LumaFusion je aplikace na střih videa, která byla vytvořena speciálně pro iPad a skvělým způsobem vyplňuje prostor mezi iMovie a Final Cut Pro od Applu. Již před několika lety se stala součástí mého workflow, a dnes bych vám rád vysvětlil, proč a kdy ji používám.
Tablet místo počítače
Hlavním důvodem, proč jsem začal používat LumaFusion, byl iPad, v mém případě iPad Pro 12,9″. Práce na tabletu mě obecně baví, protože mi přináší svobodu, soustředění a skvělý výkon. Mohu pracovat kdekoli, kdykoli a nepotřebuji pracovní stůl. Protože hodně cestuji, je pro mě tablet přirozenou volbou pro svou skladnost, ale mnohem víc pro mě představuje svobodu. Tím, že zařízení držím v jedné ruce a druhou rukou jej komfortně ovládám, mohu s iPadem zkontrolovat videa a začít je zpracovávat již v terénu. Anebo si s ním vlezu do postele, na gauč, sednu na okno a brzy snad i do oblíbené kavárny.
Chcete PDF verzi tohoto článku? Stáhněte si ji zdarma.
A nejen to. Asi jako většina z vás jsem od přírody tak trochu líný a roztěkaný. Každá příležitost k prokrastinaci je vítanou záminkou jak přerušit práci a věnovat se něčemu jinému. V práci s videem, která často trvá hodiny, je toto lákadlo o to větší. A na iPadu stačí zapnout režim Nerušit. Protože pracujete v jediném okně, není nic, co by odpoutávalo vaši pozornost a vedlo k přerušení práce. Díky tomu se s iPadem dokážu soustředit mnohem déle než s počítačem.
A posledním důležitým důvodem, proč rád stříhám videa na iPadu, je jeho optimalizace a spolehlivý výkon. Když pracujete s videem, je velmi důležité mít jistotu, že máte vždy k dispozici zcela plynulé přehrávání náhledu svého projektu, nedochází k rozsynchronizování zvuku a videa či jiným neduhům. iPad Air a iPad Pro jsou v tomto ohledu neuvěřitelně výkonná a spolehlivá zařízení, na kterých bez problémů můžete pracovat s videem ve 4K. Na počítačích se často stává, že i když jsou dostatečně výkonné, problémy způsobují ostatní aplikace běžící na pozadí či operační systém. U iPadu máte jistotu, že veškerý dostupný výkon je k dispozici právě té aplikaci, se kterou pracujete.
Toto vše vedlo k mému rozhodnutí, najít co nejlepší aplikaci pro střih videa na iPadu a vyzkoušet nahradit počítač tabletem i při střihu videa.
Hledání správné aplikace
Když už jsem se rozhodl zkusit iPad, bylo potřeba najít správnou aplikaci, která by dokázala využít jeho výkon, uměla, co potřebuji, a byla spolehlivá. Final Cut Pro zatím bohužel není pro iPad k dispozici a upřímně řečeno, na řadu projektů je Final Cut pověstným kanonem na vrabce. Apple pro iPad nabízí dvě aplikace – iMovie a Clips. Bohužel ani jedna neumí ani zdaleka tolik, aby dokázala uspokojit mé potřeby. Obě jsou určeny pro domácí uživatele, kteří chtějí co nejrychleji a s co nejmenší pracností dosáhnout výsledku bez jakékoli kreativní ambice. To je samozřejmě v pořádku, ale já potřeboval něco lepšího.
Mou první volbou byl Videoleap od Enlight, který je tak nějak na půl cesty mezi iMovie a Final Cut, což mi vyhovovalo. Aplikace bohužel dlouhodobě trpí problémy s nestabilitou a také s trochu nevypočitatelným vývojem. Takže po asi měsíci pokusů jsem jako druhou volbu vzal LumaFusion. Koupíte ji za necelý tisíc korun (jednorázová platba) a slibuje až neskutečně hodně funkcí. Začínal jsem již s první generací, která nebyla vůbec špatná. Když přišla LumaFusion 2, bylo jasné, že jde o ideální nástroj.
V LumaFusion můžete pracovat s až šesti video stopami v rozlišení 4K a až s dvanácti audio stopami. Zvládá všechny běžné střihové nástroje, efekty, kolorování, přechody, titulky, klíčování a dokonce i hromadné úpravy. Poradí si s projekty na šířku i výšku, podporuje HDR i prostorový zvuk. To vše je zabaleno do velmi jednoduchého uživatelského rozhraní s celkem rozumným data managementem. První kroky s LumaFusion byly překvapivě snadné a nadšení bylo velké.
Na jaké projekty se LumaFusion hodí?
Největším limitem LumaFusion je paradoxně iPad samotný, respektive jeho relativně malý displej. I když mám největší iPad Pro, pořád to znamená pracovat na pouze 12,9″ úhlopříčce. Luma podporuje externí monitor, který může sloužit jako náhled pro 4K video, ale práce samotná se odehrává na displeji iPadu. Takže příliš rozsáhlé projekty nebo hodně komplikovaný střih nedávají v Lumě smysl zejména z pohledu komfortu práce. Já většinou dělám 10–20minutová videa s řádově vyššími desítkami záběrů, což není vůbec problém. Moje žena dělá i hodinová videa s podobným počtem záběrů a ani to není problém ukočírovat. Pokud se ale chystáte na něco rozsáhlejšího, začne být displej malý a nepraktický.
