Apple minulý týden konečně spustil veřejné betaverze všech svých operačních systémů (s výjimkou visionOS). Už to budou téměř dva měsíce od doby, kdy se k prvním verzím dostali vývojáři. Jak vypadají beta verze z pohledu běžného uživatele?

Hned, jakmile byly beta verze k dispozici, jsem je stáhl na Mac, iPad, iPhone, Apple Watch i Apple TV. Proces instalace je velmi jednoduchý a na všech zařízeních prakticky stejný. Stačí jít do Nastavení – Obecné – Aktualizace softwaru a zde ve výběru Aktualizace betaverzí zaškrtnout Public Beta. Stále platí, že se nedoporučuje instalovat betaverze na hlavní zařízení. Pokud se nechcete potýkat s chybami, případně přehříváním nebo rychlejším vybíjením baterie, tak se tomuto experimentu raději vyhněte a počkejte na ostré verze.

Tento článek si můžete vychutnat i v plně grafické podobě v PDF formátu.

Já jsem byl hned po WWDC přesvědčený, že nebudu váhat a betaverze nainstaluji. Liquid Glass mě zaujal natolik, že jsem ochotný znovu podstoupit frustraci z nevyladěného systému. Do té doby jsem měl možnost, asi jako většina z vás, pouze číst a sledovat názory ostatních. Přijde mi, že vývoj operačních systémů od WWDC po současnost prochází až neobvykle turbulentním obdobím. Především třetí vývojářská beta přinesla velké pozdvižení, protože tekuté sklo se začalo mlžit. Jednoduše řečeno se výrazně vytratila průhlednost, kdy jednotlivé vrstvy už nejsou překryty pomyslným průhledným sklem. Určitě to pomohlo v čitelnosti textů, ale byl to téměř obrat o 180 stupňů od toho, co Apple prezentoval na WWDC. Tato situace byla velmi zvláštní, protože zabít po měsíci něco, co mělo být designovým jazykem na dlouhé roky dopředu, by se jistě dalo zařadit mezi přešlapy Applu. Čtvrtá beta, která je již stejná jako první veřejná beta, se opět vrátila k větší průhlednosti. Detailněji popisoval v článku změny ve vývojářských betaverzích Andrej.

V tomto článku si prolétneme první dojmy po pár dnech používání veřejných betaverzí iOS a iPadOS. Tyto dva operační systémy doznaly nejviditelnějších změn.

Změny na první pohled

Keynoty Applu sleduji 15 let a občas mě zaráží, jak lidé z Applu dokáží mluvit o největších změnách v historii daného produktu nebo systému, abych pak zjistil, že změnu sotva dokážu postřehnout. Apple na WWDC nešetřil superlativy ani dramatičností nad tím, jak velký skok udělají nové operační systémy. Tentokrát musím dát Applu za pravdu. Především iPhone a iPad přináší opravdu velké změny. U iPhonu je to především o vzhledu, iPad pak přináší kromě toho také rozdílný přístup k ovládání.

První dojem z vizuálního stylu? Je opravdu moc pěkný a spíš si říkám, že na některých místech Apple zatím stále „tekutým sklem“ zbytečně šetří. Inženýři se na efektech i animacích neuvěřitelně vyblbli. Když budete pomalu stahovat oznamovací centrum, tak při přejíždění jednotlivých aplikací uvidíte efekt Liquid Glass v plné parádě. Nebo když budete posouvat posuvníkem (například v aplikaci Telefon mezi Hovory, Kontakty a Číselníkem), tak i zde uvidíte krásný efekt a animaci. Je to subjektivní, ale podle mě je to v porovnání s iOS 18 velký skok správným směrem. Jen doufám, že se přidají také vývojáři třetích stran, protože v současné chvíli je logicky velký rozdíl ve vizuální podobě aplikací od Applu a těch ostatních. A také Apple má ještě co dohánět. Aplikace jako iWork nebo Final Cut Pro zatím nový vzhled nenabízí.

Když už jsme u aplikací od Applu, není to tak dávno, co jsem psal do naší rubriky „Jak na…“ návod na nastavení aplikace Fotky. Tento návod mohu na podzim smazat, protože Apple aplikaci znovu překopal. Dalo by se říct, že vyslyšel ostrou kritiku a aplikace se téměř vrací do předchozí podoby. Naopak aplikace Fotoaparát se vydala novým směrem a jsem zvědavý, jak budou uživatelé novinku hodnotit. Přeci jen Fotoaparát je jedna z nejdůležitějších a nejpoužívanějších aplikací iPhonů. Zatím musím říct, že bych preferoval Fotky i Fotoaparát v podobě, jakou mají v iOS 18.

