Časy snadného výběru nového iPadu jsou již dávno pryč. Jeden by mohl spekulovat o výběru nového zařízení týdny. U mě nakonec vyhrál nový 13palcový iPad Air.

Nabídka iPadů je opravdu pestrá. Kromě nových iPadů Pro a Air jsou ve hře také starší modely, kdy jakýkoliv iPad s čipem M lze označit za výborný stroj. U iMacu jsem se trefil a čas na pořízení nového stroje přišel téměř ve stejnou dobu jako iMac s M1. Samozřejmě šlo jen o náhodu, která se s iPadem neopakovala. Nový tablet jsem totiž koupil na jaře 2020, tedy krátce předtím než Apple oznámil přechod na vlastní čipy.

Tento článek si můžete přečíst v PDF formátu.

Těžký výběr

Ještě před oznámením keynote, na které Apple zveřejnil nové iPady, jsem si byl téměř jistý, že se budu rozhodovat mezi dvěma modely. Buď pořídím nový iPad Pro 11″, ale pokud z novinky nebudu nadšený, tak zvolím předchozí generaci s čipem M2.

Nakonec to dopadlo úplně jinak. Z nového iPadu Pro jsem byl po představení nadšený, ale už jsem několikrát zmiňoval, že poměr ceny a výkonu už mi nedává smysl. Byl jsem si tedy jistý, že zvolím řadu iPadu Pro s M2. Před definitivním rozhodnutím jsem ještě zamířil do hradeckého iStores a z této návštěvy vzniklo více otázek než odpovědí.

Zaprvé, nový iPad Pro s klávesnicí je designově naprosto bombastický. A zadruhé mě naprosto nečekaně oslovil velký iPad Air. Před návštěvou iStores jsem tuto možnost vůbec nebral v potaz. Mám iPad od první generace a nikdy jsem nepřemýšlel o přechodu na velký iPad. Vždy mi přišel velký iPad jako moc velké pádlo (a to jsem uživatel a fanoušek iPhonů Pro Max), kde se ztrácí elegance kompaktnosti a „terénní“ mobility. Zároveň tím, že dříve byl velký iPad dostupný pouze v řadě Pro, tak cenovka šplhala někam, kde jsem se opravdu pohybovat nechtěl.

Při návštěvě iStores jsem se podíval na 13palcový iPad Air a hned jsem věděl, že ho musím zařadit do zvažovaných možností. Mimochodem, pokud si chcete zkomplikovat výběr iPadu, tak do toho ještě zamíchejte MacBooky. Při odchodu z iStores jsem si vzpomněl na svůj téměř rok starý článek, kdy jsem upozorňoval na rozhodovací paralýzu. Teď jsem se do stejné pasti chytil sám.

Proč velký iPad Air?

Po dlouhém rozhodování zvítězil velký iPad Air. Proč? Někdo by určitě mohl namítnout, že iPad Pro z roku 2020 je v některých ohledech lepší (má například displej ProMotion a Face ID). Důvodů pro tuto volbu bylo samozřejmě více. Přechod na iPad s čipem M byl na prvním místě. Tudíž setrvat na stroji, který jsem měl do té doby, nebyla žádoucí volba. Zároveň mě oslovil nový Pencil Pro. Nebudu rozebírat novinky této tužky, to udělal Honza Březina v předchozím čísle, a také ve webináři. Nový Apple Pencil Pro je kompatibilní pouze s novými iPady.

Mám v plánu používat nový iPad klidně pět nebo šest let – to u iPadů není vůbec zvláštní jev. Za tu dobu se může hodně změnit moje pracovní vytížení. Není to tak dávno, kdy mojí „nejnáročnější“ aplikací na iPadu nebo Macu byly Numbers. Nyní dělám grafiku v Affinity Designer případně stříhám videa ve Final Cutu o velikosti vyšších desítek GB. Právě práce s grafikou a střih videa jsou činnosti, kde se velký displej hodí.

Určitým důvodem pro přechod na větší iPad byl i pocit, že se s upgradem něco opravdu viditelně změnilo. To byl i jeden z mínusových bodů iPadu Pro s M2. Sice bych dostal skvělý výkon, ale nový iPad by byl naprosto k nerozeznání od toho, co mám od roku 2020.

Stejné, ale úplně jiné

Filip Brož v minulém čísle v článku s prvními dojmy k novému iPadu Pro trefně poznamenal, že iPad je prostě iPad. A pokud se při aktualizaci na novější model budete držet stejné velikosti, tak to tak téměř jistě budete cítit také. Pro mě byl přechod na nový iPad až překvapivě odlišným zážitkem.