Ovládání pomocí dotyku, v mém případě většinou s Apple Pencil, mi překvapivě sedlo. Ve Final Cut na Macu používám hodně klávesové zkratky a vždy jsem žil v přesvědčení, že neexistuje srovnatelné alternativa. S Lumou jsem zjistil, že u malých a středně velkých projektů není dotykové ovládání vůbec problém. Klávesové zkratky nahradila gesta, takže zejména hrubý střih je stejně rychlý jako na počítači.
Kromě komplexnosti projektu můžete v LumaFusion narazit i na další limity. Co postrádám asi nejvíc, je digitální stabilizace obrazu. Tu autoři aplikace v betaverzi předváděli už před více než rokem, ale bohužel stále není k dispozici. Takže Luma je vhodná zejména na statičtější žánry. Čím divočejší je kamera, tím víc vám stabilizace bude chybět.
Stejně tak můžete narazit při efektování a kolorování, pokud není zdrojový materiál kvalitní. LumaFusion zdánlivě nabízí vše, co potřebujete. Umí pracovat s tabulkami LUT, má desítky efektů a vše se dá provádět i hromadně díky označení více záběrů a kopírování úprav. V tomto ohledu nabízí aplikace víc než třeba iMovie. Na druhou stranu preciznosti a tvůrčí volnosti, jakou nabízí Final Cut, nedosahuje. Osobně jsem přesvědčen o tom, že pokud efekty a kolorování používáte hlavně jako nástroje pro korekce chyb, budete spokojeni. Pokud vnímáte postprocessing jako součást svého stylu a vyjadřování, tak pro vás bude mnohem lepší volbou DaVinci Resolve nebo Final Cut Pro.
A je zde ještě jeden aspekt, kterým je správa zdrojových dat. iPad z principu vyžaduje, aby data, se kterými chcete pracovat, byla uložena na vnitřním úložišti. To platí i pro LumaFusion. Můžete importovat a exportovat z/na externí disky, paměťové karty, cloudy nebo třeba WiFi úložiště. Ale materiál, se kterým aktivně pracujete, musí být uložen v iPadu. Takže volné místo v iPadu může výrazně omezovat velikost projektů, se kterými lze pracovat. Zejména u málo komprimovaného nebo zcela nekomprimovaného videa může být i 512 GB celkem málo a místo může rychle docházet. A ruku na srdce. Kdo z nás je ochoten zaplatit za 1TB verzi iPadu Pro.
Pokud to shrneme, LumaFusion je skvělá na rozhovory, produktové prezentace, promo videa a samozřejmě rodinná či cestovatelská videa, u kterých zjistíte, že vám iMovie nestačí. Autoři aplikace šli dokonce tak daleko, že pokud u rozdělaného projektu narazíte na limity LumaFusion, můžete vzít rozpracovaný projekt a přenést jej do Final Cut Pro na Macu.
Pro koho není LumaFusion vhodná
Myslím si, že Luma není vhodná pro úplné začátečníky a pak pro náročné profesionály. Pro začátečníky je mnohem návodnější a jednodušší na ovládání iMovie. V LumaFusion se budou pravděpodobně ztrácet zejména při nastavování parametrů sběrů, práci s klíčovými body nebo třeba při prolínání vrstev.
U náročných profesionálů vidím problém zejména v chybějících pokročilých funkcích a zejména v dotykovém ovládání jako takovém. Pokud jste zvyklí rutinně ovládat některý z vyšších střihových programů na počítači, jen těžko si budete zvykat na dotykové ovládání.
Navíc u rozsáhlých projektů by se profesionál začal v Lumě pravděpodobně ztrácet, protože přepínání zdrojů a celý data management jsou dělány pro malé a střední projekty. Nicméně u velkých projektů je nevhodný iPad jako takový – může skvěle fungovat jako náhledové zařízení do terénu, ale ne jako hlavní pracovní stroj.
Jaký hardware zvolit pro práci v LumaFusion?
Technicky vzato můžete LumaFusion spustit na většině iPhonů a iPadů. Práci na telefonu považuji vysloveně za nouzové řešení. Z iPadů rozhodně mohu doporučit aktuální modely Air a Pro. U základního iPadu a starších modelů dříve nebo později narazíte na chybějící výkon.
Nicméně za nejdůležitější považují kapacitu úložiště. 64 GB je pro práci s videem zcela nedostatečných, 128 GB a 256 GB je tak nějak na hraně a hodně bude záležet, kolik budete mít zdrojového materiálu. Obecně si ale ani jedno neumím představit v mém případě. Já mám 512GB verzi a kdyby nebyla 1TB verze tak drahá, investoval bych do ní. Ale jak jsem říkal, hodně záleží na tom, kolik materiálu zpracováváte.
Paradoxně může být pro práci s LumaFusion zajímavý i MacBook s procesorem M1. Po prvotních porodních problémech funguje LumaFusion na M1 bez problémů a zcela stabilně. Ovládání myší nebo trackpadem nedělá aplikaci samotné problém a dá se na něj zvyknout. Navíc jsou procesory M1 úžasně výkonné, takže pokud dáváte přednost univerzálnosti před minimalismem, potom MacBook s M1 a LumaFusion mohou být zcela funkční variantou.
Závěrem
Když se podíváte na můj YouTube kanál, tak většina aktuálních videí byla postříhána právě v LumaFusion. Protože jsem s touto aplikací osobně velice spokojený, je tento článek prvním dílem mini série věnované právě střihu videa na iPadu pomocí LumaFusion a brzy se můžete těšit na pokračování.