Když se řekne tablet, spoustě lidí se vybaví iPad. Jsou i tací, kteří všem tabletům říkají iPad. I těm od jiných výrobců. Apple téhle kategorii zařízení dlouhá léta dominuje. A ne neprávem. Android pro tablety stál za starou bačkoru. To se ale konečně mění.

Můj první tablet překvapivě nebyl první iPad, ale něco úplně jiného. Ale iPad byl první, který jsem začal používat tak nějak vážně. Ačkoliv to byl vlastně jen tehdejší iOS roztažený na velký displej a v systému nebyly žádné extra funkce pro tablety. Nebyl iPadOS. Byla to obecně dost syrová zkušenost. Postupem času iPad dozrál, s ním i software. Tak nějak částečně. Pořád si myslím, že iPadOS zaostává za potenciálem hardwaru, který má iPad k dispozici. Zároveň si myslím, že je to záměr, protože Apple pochopil, že iPad by ještě více kanibalizoval na prodejích MacBooků, a to není žádoucí. MacBook Air s čipem M2 je sakra povedený notebook, ale iPad by ho snadno mohl dohnat. Ale to je na jinou debatu u piva.

Chcete PDF verzi tohoto článku? Stáhněte si ji zdarma.

Android a tablety na něm běžící za iPady dlouho zaostávaly. Google se na operační systém pro tablety vůbec nesoustředil a výrobci s tím neměli moc co udělat. Nejdále se posunul, jak už to tak bývá, Samsung. Ten se svým OneUI a DeX ukazuje záda všem ostatním. Samsung je totiž často ten, který ve svém OneUI představí nové funkce a Google je později implementuje do další verze Androidu. U tabletů tomu není jinak.

První tablet

Moje cesta k tabletům s Androidem nezačala nedávno. Naopak. Můj první androidový tablet, a první tablet vůbec, byl Google Nexus 7. Ten jsem mnoho let zpět používal v kombinaci s telefonem Google Nexus 4. A mimochodem tohle byla první zařízení, na která jsem si koupil skiny od dbrand. Tablet Nexus 7 mám dodnes. Nexus 4 bohužel ne.

Pak jsem v rámci recenzí pro SMARTmania.cz vyzkoušel mnoho dalších tabletů na Androidu. Nebyly špatné, ale zároveň ani nic, z čeho bych si sedl na zadek. Dlouhé roky byl iPad ten tablet, který chtěli všichni (nebo alespoň skoro všichni) – a já mezi nimi.

Měl jsem i období, kdy jsem se snažil několik let po sobě ohnout iPadOS v iPadech Pro tak, abych z nich udělal pracovní zařízení. Náhradu MacBooku. Neúspěšně a nakonec jsem to vzdal a používal iPad čistě jen jako zařízení na zábavu a konzumaci obsahu.

S postupným přechodem k androidovým telefonům mě to tak nějak přestalo bavit a před pár týdny jsem poslal iPad Air páté generace do světa, protože, musím se přiznat, několik měsíců jsem na něj ani nesáhl. Zůstává mi tak iPad mini šesté generace, který jsem si zamiloval a který má pro mě na čtení a konzumaci dalšího obsahu optimální velikost.

To ale neznamená, že bych nechtěl nebo nepotřeboval větší tablet. A proto jsem zhruba dva roky zpět začal znovu experimentovat s tablety od Samsungu. Začal jsem s Galaxy Tab S7 a když jsem po pár týdnech pochopil, že tohle by mohla být ta správná cesta, přišel mi malý, a tak jsem ho vyměnil za větší Tab S7+. Nutno podotknout, že jsem zase využil zajímavých nabídek od Samsungu. Pero S Pen je vždy v balení zdarma a klávesnice tehdy nebyly tak nesmyslně drahé jako dnes.

O rok později, když přišel čas na upgrade, jsem ani moc neváhal a sáhl po 14,6″ monstru Tab S8 Ultra. Klávesnice Book Cover Keyboard k němu naštěstí byla opět zdarma. A to bylo poprvé, kdy jsem vyzkoušel tablet, který by opravdu mohl nahradit notebook.

Android pro tablety má stále své slabé stránky a nedostatky, ale Samsung mnoho z nich řeší právě ve svém OneUI a troufnu si říct, že například multitasking je mnohem lépe vyřešený než v iPadOS. A pokud chcete nebo potřebujete více, můžete systém vždy přepnout do DeX módu, což je taková variace desktop operačního systému, který si Samsung vyvinul pro svá zařízení kategorie „Pro“. DeX stále pracuje s běžnými androidovými aplikacemi, ale v desktopovém režimu. Je to takový trochu hybrid mezi Windows, macOS a iPadOS.

Tab S8 Ultra jsem většinu času používal jako notebook. A když bylo potřeba, sundal jsem klávesnici, vypnul DeX a používal ho jako běžný tablet na čtení, brouzdání po webu, YouTube a podobně.

Dlouho jsem fungoval v tomhle režimu a překvapivě spokojeně. A pak opět přišel před pár týdny čas na upgrade. Ne, že by byl nutný, ale můj Tab S8 Ultra mi bohužel několikrát vypadl z ruky na beton a odnesly to jak rohy, tak částečně i displej. Nepraskl, ale přestal správně reagovat na S Pen. Když jsem tedy dostal možnost přejít na letošní Tab S9 Ultra, neváhal jsem.

