Apple si letos krásně budoval cestu pro to, aby mohl všem okolo vytřít zrak. AI bylo snad nejskloňovanější slovo už od konce minulého roku a bylo na kalifornské společnosti, aby se také předvedla. Při všem tom shonu, ale mohla zapomenout na ostatní důležité cíle.

Myslím, že každý rok se na WWDC, kterému předchází velké očekávání, dostaví i mírný pocit zklamání. To z toho, když se například nevyplní všechna přání komunity nebo se neobjeví odhadované funkce. 

Po každé vývojářské konferenci se tak, zjednodušeně řečeno, objeví vítězové a poražení. V posledních letech jsme mohli vidět, že na okraji hlavního zaměření býval nejčastěji macOS. Funkce z hlavních mobilních systémů se postupně dostávaly i na desktopový systém. Ale kromě velkých grafických změn (Yosemite a Big Sur) nebyl výrazným tahákem. Neříkám, že nedostal nové funkce v průběhu let. 

Tento článek si můžete přečíst i v PDF formátu.

Ano, považuji za skvělou práci inženýrů, že můžeme mít z loňského roku krásné živé spořiče obrazovky, které plynule přejdou po odemčení do pozadí obrazovky. Jasně, že jsem rád, že už dva roky máme třeba desktopovou verzi aplikace Počasí nebo Hodiny (aneb proč to trvalo tak dlouho?). Jen tu prostě nebyl žádný zabiják. Žádná hlavní novinka, která by táhla na nový systém.

Proč Mac neumí…?

Proto bych chtěl ale říct: není to potřeba, protože drtivá většina uživatelů desktopových počítačů je se systémem v pohodě. Málokdy slýcháte hlášky jako „proč Mac neumí spustit rozhraní iPadu?“, nebo „proč si na Macu nemůžu přebarvit hodiny na uzamčené obrazovce?“. Možná spíš slýcháme snad jedinou otázku: „Proč tu není Mac s dotykovou obrazovkou?“ Obecně vzato ale na nejstarším systému od Applu není tolik věcí, které by potřebovaly vylepšovat. 

Když se ale podíváme na jeho mladší sourozence, hned vidíme mnoho potřeb a zatím žádné pořádné vylepšení. A je jedno, jestli mluvíme o iOS, iPadOS nebo watchOS. Z logiky věci hlavně tablety zaostávají nejvíce pro ty uživatele, kteří jimi chtějí nahradit své MacBooky a stolní Macy. 

Je určitá skupina lidí, kterým iPadOS tak, jak je, vyhovuje už teď, a ti budou spokojení i v budoucnu. Tato skupina nakupuje iPady v rámci několika let a nejčastěji až ve chvíli, kdy se s jejich současným iPadem něco stane. Ve druhé skupině jsou ti, kterým iPadOS vyhovuje tak nějak částečně a svou práci s ním převážně zvládnou. Některé mírné drobnosti pak dořeší buď v kanceláři, nebo na domácím počítači. Ale jako přenosné zařízení jim dostačuje – od odepisování na e-maily po stříhání videa. iPady už obměňují častěji a používají i více příslušenství, hlavně klávesnice. 

Třetí skupina je nejhlasitější. Pravidelně se točí v cyklu „přecházím komplet na iPad only“ – „nemá to smysl, vracím se k MacBooku“. Buď je to čistě kvůli velkému nadšení okolo, nebo mají rádi změny. Jejich práce ale bývá daleko specifičtější než u předchozích dvou skupin, že jim prostě nedovoluje opustit zaběhnutý systém, kde jim vše funguje, aby místo toho přešli na systém, kde se levou rukou musí chytat za pravým uchem, aby práci dokončili. Přitom oni by nejspíš byli jedni z mála, kdo by konečně využil alespoň větší část výkonu nabušených procesorů M.

Od Macu k iPadu

A tak, když se k nám (netradičně v květnu) dostal iPad Pro s M4 v novém tenkém těle, vypadalo to na velké novinky na vývojářské konferenci. Neskutečný výkon, super vzhled, přesunutí kamery na delší stranu, displej OLED, nová klávesnice – očekávání bylo na maximu. Jak se asi museli cítit všichni, kteří koupili nový iPad právě z důvodu očekávání nových funkcí, když sledovali 10. června úvodní představení nových systémů? 

Přiznám se, že s nimi soucítím. Sice jsem na rozhraní druhé a třetí skupiny a tak vím, že se nemá smysl pouštět (alespoň prozatím) do fungování iPad only. Ale líbilo by se mi to? Ano, a jak! Vím ale, že to není jen chyba Applu, že je to pracovním nastavením, kde některé pracovní aplikace nejsou dostatečně optimalizované pro Windows (pro který byly původně vyvíjeny), natož pro macOS. Na druhou stranu jsou tady ale malé detaily, které dělají z iPadOS letošního poraženého.

