Apple před dvěma týdny představil nové počítače, které na sebe právem strhávají nejvíce pozornosti. Důležité je ale si uvědomit, že zatímco tyto počítače jsou vybaveny čipy M4, jejichž základní model už půl roku není nový, teprve tento Apple Event nám dal možnost nahlédnout, jaký je skutečný výkon čtvrté generace Apple Silicon. M4 se totiž poprvé dostal i na Mac. 

Apple minulý týden představil nové produkty, iMac, Mac mini a MacBook Pro. Navzdory obvyklému ohlášení říjnové keynote proběhla jejich prezentace ale úplně jiným způsobem. Apple na svém youtubovém kanále zveřejnil každý den, od pondělí do středy, jedno předtočené uvedení v délce mezi 10 a 17 minutami, které už ani nebylo vysíláno živě. Je to po loňské strašidelné keynote vhodně zvolená forma? A máme se obávat, že je snad všem živým prezentacím konec?

Když jsem si minulý rok kupoval nový iPhone, jednou z hlavních nových funkcí, omezených pouze na iPhony řady 15, byl limit nabíjení na 80 %. To znamená, že zapnutím této funkce zakážete iPhonu se pokaždé nabíjet na plnou kapacitu, čímž byste teoreticky měli pomáhat baterii proti chřadnutí. Teoreticky… Toto jsou moje zkušenosti po necelých 12 měsících.

Tak to máme téměř za sebou. O současném stavu hudby a její distribuci jsme si už pověděli skoro všechno. Nadto jsem minulý týden poslední díl věnoval problému Spotify, na kterém jsou zřetelně vidět tlaky působící všemi směry celým hudebním průmyslem. Původně dvou až třídílná série článků na téma streamovacích platforem se díky své složitosti rozrostla na dvojnásobek, a nám tak nezbývá než uzavřít to tím, o co vždy jde až na prvním místě – penězi. 

Domníval jsem se, že se dostáváme k závěru našeho seriálu o streamovacích platformách. Už jsme se přeci jen společně zaměřili na vliv streamovacích platforem na živobytí hudebníků, na vznik hudby, na konzumaci hudby i na chování posluchačů. Měl by tak ideálně zbývat poslední aspekt streamování, který jsme už i několikrát nakousli, a sice poplatky streamovacích platforem. To bychom se ale připravili o jeden ilustrativní příběh – problém Spotify. 

Jistě si vzpomínáte, jak jsem se i s novým iPhonem obrátil ke staré dobré firmě dbrand, která sídlí v Kanadě, a objednal jsem si průhledný Ghost Case. Objednaný obal mně funguje dobře, ale od začátku slíbená náhrada vylepšenou verzí stále nedorazila, a už to bude skoro rok. Zde je příběh o tom, co všechno se může přihodit při vývoji něčeho tak banálního jako kryt na telefon. 

Minulý týden se veřejnosti konečně zpřístupnila letošní vydání iOS a iPadOS 18, macOS Sequoia či watchOS 11. Jako uživatel, kterého se především týkají novinky v iOS a iPadOS, jsem ale nepociťoval téměř žádné nadšení z letošních novinek, protože kosmetické změny typu tónovaných ikon na ploše a přidání nových efektů do iMessage opravdu považuji za druhořadé. Jedna změna nicméně přeci jen prolomila mou vybudovanou apatii – plně konfigurovatelné ovládací centrum.

Zatím jsme se v našem povídání o vesměs neblahém vlivu streamovacích platforem na hudební průmysl bavili především o umělcích, hudebních vydavatelstvích a písničkách jako takových. Prostor ale zatím nezbyl na ten možná nejpodstatnější aspekt hudební produkce, kterým jsme my – nadšení i volnočasoví posluchači, kterým hudba už neodmyslitelně utváří den. Posun to ale opět není vyloženě pozitivní…

Ačkoliv se tomu těžko věří, další rok je za námi a Apple se i letos rozhodl představit čtyři nové iPhony. Po iPhonu 16 a 16 Plus uzavírají aktualizovanou nabídku modely 16 Pro a 16 Pro Max. O jejich novotě by se sice dalo jako pokaždé dlouze spekulovat, ale přesto se samozřejmě najde hned několik docela zajímavých věcí, které i letošní modely pro profesionály odlišují od jejich předchůdců. Zdá se mi akorát, že rostoucí „profesionalita“ iPhonů si žádá též rostoucí vynalézavost jejich zákazníků.

Všechno vždycky potřebuje svůj čas. Po desetiletích vlivu na veškerou vyprodukovanou hudbu se hudební průmysl ještě nemohl vzpamatovat z toho, že se umělci najednou mohou obejít i bez něj. Problém však je, že přizpůsobení se situaci začalo vést k tomu, že nová hudba za to už zkrátka nestojí. Z umělců se stala jen personifikovaná čísla kontraktů a hudba z nich musí vyjíždět jak na běžícím páse. Tento týden dokončíme povídání o tom, proč byla hudba v minulosti lepší.

Kolikrát za poslední dobu jste si jen tak sedli nad sklenkou něčeho dobrého, možná u talíře dobrého jídla, a nechali se jen tak unášet hudbou? Tak, že jste u toho nedělali nic, co by odvracelo vaši pozornost od krásných tónů a pečlivě napsaného textu, že jste si možná začali i pro potěšení zpívat? Mnozí lidé z hudebního průmyslu, odchovaní na dědictví umělců uplynulé doby, mají dojem, že o tento typ zážitku už jednoduše není zájem. Hádejte proč.

Nějakou hudební streamovací platformu má dnes k dispozici takřka každý uživatel internetu a mobilního telefonu. Hudba nás baví, zlepšuje nám náladu, zkracuje dlouhou chvíli, nastolí lepší atmosféru v restauraci, obchodním domě i při trávení volného času na zahradě. Proto se není čemu divit, že streamování hudby s sebou přineslo explozi. Tento krátký seriál se bude zabývat právě tím, co s sebou streamování hudby přineslo a jak si dnes vedou známí i vyrůstající umělci.

Cestování dnes již zdaleka není takový problém jako dřív. Především pokud cestujete po Evropě, nemusíte ve státech Evropské unie řešit ani tarif, protože i v zahraničí můžete datovat a využívat svůj telefon více méně stejným způsobem. Pořád ale mohou nastat nečekané situace, které vám můžou váš pobyt v zahraničí dost znepříjemnit. Rozhodl jsem se proto sesbírat pár tipů, které se vám během cesty do ciziny mohou hodit. 

Přestože můj seriál o Freeformu nebyl zdaleka zaměřený na umělou inteligenci a její vliv na školství, jak jste se mohli dočíst, vyhnout se jí nešlo. AI má být vnímána jako další z užitečných nástrojů, a proto je potřeba se s ní naučit efektivně pracovat jak ve školách, tak kdekoli jinde. Pozitivní je, že si to myslí i kancelář amerického prezidenta, kterou se v tom Apple podle posledních zpráv rozhodl podpořit.