Cestování, pivo, Apple a dobročinnost. Klíčová slova, která definují Honzu a Vláďu. Společně projeli více než 50 zemí světa, vypili 1720 piv, najezdili 87 650 kilometrů, vydali knihu, píšou blog a pomáhají lidem. „Cestování, a především sami sebe, se snažíme nebrat zrovna dvakrát vážně.“ Oba milují Apple a technologie. Společně tvoří Beer with Travel. Jaké to je, jen tak cestovat a užívat si života? Jak jim pomáhá iPhone či iPad?

Vlaky, cestování a pivo. Patří sem i produkty Apple, kluci?

Rozhodně ano! Jsem velký fanoušek Applu více jak 10 let a postupem času si mě tahle firma absolutně získala. Neberu telefon ani počítač pouze jako předmět – je pro mě důležitý i přesah a filosofie, kterou výrobce ve svých produktech nabízí. A to Apple přesně splňuje. Pamatuju si, jak jsem ze začátku hltal všechny informace a čekal na každý díl Digitu, nebo článek Vládi Janečka.

Chcete PDF verzi tohoto článku? Stáhněte si ji zdarma.

Aktuálně využíváme téměř komplet portfolio toho, co Apple nabízí a nemůžeme si to vynachválit. Tím, že jsou naše cesty dost „punkový“, nic dopředu neplánujeme a jezdíme jen s batohem, tak musíme pečlivě volit i techniku, kterou vezeme. Zároveň nejsme žádní profi fotografové, a tak je pro nás naprosto nejlepší kamera náš iPhone. Máme jej stále po ruce a na cestách je to náš největší parťák. Mít sebou zrcadlovku, tak ji nejspíš zapomeneme ve vlaku nebo v hospodě. Vlastně máme takovou zásadu, že můžeme zapomenout cokoli, ale iPhone, pas a karta jsou pro nás jediné nepostradatelné věci.

Zkusíte se čtenářům v krátkosti představit? Jak vás napadlo, že projedete více než 50 zemí světa?

Jsme dva kamarádi – Honza a Vláďa. Naše cesty před spoustou let spojila láska k punkrocku a s příchodem puberty také k pivu.

Před čtyřmi lety vznikl nápad, že spolu někam pojedeme – oba máme rádi vlaky a oba nás to táhne hlavně na východ. Naše cesty bereme tak, že spolu jedeme na pivo. O místě, kam vyrážíme, si dopředu nikdy nic nezjišťujeme a necháme se překvapit, co nás tam čeká, a každou zkušenost se snažíme vnímat pozitivně. Třeba jako když jsme přijeli do Kazachstánu a bylo tam asi -12 stupňů, šílenej vítr a my měli na sobě „jarní“ oblečení. Jak jsi říkal na začátku, projeli jsme takhle už lehce přes padesát států. Vyrazili jsme například vlakem na pivo za polární kruh, projeli stopem Náhorní Karabach a Arménii, navštívili Černobyl, Aralské jezero i Velkou čínskou zeď a zdolali i nejdelší vlakovou trať světa – Transsibiřskou magistrálu, o které jsme vydali svou první knihu. Ta vyšla pod hlavičkou našeho vlastního vydavatelství BWT books. Je to splnění jednoho velkého snu – mít v ruce vlastní knížku je prostě super.

Beer with Travel vlastně původně vznikl jako deník z fotek, vzpomínek a zážitků, které po návratu vyhrabeme z našich iPhonů. Chtěli jsme to mít jako památku pro budoucí generace. Baví nás ale pořád něco vymýšlet, tak se BWT snažíme posouvat stále dál a plnit si tak svoje sny. Většinu roku ovšem trávíme zde v Čechách, a tak čas mezi cestováním vyplňujeme tím, že jezdíme po celé republice s naším cestovatelským stand-upem a také děláme vlastní merch.

Kdybyste měli vybrat jednu zemi, kde byste chtěli žít?