Práce se soubory je jen jednou z tragických záležitostí. Nedostatečné zobrazení progresu přesunu souborů, práce s externími disky, Pro-aplikace, které jsou opravdu Pro, oddělené profily uživatelů, propojení textu s ručně psaným textem v Poznámkách, úprava současného multitaskingu, plnohodnotné Safari a mnoho dalších žádostí najdete online, od X po Reddit. 

Žádosti o změnu

Proč to vůbec zmiňuji? Mezi všemi se těsně před WWDC také nejvíce skloňoval požadavek na „možnost spuštění macOS na iPadu“. Chápu, že si uživatelé chtějí vybírat a přizpůsobovat věci ke svému obrazu, ale tyto segmenty jsou prostě v Apple jasně rozdělené. A tím, že letos Apple neukázal na iPadOS nic velkého, co uživatelé čekali, nám jen dává přibližný obraz, proč to tak je. 

Apple zatím bude dál prodávat iPady, uživatelé budou následující rok bojovat o nové funkce, a následně dostanou jednu až dvě. iPad je prostě moc dobré zařízení na to, aby na něj Apple pustil macOS, protože by si kanibalizoval vlastní prodeje. Možná je to ale i technicky komplikované, aby se iPadOS stíhal vylepšovat stejnou rychlostí jako ostatní systémy. 

Když se tak podíváme na letošní výčet funkcí a novinek, je až paradoxní, většině uživatelů přinesla největší nadšení dlouho očekávaná aplikace Kalkulačka. Zatím se na internetu v diskuzích zmiňují její kvalitní propočty, a to máme za sebou teprve první betaverzi. Zároveň pomáhat rodině a přátelům s jejich zařízeními, když bude jednodušší sdílet obrazovku a ještě do ní kreslit – jo, to si většina uživatelů nechá líbit. Tím jsme ale letos opravdu skončili. Ostatní drobnosti má i iOS a na iPadu spíše jen potěší, než že by vyloženě zaujaly. 

Jasný vítěz

Když ale zmiňujeme poraženého, chtělo by to skončit trochu pozitivnější notou. Co vítěz letošní vývojářské konference? Systém, do kterého bych to sám před lety neřekl. Nový watchOS řeší přesně ty problémy, na které si poslední roky uživatelé stěžovali. Možnost pozastavit dlouhou řadu ocenění a uzavřených kroužků? Hotovo. Chápat více smysl svého zdraví, zatímco jsme spali? Vitální funkce – hotovo. Jak naše tělo ovlivňuje trénink a jeho zátěž? Hotovo. Živé aktivity i na Apple Watch? Hotovo.

Vlastně by se dalo říct, že letošní meziroční posun je právě u watchOS vidět nejvíce. Jasně, že tady existuje i AI. Ale o té mluví každý a mě upřímně zatím tolik netáhne, dokud si ji nebudu moct pořádně „osahat“. A dobrá, přesunutí ikon kamkoliv na ploše iPhonu je pro mnoho lidí velká věc. Z celého představení novinek to byly ale právě hodinky, které jsem v průběhu streamu viděl jako nejzáživnější, nejnabitější a nejzajímavější. 

Přitom to, po čem v minulých letech uživatelé volali, byly hlavně nové a nové zdravotní funkce a další senzory, které zatím světlo světa nespatřily. Přitom ale po softwarové stránce jsme letos dostali velmi nabušený systém, který posouvá Apple Watch o třídu dál. 

Jak to tedy je?

Proto jsem se zamyslel nad konceptem vítězů a poražených. Není to třeba tak, že Apple plánuje velké novinky pro iPad až na příští rok? Nebo alespoň jednu velkou? Není to prostě tím, že iPhone má skoro každý a tak na něj potřebuje cílit nejvíce? A potom už není dostatečný prostor pro všechny ostatní systémy? 

Desktopový macOS také jednou za čas uvidí nové zajímavé funkce. Ale tento systém je vyladěný, kvalitní a nepotřebuje tolik zásahů. iPad je mladší, a tak se není čemu divit, že budování každoročních změn potřebuje nějaký plán, delší rozvržení. Nejdřív je potřeba vytvořit dobrou základnu, na které se dá stavět. To už máme v podobě kvalitního hardwaru, který daleko převyšuje potřeby uživatelů. 

Teď je na čase pravidelně dodávat uživatelům funkce, aby mohli zařízení naplno využít. Myslím, že si Apple udělal vnitřní road mapu na jednotlivé funkce a některé bude vydávat postupně. Letos to nebyl rok iPadOS, i když iPad jako takový zažil moc pěkné vylepšení. 

A proto si říkám, že to od nás uživatelů prostě chce trpělivost. Apple má sice velké množství zaměstnanců, ale pokud se v minulém roce soustředili na visionOS a teď na AI, jednoduše nezbyl prostor pro někoho, kdo by se dostatečně věnoval iPadOS. Letos to moc nevyhrál na straně funkcí, ale není všem dnům konec. Nezapomeňte, co se říká po každém WWDC: „Těšíme se na další!“