První svůj iPad jsem začal používat na prvním stupni základní školy. Jednalo se o iPad druhé generace. Abyste pochopili, můj otec je, a i v té době byl, učitelem a ředitelem gymnázia a společně s Liborem Klubalem vedli řadu projektů pro zapojení iPadů do škol.

Ze mě se tedy stal pokusný králík a dalo by se říct, že jsem první generace, která vyrostla kompletně na iPadu a technologiích. A jak to se mnou vlastně dopadlo? To zjistíte v mém dnešním rozhovoru s Filipem Brožem.

Chcete PDF verzi tohoto článku? Stáhněte si ji zdarma.

Nejprve pár slov mého otce

Škola má žákům pomoci vyrovnat se se světem, který kolem nich existuje teď, a připravovat je na život, v němž žít budou. Nikdy v historii nebyl mezi těmito dvěma světy takový rozdíl. Devět nebo čtrnáct let školní docházky představuje skok mezi světem bez chytrého telefonu a s ním, s papírovou jízdenkou v autobuse a odiskou nebo kreditkou, dieselovým autem a elektrickým, pohovorem v kanceláři a přes Skype. Světem, ve kterém neexistují youtubeři a světem, kde jsou youtubeři celebritami. Naučit žáky využívat dotykové zařízení k práci, učení a dalším běžným činnostem pro mě před sedmi lety znamenalo pohybovat se někde na hraně mezi přípravou žáků pro současný a budoucí svět. Otázkou nebylo jestli, ale jakým způsobem, jak často a v jakých situacích iPad nebo jakékoli dotykové zařízení ve vzdělávání využít. Vzít si do třídy papírový slovník považuji z tohoto důvodu za ekvivalent zakoupení youngtimeru. Ano, to auto stále jezdí a člověk ho z nostalgie miluje, ale nemůže si myslet, že bude primárním dopravním prostředkem jeho dětí…

Honzo, asi víš, že mám doma dvě malé dcery (3 a 5 let), co bys mi poradil jako člověk, který od útlého věku byl v kontaktu s iPadem a výukovými aplikacemi?

Filipe, neboj se toho! Je to vše jen o systému a řádu. Věděl jsem, že mi iPad slouží jako učební pomůcka, ale i jako výplň volného času. Zpětně mi teď došlo, že jsem si často myslel, že si hraji na iPadu nějakou hru, ale přitom jsem se vlastně vždy učil novým věcem. Ať už do školy nebo o práci s technologiemi.

Důležité je mít předem daný řád. Už se v tom tak aktivně nepohybuji, ale věřím tomu, že existuje spousta aplikací, které dokáží trackovat čas, který tvoje děti tráví nad neefektivními aktivitami, a popřípadě je hned zakáže, a kolik času věnují škole.

Mně to naučilo pracovat s časem. Už si nepamatuji přesné hodnoty, ale dám zde příklad. Věděl jsem, že musím každý den v aplikaci na násobilku strávit 45 minut a spočítat minimálně 30 příkladu správně. Jakmile jsem to splnil, tak jsem mohl mít 45 minut volna na iPadu. K tomu byly samozřejmě další povinnosti. Proto jsem si vždy daný den naplánoval dopředu, abych vše stihl s tím, že jsem chtěl mít samozřejmě co nejvíce volného času. Ten jsem si vždy do svého rozvrhu zakomponoval také. V praxi takhle funguji doteď a neprokrastinuji – vše, co musím udělat, mám někde systematicky zapsané. Vlastně mě to teď i začalo živit. Firmy si mě najímají na pozici logistického manažera, abych jim udělal pořádek a co nejvíce zefektivnil systémy. O tom ale později.

Jak to celé začalo u tebe? Pamatuješ si na první aplikace, které ti táta ukázal? Bylo to už ve školce nebo až ve škole?

U mě to začalo vánočním dárečkem pod stromečkem. Tehdy jsem ještě moc o Applu neslyšel, ale věděl jsem, že je to tablet. Jako první jsem si samozřejmě stáhl nějaké hry, plus jsem již měl v té době Facebook, který mi tam nesměl chybět.
Taťka mi pár dnů na to ukázal první výukové aplikace. Na přesné názvy si již nevzpomenu, stejně již s největší pravděpodobností neexistují. Nejvíce jsem používal aplikaci na násobilku, samozřejmě formou hry. Bavil mě ten úspěch a jasně zřetelný posun.
Dále pokračovaly aplikace na geometrii a vnímání prostoru. Ano, matematika mi nikdy moc nešla.
No a mimo jiné jsem měl asi 10 aplikací a her na procvičování a zdokonalení angličtiny. Nejpoužívanější byl Quizlet, o kterém jsem již v minulosti psal. Taťka je učitel angličtiny a již od doby co jsem uměl mluvit, jsem musel paralelně mluvit anglicky.

Jak to v praxi fungovalo? Dostal jsi do ruky iPad a „plav sám“, nebo byl s tebou po celou dobu táta a vše ti ukazoval?