Česká republika je úplně boží místo k životu. Má skvělou polohu uprostřed Evropy, je tu spousta historických míst, super příroda a nemáme tu žádné velké přírodní katastrofy. A ve finále nám tu nic nechybí, tak proč chtít žít jinde?

Zároveň si ale dovedu představit vyrazit někam na zkušenou, ideálně někam, kde je tepleji než u nás. Napadá mě Arménie nebo Izrael.

Jak se vám při cestách osvědčila technika, nemyslím jen od Applu, ale i další produkty, například akční kamery atd.

Na cesty sebou vozíme batohy, které máme jako příruční zavazadlo, takže s objemem cca 40 litrů. No a většinu místa nám zabere technika, zbytek volného místa vyplníme pár kousky oblečení. Setup na všechny cesty je už roky podobný – pouze postupem času aktualizujeme jednotlivé modely. iPhone jako hlavní fotoaparát a kamera v kapse u kalhot je základ. A druhým nepostradatelným parťákem jsou dvě kamery GoPro (aktuálně Hero 6 & Hero 8), které iPhone ve své funkčnosti skvěle doplňují. Drtivá většina našich fotek je právě z těchto dvou zařízení. V posledních pár letech nás také pohltily drony – podle toho, kolik máme volného místa, sebou bereme buď DJI Mavic Air nebo DJI Mavic Pro 2. A pak spoustu těch nejméně skladných věci jako jsou baterky, kabely, nabíječky, powerbanky a tak.

Jaká zařízení Apple aktuálně používáte?

Momentálně používáme iPhone 11 Pro Max, iPhone 11, iPad, MacBook Pro, iMac, Apple Watch, Apple TV, Time Capsule a v autě občas ze sentimentu nepřekonatelný iPod Classic.

Prozradíte nějaké své workflow a tajné tipy/triky na úžasné fotky a videa?

Už se nám povedla nějaká úžasná fotka, nebo video? Tak to musíme jít hned oslavit! Focení nás baví, ale nejsme profi fotografové, takže vlastně v tomhle nechceme nikomu moc radit. Záleží na citu a vkusu každého – trošku si pohrát s kompozicí, barvami… Pracovních fotek máme tisíce, ale ven se jich dostane jen zlomek.

Máte nějaké oblíbené aplikace?

Většinou jedeme hodně klasiku – Google Mapy z toho důvodu, že v destinacích, kam jezdíme, jsou o dost podrobnější než mapy od Applu. Na ubytování nejraději Couchsurfing a pokud není nikdo k dispozici, tak jistotu v podobě Booking. Dost často se nám stává, že nejlepší aplikace na ubytování je místní hospoda, kde se zeptáme, a pan hostinský nám sežene střechu nad hlavou. Tyhle situace máme na cestování nejradši.

Ve státech bývalého Sovětského svazu hojně využíváme Yandex.Taxi – je to taková místní obdoba Uberu, ale s tou výhodou, že tu vidíte pevné fixní ceny. Nikdy se nám nestalo, že bychom platili jinou částku, než nám na začátku appka ukázala.

V případě, že nemáme lokální SIM, tak hodně využíváme MAPS.ME. Pokud si potřebujeme ověřit nějaké spojení, tak Rome2rio.

Na cestách téměř výhradně platíme kartou Revolut, kterou si nemůžeme vynachválit. Na druhou stranu jsme ale zkoušeli porovnat kurz s naší domovskou AirBank – koupili jsme například každou kartou jedno pivo a ne vždy z toho Revolut, co se převodního kurzu týká, vyšel vítězně. AirBank se lišila jen o setinky a občas měla i výhodnější kurz (Bělorusko, Polsko). Samozřejmě, výběry z bankomatu a další benefity (mimo EU) jsou k nezaplacení.

Přihodila se vám na cestách nějaká zajímavá situace či příběh, kde hlavní roli hrála technika?