Přestože iOS 26 prošel obrovskou změnou, tak si vůbec nemyslím, že by současná betaverze byla zabugovaná a ani nevnímám rozdíl ve výdrži baterie. Také zahřívání je na velmi podobné úrovni jako s iOS 18. Samozřejmě drobnosti se najdou jako například to, že česká klávesnice tak nějak počítá, že defaultně dlouhé „u“ bude s čárkou a nikoliv kroužkem bez ohledu na to, kde se toto písmeno nachází. Při používání iPhonu nemáte pocit, že by na něm běžela první betaverze.

Okna iPadu

Liquid Glass si naplno užijete také na iPadOS. Stejně jako v iOS, tak i zde narazíte na aplikace od Applu, kde jsou změny vidět více (například Fotky nebo Mail) a jinde zase méně či vůbec (například Najít nebo Počasí). Po WWDC jsem slyšel spoustu názorů, jak se iPadOS dostal velmi blízko k macOS. iPad se určitě v mnoha ohledech pochlapil, ale bylo by úsměvné tvrdit, že už je na úrovni Macu. Není a přitom jde většinou o detaily. Například nová aplikace Náhled má přinést podobnou práci se soubory. Vzal jsem PDF a potřeboval jsem z dokumentu o 30 stranách odstranit zhruba polovinu stran. Na Macu podržím Command a vybírám stránky (případně Shift pokud jsou za sebou) a následně dám všechny najednou odstranit. Na iPadu v Náhledu minimálně prozatím chybí možnost výběru více stránek. Takže stejný úkon musím udělat tak, že odmazávám po jedné stránce. Podobných situací, kdy úplně cítíte, jak byste danou činnost zvládli na Macu rychleji, je bohužel stále hodně.

Ještě před instalací betaverze iPadOS 26 jsem byl zastáncem Split View a Slide Over. Upřímně si stále myslím, že je to nejlepší a hlavně nejrychlejší varianta, jak dostat dvě aplikace vedle sebe, aby využily celý displej. Málokdy se dostanu do situace, že bych na iPadu komfortně mohl používat tři nebo čtyři okna, přestože mám 13″ iPad. Je to na mě moc malé.

V iPadOS 26 již volbu Split View se Slide Over nemáme, a tak jsem se rozhodl, že se naplno ponořím do nového systému oken. Ani po několika dnech nemůžu říct, že bych měl nový systém zažitý. Komplexnost a variabilita nahradily jednoduchost. Nicméně je potřeba říct, že pokud chcete iPad používat v základním režimu jedné aplikace přes celý displej, tak můžete. 

Aplikace v oknech dávají smysl především, když ovládnete klávesové zkratky, pomocí nichž můžete organizovat okna. Co naopak práci s okny oproti předchozímu systému zpřehledňuje, je starý známý semafor pro ukončení, minimalizaci nebo zvětšení okna. Pokud totiž máte otevřených více oken, tak jen pouze to, s kterým interagujete, má semafor barevný. Ostatní okna mají semafor šedivý. Už se vám tak nestane, že začnete psát a následně zjistíte, že text se objevuje v úplně jiné aplikaci, než jste mysleli, nebo že si klávesovou zkratkou omylem zavřete jiné okno. Další pecka pro uživatele iPadu je možnost měnit velikost a poměr stran oken dle libosti. Ano, můžeme se ptát, jestli v roce 2025, tedy po 15 letech od prvního iPadu, máme za toto Applu tleskat. Opět ovšem bude hodně záležet na tom, jak budou této variabilitě přizpůsobeny aplikace, což je nyní bohužel asi největší kámen úrazu, a toto může celou situaci zhoršit.

Kromě semaforu získal iPadOS další notoricky známou věc z macOS, a to menu bar. Zatím nemohu říct, že bych ho ve velké míře používal, takže si větší závěry nechám do dalších čísel.

Závěr

Ostré verze můžeme čekat na podzim a jsme tak zhruba v polovině testování. Jsem zvědavý, jakých změn se ještě dočkáme. Apple zjevně nemá problém experimentovat a po větších změnách udělat zase otočku zpět. Myslím si, že iOS a iPadOS sklidí u uživatelů pozitivní ohlasy. Přeci jen to, jak systém vypadá, je pro uživatele důležité a novinky v iPadOS dělají z iPadů schopnější nástroj.

Příště se podíváme na watchOS, macOS a tvOS. Zde už dojmy nebudou tak pozitivní jako v tomto článku. I když především nový watchOS splnil hned několik mých přání.