíbený playlist servírovaný HomePodem 1. či 2. generace a před spaním si pustíme nějaký ten ambient do AirPodů Max. A není to pouze o hudbě.
Jsou to dnes nějaké dva týdny, co Apple slavnostně spustil svou novou hudební aplikaci Apple Music Classical. Jak již samotný název napovídá, zaměření nové platformy je jednoúčelové – klasická hudba v celé své kráse. Nic jiného tu nenajdete, jen donekonečna jdoucí seznam překrásných nahrávek klasických skladeb, kterým se za jeden život nemáte šanci proklestit. Já jsem ale slíbil, že vám nabídnu své dojmy, jakmile bude aplikace konečně na světě, tak pojďme na to.
Bez nijak velkého oznámení jsme se nedávno dozvěděli, že Apple již koncem tohoto měsíce přidá do rodiny svých předplacených služeb novou hudební aplikaci s názvem Apple Music Classical. Již z názvu je zřejmé, že se celá tato aplikace, automaticky přidružená k vašemu předplatnému Apple Music, nebude odvíjet od ničeho jiného než klasické hudby. Klasické hudby ale již na Apple Music máme požehnaně, divíte se, tak proč potřebujeme oddělenou aplikaci? Ve skutečnosti se to zdá být dobrý nápad!
Možná to teď bude znít jako alibismus, ale opravdu jsem slavil, když Apple pro mě zcela nečekaně vydal v iOS 16.2 funkci s názvem Apple Music Sing, která dotykem jednoho tlačítka převede miliony písniček do téměř bezchybného karaoke. Hudbu miluju a zpívám si ještě radši, takže mít možnost kdykoli zeslabit hlas zpěváka bylo přesně to,…
Hudba je běžnou součástí života. Spousta z nás alespoň jednou denně klikne na nějakou z hudebních aplikací. Pojďme se společně podívat na některé funkce Apple Music, které se neprávem opomíjejí.
Jak už jste i zde byli bohatě informováni, pole hudebních streamovacích platforem poslední dobou prochází úplnou revolucí. Poskytovatelé se předhánějí v lepší kvalitě zvukového záznamu, širší nabídce interpretů a skladeb, spolupracemi s renomovanými jmény hudebního průmyslu a třeba i výhodnějšími cenami. Každý na to sice jde trochu jinak, ale přesto se dá říct, že všichni nabízejí skoro tentýž zážitek. Podle čeho si tedy má uživatel vybrat?
Nedávno jsem pořídil sluchátka, která mi přinesla mnoho nového. Poprvé jsem se nechal zlákat kladnými ohlasy, poprvé jsem mohl okusit aktivní potlačení hluku ANC a poprvé jsem mohl v Apple Music slyšet nahrávky ve formátu Dolby Atmos. Je tu ale ještě něco: Sony má vlastní pohled na prostorový zvuk a nazývá ho 360 Reality Audio. Dnes se chci s vámi společně podívat, která funkce je lepší a jestli je vůbec k něčemu potřebujeme.