Když nad tím přemýšlíme, tak se nám zajímavé situace dějí převážně díky dronům (možná taky trochu díky naší neschopnosti). Během letošní Expedice Lenka 2020 se nám podařilo jednoho z těch bzučících mazlíků rozbít o stromy, které rostou na dost nepřístupném kopci. Nakonec se z celé té šlamastiky stala jedna velká horolezecká záchranná mise, protože ta SD karta plná (možná) úžasných záběrů přece neskončí společně s dronem zahrabaná někde pod listím. To by byla velká škoda.

Když jsme loni byli v Kazachstánu, tak jsme se chystali přejet do Uzbekistánu a pár hodin před odjezdem jsme začali zjišťovat, jak to vlastně je v Uzbekistánu s „dronováním“ a vůbec s možností mít dron v batohu. Záhy jsme zjistili, že je to přísně zakázáno (trest byl až několik let vězení), a začali jsme to řešit. Nakonec jsme dron nechali u dvou kluků v Almaty, u kterých jsme spali, s tím, že nám ho pošlou DHL. To se ale zpětně ukázalo tak drahé, že by levnější bylo si pro dron doletět. Nakonec nám ho po půl roce dovezli až do Prahy v rámci jejich cesty po Evropě.

O svých putováních jste napsali knihu. Používali jste k tomu například iPhone nebo Mac?

Knihu jsme napsali na Macu za vydatné asistence iPadu a iPhonu. Během cest si toho bohužel do poznámek moc nezapisujeme (z Transsibiřské magistrály jsme přijeli s jednou holou větou, která popisovala nevalnou chuť polévky někde na Sibiři). Naštěstí všude všechno fotíme a to nám následně velice usnadňuje práci. V praxi to vypadá tak, že sedíme u počítače a píšeme text – vedle leží iPad na kterém procházíme fotografie z daného místa, koukáme se, kdy a kde jsme v danou chvíli byli a zpětně tvoříme časovou osu naší cesty. Každá fotka, nebo video totiž člověku hned nahodí konkrétní situaci. V takových chvílích člověk nejvíc ocení funkčnost jablečného ekosystému.

Expedice Lenka 2020. Jaké to bylo cestovat ve staré Felicii pro dobrou věc?

Bylo to super! Když jsme řešili, kam letos pojedeme, tak Vláďu napadlo, že můžeme koupit staré auto. K tomu pak přišla myšlenka udělat tomu charitativní přesah a bylo to. Shoda náhod nám do cesty postavila malou Lenku, která trpí těžkým autismem a bylo rozhodnuto – tuhle cestu pojedeme pro ni. Celkem jsme projeli sedm států východní Evropy, ujeli tisíce kilometrů a ta naše rezavá Felicia to dala skvěle. Rozhodli jsme se, že za každou značku piva, kterou ochutnáme, věnujeme Lence 200 Kč. Celkem těch značek bylo 64. Cestou jsme přes sociální sítě oslovovali lidi s žádostí o příspěvek a celkově se nám pro Lenku podařilo vybrat skoro 75 000 korun. Plánujeme s tímhle projektem na podzim ještě pokračovat, ale podrobnosti zatím nechceme prozrazovat.

Co máte dalšího v plánu?

Pořád něco vymýšlíme – dumáme nad další knihou, kterou chceme vydat na podzim 2021 a chceme si vyzkoušet i nějaký jiný formát. Dokončujeme vlastní e-shop. A samozřejmě už máme v hlavě další cesty a vypadá to, že nás to překvapivě potáhne opět na východ.

Poradíte nějaké tipy lidem, kteří by chtěli cestovat a žít podobně jako vy? Předpokládám, že úplná procházka růžovým sadem to rozhodně není.

Nejdůležitější je dělat to, co člověka baví a žít život. Je vlastně jedno co děláte, ale hlavní věc je, aby vás to naplňovalo. Mít sny a jít si za nimi. To je v životě to nejdůležitější.