Přichází monstrum

Tab S9 Ultra je monstrum s 14,6″ velkým displejem Dynamic AMOLED 2X 120 Hz HDR10+ s rozlišením 1848 × 2960 pixelů. A upřímně, nic víc nepotřebujete vědět. 😉 Tenhle displej je naprosto fantastický a je radost s ním pracovat. Samsung displeje prostě umí, to je bez debat. Přidejte si k tomu, že tenhle extra velký tablet je jen 5,5 mm tenký a dostal do vínku certifikaci IP68. Z kanceláře rovnou k bazénu nebo na pláž a bez obav. Proč ne?

Byť nemám rád výčet specifikací, tady to prostě dává smysl. Procesor Qualcomm Snapdragon 8 Gen 2 je doplněný 12 GB RAM pro 256GB nebo 512GB verzi, případně 16 GB RAM pro 1TB verzi. Pokud by vám vnitřní paměť nestačila, je tu slot karty MicroSD (společně se slotem pro NanoSIM, ale můžete použít i eSIM).

Do dalších detailů už zabíhat nebudu. Tab S9 Ultra je nabitý tím nejlepším, co se dá aktuálně pořídit, včetně obří 11200mAh Li-Pol baterie s podporou 45W nabíjení. Dvě čočky fotoaparátu vpředu, dvě vzadu. Čtečka otisků prstů v displeji a odemykání rozpoznáním obličeje, byť není tak bezpečné jako Face ID.

Předchozí Tab S8 Ultra jsem používal hlavně v režimu DeX jako náhradu notebooku s Windows a jak jsem psal, dlouhé měsíce mi to vyhovovalo. Nový Tab S9 Ultra používám více jako tablet, méně jako notebook. Pokud se ptáte proč, udělám si zde oslí můstek do příštího čísla. Pokud si myslíte, že Tab S9 Ultra je fakt velké zařízení, vyvedu vás z omylu. Pořídil jsem si notebook Samsung Galaxy Book3 Pro 360 s ještě větším a ještě lepším displejem, který kombinuje Windows 11 s funkcemi a aplikacemi z OneUI. A právě díky tomu jsem Tab S9 Ultra začal více používat jako tablet.

Na co? Hodně na poznámky ze schůzek v Notion. Tvorbu myšlenkových map, když potřebuji vysypat z hlavy nějaké nové nápady nebo jednou za čas si udělat pořádek v běžících projektech a podobně. Stejně tak si občas potřebuju něco načmárat a poslat to dál. Na to se tablet Samsung hodí lépe než můj oblíbený reMarkable.

Upravuji a prohlížím na něm fotografie. Čtu články, protože byť je velký, není tak těžký, jak by se mohlo zdát. A třeba web The Verge a podobné na tomhle displeji vypadají fantasticky. Stejně tak videa ve vysokém rozlišení. Tu a tam si zahraju nějakou hru. Zkoušel jsem Call of Duty Mobile. To by asi šlo lépe s nějakým ovladačem. Ovládání prsty není na takhle velkém zařízení moc pohodlné. Více mě baví různé strategie, ty jsou na něm parádní.

Navrch tu musím zmínit pohodlí ekosystému, rychlou synchronizaci a propojení jak s výše zmíněným notebookem, tak i telefonem Fold 5. Alternativy k AirDrop, Continuity, SideCar, Universal Clipboard a Universal Control tu jsou a fungují spolehlivě. Možná bych se o tohle téma mohl otřít v samostatném článku a podívat se podrobněji na to, jak ekosystém Samsungu funguje, v čem okopíroval Apple, v čem je napřed a v čem naopak zaostává. Co vy na to?

Abych ale jen nechválil

Nevýhody či chyby Tab S9 Ultra? Android není optimální a pro tablety potřebuje dospět. V následujících dnech, či maximálně pár týdnech nás čeká nová verze 14, od které si nejen já slibuji v téhle oblasti nějaký výrazný posun.

Dále cena. Bez debat. V Čechách Tab S9 Ultra začíná na závratných 34 490 Kč. Sice dostanete rovnou 512GB úložiště a 12 GB RAM, protože levnější varianty nejsou u nás dostupné, ale i tak. Aspoň si můžete připlatit 3 000 Kč za variantu s 5G. Tuhle možnost jsem já v USA neměl, nechápu proč.

A pokud chcete využít Tab S9 Ultra naplno, připravte si dalších 9 190 Kč za originální ochranný obal s klávesnicí. Alespoň, že to pero S Pen je zdarma. Levné tohle zařízení opravdu není.

Baterie taky není žádný zázrak. Mám rád jas nastavený téměř na maximum. Pak totiž displej vypadá nejlépe. To se ale podepíše na výdrži, a tak není výjimkou, že Tab S9 Ultra nabíjím denně. Není to tedy takový ten tablet, který leží doma v obýváku, tu a tam na něm něco uděláte a jednou za týden ho dáte nabít. Zvládne pohodlně cca 8 hodin aktivního displeje, a pak už musí k nabíječce.

A to je asi vše. Podle mě nejvýraznější negativum je zmíněná cena. Nicméně dostanete to nejlepší, co se dá ve světě Androidů pořídit, a upřímně, tohle zařízení je lepší, výkonnější a produktivnější než většina levnějších notebooků. Zvlášť ve variantě s 5G. Takže záleží na tom, co chcete a co hledáte.

Ale už jen pro ten displej tohle monstrum dává smysl. Protože ten displej… ten stojí za každou jednu korunu, kterou si Samsung za tenhle tablet řekne.