Loňské uvedení MacBooků Air s procesory M2 bylo kontroverzní z mnoha důvodů. Zdá se, že se Apple nepoučil a nyní uvedené Mac mini a MacBooky Pro s procesory M2 zase vzbuzují vášně. Proč a jak správně vybrat?
Těžká pozice rodiny M2
V úvodu je potřeba zdůraznit, že pozice procesorové rodiny M2 byla od samého počátku opravdu nelehká. Předchozí procesory M1 slavily doslova fenomenální úspěch. Ve srovnání s předchozími Intely přinesly několikanásobné zvýšení výkonu i dvojnásobné snížení spotřeby. První Apple Silicon chválili všichni – novináři, uživatelé, dokonce i konkurence.
Chcete PDF verzi tohoto článku? Stáhněte si ji zdarma.
Všichni jsme tušili, že M2 už nemohou přinést srovnatelný nárůst výkonu, ale přesto byla očekávání velká. Spekulovalo se o novém výrobním 3nm procesu, zásadním přepracování grafické karty nebo o zásadním nárůstu počtu procesorů. Nic z toho se nestalo.
Netradiční uvedení novinek
V půlce ledna Apple nečekaně představil procesory a počítače, které jsme čekali už loni na podzim a posléze až později na jaře. K základnímu procesoru M2 přibyly M2 Pro a M2 Max. A nové MacBooky Air doplnily nové verze Mac mini a MacBooků Pro 14″ a 16″. Žádný z těchto produktů nepředstavuje zásadní novinku. Design počítačů i notebooků zůstal beze změny a nové procesory také nepřinesly žádné překvapení. Pravděpodobně proto Apple nepořádal samostatnou tiskovou konferenci, jen aktualizoval web, vydal tiskovou zprávu a promo video na YouTube.
Podle všeho měl tyto novinky Apple připravené opravdu již loni na podzim, ale s ohledem na problémy s výrobou a dodávkami novinek se rozhodl je odložit na později. A půlka ledna jim z toho vyšla pravděpodobně tak nějak shodou náhod.
Procesory M2 jsou evoluce v mezích zákona
Všechny tři nové procesory vychází konstrukčně ze svých předchůdců. Jedou na o trochu vyšší frekvenci, přidávají procesorová a grafická jádra a mají zadrátovanou hardwarovou podporu některých nových multimediálních kodeků a operací. Díky této kombinaci Apple slibuje nárůst výkonu v rozsahu 20–50 % podle typu operací.
První benchmarkové testy nárůst výpočetního a grafického výkonu potvrdily zhruba v hodnotách, které Apple v tiskové zprávě slíbil, což samo o sobě nezní špatně. Bohužel už loni na podzim při uvedení základních procesorů M2 jsme zjistili, že to má háček.
Apple se zřejmě z úsporných důvodů rozhodl změnit konstrukci vnitřního úložiště. Dřív prakticky u všech modelů používal interní SSD v páru s tím, že současně zapisoval a četl z obou (technologie RAID 0). Díky tomu dosahoval opravdu velmi vysokých přenosových rychlostí. U počítačů s procesory M2 toto pravidlo přestalo platit.
256GB verze jsou osazeny pouze jedním SSD a to ještě relativně pomalým. Přenosová rychlost kvůli tomu klesla na cca 1/2 toho, na co jsme byli zvyklí u předchozích verzí (cca 1 500 MB/s). 512GB konfigurace také mají jeden čip, ale Apple zvolil rychlejší verzi, takže dosahují přenosových rychlostí 2 500 až 3 000 MB/s, což už není nic tragického. 1TB verze jsou osazeny dvojicí čipů a od 2TB nahoru pak dvojicí či čtveřicí, takže přenáší až 8 000 MB/s.
Co to znamená v praxi?
Základní Mac mini je past. Základní model u Macu mini Apple letos nabízí o sto dolarů levněji než předchozí model. V ČR je cena 17 800 Kč a dostanete za ni procesor M2 s 8 GB RAM a 256GB SSD. Pro nenáročného uživatele by to mělo být v zásadě OK. Bohužel v kombinaci s pomalým SSD přináší stejný problém jako základní model MacBooku Air. Jakmile spustíte dostatek aplikací najednou, zaplní se malá operační paměť, počítač začne swapovat a protože je SSD pomalé, začne se celý systém výrazně zpomalovat. Pokud přidáte paměť nebo zvýšíte kapacitu úložiště, problém zmizí, protože skapávání buď nastává výrazně méně často, nebo rychlejší SSD zvládá vše dost rychle.
Pro řadu uživatelů přecházejících z PC nebo starých Maců může být výkon základního Macu mini dostačující, ale je zarážející, že Apple opět nijak o tomto limitu zákazníky neinformuje. Zatímco u operační paměti uvádí Apple přenosovou rychlost, o rozdílech v rychlostech SSD taktně mlčí.
Mac mini s M2 Pro je naopak pecka
Naštěstí nové verze Mac mini přinesly i dobré zprávy. Pokud se rozhodnete osadit Mac mini vyššími variantami procesorů M2 Pro, dostanete v kompaktním těle doslova ukrutný výkon, který mini nikdy předtím neměl. Výrazně víc jader, výrazně silnější grafická karta, až 32 GB RAM a až 8TB interní SSD. K tomu víc portů, nový BT a WiFi. Sice se nejvyšší konfigurace Maců mini cenově blíží Macu Studio, ale letos si můžete v miniaturním těle koupit výkon, jaký jen chcete.
Zatímco předchozí Mac mini byl v zásadě počítačem do kanceláře nebo pro domácí uživatele, verze s M2 Pro je najednou alternativou pro multimediální tvůrce, některé grafiky a některé vývojáře.
MacBooky Pro nezklamou ani nenadchnou
V nových „pročkách“ si můžete vybírat od konfigurace s M2 Pro, 16 GB / 512 GB až po M2 Max, 96 GB / 8 TB. U nižších variant opět platí, že SSD není tak rychlé, jak by mohlo být, ale MacBooky to kompenzují vyšším procesorovým výkonem a dostatkem RAM. Uživatel tak dostává za stejné peníze podobný výkon jako dřív, ale k tomu dostane nový BT, novou WiFi a delší výdrž baterie. U středních a vyšších konfigurací navíc roste i získaný výkon, protože notebooky přestane brzdit pomalejší SSD a naplno vynikne výkon nových procesorů.
Z toho mimochodem plyne, že se většině uživatelů nevyplatí přechod z M1 na M2. Pokud využijete maximální kapacitu RAM nebo potřebujete dělat opravdu hodně výpočtů anebo využijete nové kodeky, pak možná. Ale já třeba s opravdu klidným srdcem zůstanu u své M1 Max.
Pro všechny nově příchozí na platformu Apple Silicon jsou nové MacBooky Pro dobrou zprávou. Za stejné peníze dostanou více či méně lepší stroje s delší výdrží baterie.