Pokud téměř 14 let používáte iPad, jehož velikost se pohybuje mezi 10 a 11 palci, tak potom vás velký iPad hodně překvapí. Tím ale nemyslím pouze velikost displeje, tam je změna naprosto jasná a čekáte ji. Minimálně po prvních dnech mohu říct, že mě velký iPad vede k úplně jinému ovládání. Základní velikost jsem měl tendenci využívat více „tabletově“. Když jsem nebyl u iMacu, tak jsem předchozí iPad musel ovládat dotykem, protože jsem neměl Magic Keyboard. Zároveň mi u 11palcového iPadu přišlo ovládání prsty přirozené. Také jsem častěji vyndával iPad z klávesnice.

Všechno tohle mám teď jinak. Velký iPad na mě dýchá „počítačově“. S Magic Keyboard jsem velmi výrazně omezil ovládání prsty na displeji. Přestože Magic Keyboard má nabádat svou konstrukcí k rychlému odejmutí iPadu, tak nějak o tuto možnost zatím nemám takový zájem. Bál jsem se, že problémem budou rozměry a hmotnost. Řada uživatelů tímto argumentuje přechod z velkého iPadu na menší. Už jsem měl možnost používat iPad na cestách, včetně jízdy v autě na zadním sedadle a mohu s klidem říct, že mě větší rozměry ani hmotnost netrápí.

Zmíněný ProMotion mi sice chybí, ale nemám ho ani na iMacu a rozhodně i iPady Air disponují skvělými displeji. Face ID mi chybí o něco více, ale chápu důvody, proč v řadě Air není. Nelze mít zkrátka všechny moderní technologie ve „střední třídě“.

Stage Manager a iPadOS

V minulosti jsem říkal, že Stage Manager na 11″ iPadu nedává smysl. Přicházíte tím o drahocenné místo na displeji a nastavení oken je pomalejší než při variantě Split View a Slide Over. Samozřejmě jsou scénáře, kdy se Stage Manager vyplatí bez ohledu na velikost displeje. Třeba když nemůžete zavřít aplikaci, ale zároveň chcete provádět jinou činnost.

Po několika dnech s novým iPadem mohu říct, že tyto dva módy multitaskingu přepínám. Přes Ovládací centrum je to poměrně rychlé, a tak volím multitasking podle dané situace. V obou variantách bych si moc přál, aby Apple na WWDC přišel s vylepšením. Stačí si vzít inspiraci z macOS. U Split View bych si přál, abych si poměr dvou aplikací na displeji mohl upravit libovolně. Nyní máte možnost, kdy aplikace zabírají přesně polovinu, anebo jedna aplikace zabírá dominantní část displeje a z té druhé se stane až moc úzká „nudle“. Stage Manager mi stále připadá těžkopádný a nastavování oken často nefunguje tak, jak bych si představoval. Některé aplikace mají i dost omezené možnosti ve změnách poměru stran a rázem se z nastavování pracovní plochy stává nepříjemně dlouhý tetris.

Nemohu říct, že bych byl tak velký kritik iPadOS. Jsou určité činnosti, které na Macu lze zvládnout levou zadní a na iPadu je to zdlouhavý boj. Když se tyto rozdíly mezi iPadem a Macem podaří odstranit, tak iPadOS může v ostatních ohledech zůstat, jaký je.

macOS na iPadu?

A ještě jedno zamyšlení na závěr. Chceme macOS na iPad? Tohle téma rezonuje v komunitě kolem Applu už několik let. Při ovládání iPadu dotykem na Magic Keyboard jsem si všiml, že stačí poměrně málo, aby se displej začal po doteku lehce „třást“. Displeje MacBooků jsou pochopitelně nesrovnatelně tenčí a k tomu zavírání a otevírání funguje s výrazně menším odporem. Nedokážu si tedy představit, co by se dělo s displejem Macu, kdybych ho ovládal prsty.

Někdo mě teď možná označí za padělatele cizích myšlenek, protože něco podobného zmínil John Gruber ve svém posledním díle podcastu The Talk Show, ale přísahám, že jsem se nad tímto pozastavil ještě před jeho vydáním :-). John šel ve výčtu důvodů dál a zmínil, že současný macOS by se prsty ovládal velmi složitě, protože je psaný pro výrazně přesnější myš nebo trackpad. Stačí se podívat, jak jsou blízko sebe ikony pro zavření nebo minimalizování okna.

Závěr

Cílovka iPadu Pro si nemusí klást otázku, jaký iPad je pro ně vhodný. Jejich workflow jim dá jasnou odpověď. Pro všechny ostatní je tu 10. generace iPadu a iPad Air. Po keynote byla pochopitelně hlavní pozornost upřena na nové iPady Pro s M4, ale iPad Air nabízí skvělý poměr výkonu a ceny. V tomto ohledu je na tom iPad Air podobně jako MacBook Air. Já jsem s volbou spokojen a to, že mi iPad barevně ladí s iMacem i AirPods Max, je jen bonus navíc. Jestli vybíráte nový iPad, tak přeji jednoduché rozhodování.