Konečně se dostávám k tomu pro mě nejzásadnějšímu. Taťka mi vždy ukázal nějaký základ a zbytek jsem musel zjistit sám. Buď jsem zkoušel nebo googlil. Tohle mi dalo ze všeho nejvíc. Naučil jsem se sám pracovat s technologiemi, naučil jsem se nezávisle zjišťovat a analyzovat informace, efektivně používat internet a hledat systém v daných krocích. Když jsem byl úplně v pasti, táta mě pouze navedl.

Jak to vnímali spolužáci a učitelé? Přeci jen před lety to nebylo úplně obvyklé…

Ve škole jsem iPad začal používat až na střední, kdy jsem si vše psal do iPadu a potom to vše nasdílel spolužákům, kteří chyběli. Učitelům jsem to vysvětlil a vesměs byli v pohodě, to jsme ale o 8 let dále.

S prvním iPadem jsem se neodvážil vkročit do školy. Nechtěl jsem moc vystupovat z řady a bál jsem se o něj. Proto jsem ho používal jenom doma a na cestách. Občas jsem učitelům nastínil, co doma používám a jak jsem danou látku pochopil já.

Jak jsi kombinoval iPad a klasické výukové metody, tedy samozřejmě psaní, učebnice a další výukové materiály?

Na základní škole byl iPad jen pomůcka na doma pro dovyhledávání informací, zapracovávání projektů, procvičování apod. Na střední škole, jsem již neměl žádný sešit a vše jsem si buď fotil anebo psal do iPadu.

Máš nějaké rady či tipy a triky nejen pro rodiče, ale třeba i učitele? Co bys jim teď doporučil?

Mladá generace musí umět s technologiemi. Hrozně mě štve, jak jsem se ve škole učil pracovat maximálně tak s malováním. Tohle je mi k ničemu. Pomocí technologií se dají procvičovat všechna možná myšlení. Je teď extrémně důležité mladší generaci naučit základy programování a algoritmů. I kdyby to v životě nepoužili, tak čistě to přemýšlení v algoritmech ty mozečky procvičí. Vidím to na své sestře, ta používá iPad, noťas a mobil jen na sociální sítě. Vše ostatní odmítá, protože ji v tom nikdo (ani ve škole) nepodporuje.
Proč třeba učitelé nedají za úkol si vše napsat do Quizletu, nebo to tam sami nedají a neprocvičují s tím? Proč nemají za úkol vymyslet základní algoritmus?
Proč se neučí správně prezentovat a hledat informace? Vždyť najít správnou informaci je v dnešní době zázrak ne? Je hrozná škoda, že se učitelé nechtějí posouvat dál a vzdělávat se – pro ty děti to mají být vzory, no ne? Místo toho, aby ve školách mobily zakazovali, tak je můžou využít efektivně v hodinách.

Jednou jsem měl prezentaci o výživě pro celou školu. Desítky žáků všech věkových kategorií si měly jít poslechnout nějakého 16letého kluka, co tam bude něco žvanit. Byl jsem si vědom, že většina bude na mobilu a nebude to chtít slyšet. Proto jsem využil všeho, co se dalo. Přes Keynote jsem všem prezentaci nasdílel do mobilu, kde se jim v průběhu zobrazovaly zajímavé fotky a informace o daném tématu. Mohli se mě přes online chat ptát a měli tam soutěže o to, kdo mi tu informaci, na kterou se ptám, vygooglí nejrychleji.

Tady na to vše existují desítky kurzů, zajímalo by mě, z jakého důvodu se většina kantorů nechce dále vzdělávat a při online výuce se ptá, jak zapnout hovor.

Jak funguješ na iPadu nyní? Stále je to pro tebe nejdůležitější zařízení?

Už bych se nejspíše bez něj dokázal obejít, ale nechci. Využívám jej na prezentaci mých projektů klientům, dělám na něm fotky, hledám rychle informace. Je to pro mě jen zařízení na ulehčení života. Nejspíš si zkusím studovat vysokou školu, uvidíme tedy, jak jej budu používat tam.

Jak obecně vnímáš dnešní „nadužívaní“ technologických zařízení – tedy nejen iPadů, ale i telefonů obecně…

Jak jsem již psal, vše se to dá využít efektivně. Je důležité najít kompromis. V budoucnu budou mít největší výhodu ti, kteří umí pracovat s technologiemi a umí správně přemýšlet. Na to bych se zaměřil. Já mám vystudované sportovní gymnázium, takže nic praktického. Díky technologiím a znalostem můžu dělat skoro nekonečně věcí a nikdy jsem neměl problém si najít jakoukoliv práci.

Máš nějaké závěrečné tipy na nejlepší výukové aplikace?

Už si je moc nepamatuji. V hlavě mi uvízla Notability na zápisky a Quizlet (nejen) na jazyky. Je potřeba hledat a zkoušet, jaké budou nejlepší. Samozřejmě se to vše odvíjí od cílů. Moc se mi teď například líbí práce s Apple Pencil. Ten potenciál třeba pro děti, které se učí zručnosti, je obrovský.