Říká se, že nové výzvy pomáhají rozšířit obzory. A také často vystoupit z komfortní zóny. Není to tak dávno, co jsem zde popisoval nasazení Macu ve stavební firmě. Půl roku už však působím jako IT konzultant ve firmě jiné, která navíc používá primárně nástroje Microsoftu. Jde vůbec opustit komfortní zónu jablečného sadu a připustit, že nebudu schopen využívat výhod provázaného ekosystému?
Někdy nazývám onen komfort provázanosti Apple zařízení „zlatou klecí“. A ne, opravdu nemyslím pořizovací náklady. Spíše to pohodlí, kdy se na svá zařízení mohu plně spolehnout. Neřeším, zdali když vyfotím fotku v iPhone, budu s ní moci pracovat v Macu nebo iPadu. Vím, že v obou zařízeních prostě bude. Nemám problém přijmout hovor z Macu, stejně jako odepsat na příchozí textové zprávy. Dokumenty, se kterými pracuji, mám okamžitě ve stejném stavu všude a kdykoli k dispozici.

Pak ale může přijít situace, kdy člověk změní působiště a najednou místo služebního MacBook Pro s Touch Barem, na který byl zvyklý, nafasuje černý Dell Latitude. Místo iPhone dostane do ruky Huawei. A poper se s tím, nováčku konzultante.

Mým denním chlebem je nyní poskytování podpory uživatelům, kteří využívají aplikace řešení naší IT firmy. Jde o produkt na míru, který je distribuován na vybrané modely a podporován na určité verze Android OS. Nejčastěji jde o celkem prehistorické 4 a 5 a už něco lepší a schopnější verze 6 a 7, přičemž jeden zákazník má Android OS verze 8. Denně mám tak možnost pracovat s Androidem, dá se říct, v celé jeho životní etapě.

Serverová část aplikace běží na Windows, respektive jejich serverové variantě. K tomu využívám vzdálené připojení přes terminál, případně protokol RDP. S uživateli komunikuji také vzdálenou podporou pomocí aplikace TeamViewer, popřípadě její mobilní odnože v podobě verze QuickSupport.

Celá aplikace se pak točí okolo obchodu, takže ji nejčastěji využívají obchodní zástupci a lidé na ně navázaní. Mezi nejčastější problémy, které denně řeším, patří například zmizelé zakázky, nesprávné ceníky nebo chybějící data z klientské aplikace na serveru. Podílím se také na navrhování úprav standardní verze aplikace a případně i zákaznických úprav.

Už od prvního týdne přemýšlím, jakým způsobem propašovat do tohoto „nepřátelského“ světa nějakou tu iVěc, případně rovnou celý MacBook. Zatímco s iPhone problém v podstatě nebude, zařadit do korporátního světa, navíc využívajícího a v podstatě závislého na technologiích Microsoftu, macOS, bude oříšek.

Kudy k Applu

Ostatně kolegové z některých oddělení využívají jako hlavní smartphone nikoli telefon s Androidem, ale právě iPhone. Já bych však rád oddělil firemní číslo od soukromého, a tak mi zatím nezbývá než čekat, až se čeští operátoři chopí eSIM. Pak bude možné, i díky poměrně benevolentnímu systému příspěvku na firemní telefon, propašovat do firmy iPhone XS nebo XR.
Mezitím však využívám spojení Androidu a Windows 10. Musím uznat, že konkurence nespí. Microsoft s posledními aktualizacemi vydal velmi zajímavý počin jménem Your Phone (v CZ mutaci Váš telefon). Díky této aplikaci se svět oken nebezpečně přibližuje provázanosti iOS a macOS. Po spárování obou zařízení totiž můžete nahlížet do galerie fotek v telefonu nebo psát SMS.

Google účet lze navíc podobně jako v macOS přidat přímo do OS Windows a tím získáte přístup ke kontaktům a poště, ačkoli v korporátním prostředí se samozřejmě používá primárně Exchange a Outlook.

Po chvíli hraní s aplikací jsem musel uznat, že toto je krok správným směrem. Do budoucna má přijít i podpora hovorů, jak je už dlouho známe z Apple ekosystému. Ostatně aplikace Your Phone umí komunikovat i s iPhone, ale bohužel velmi omezeně. Údajně však nejde ani tak o nedostatek na straně Microsoftu, jako o to, že Apple nemá zájem.

Jedna z mála funkcí, kterou touto cestou využijete, je alespoň otevírání stránek ze Safari přímo do desktopového Microsoft Edge, případně náhled do galerie fotek.

Každopádně toto opojení mizí v případě prvního zádrhelu, kdy se telefon s počítačem nevidí, a přestanou se bavit. A to mohou být od sebe jen pár centimetrů daleko. To mě okamžitě vrací do reality a zpět ke komfortu zlaté klece Applu.

Samozřejmě, myšlenku, jak integrovat macOS, jsem neopustil. Nejsem na vývojářské pozici, a proto tudy určitá cestička existuje. Ostatně samotný Microsoft prošlapává cestičku. Microsoft Office funguje slušně i na macOS a s každou verzí je lepší. Pihou na kráse zůstává naprosto okleštěný Outlook, který vypadá vedle Windows verze jako chudý příbuzný.

Pro vzdálenou plochu nabízí Microsoft rovněž macOS verzi RDP klienta, ač také mírně okleštěného, většinu funkcionality zvládá. Samotný macOS pak podporuje nativně Exchange a připojení do domény, tudíž automatické mapování disků, tiskáren a dalších zdrojů firemní sítě.
Můj denní chléb v podobě TeamVieweru je rovněž ve verzi pro macOS, ostatně jej používám i při své lektorské práci s klienty, tak jako QuickSupport je účinným pomocníkem v iPhone.

Problémem tedy zůstává veškerý nezbytný monitorovací software, který je silně proprietární. Například jednoduchý obslužný sotware pro telefonní ústřednu samozřejmě nemá macOS verzi, podobně jako aplikace pro kontrolu stavu serverů a služeb. Nástroje pro diagnostiku Android zařízení jsem rovněž nenašel, i když ty jsou využívány spíše vzácně. Jde zejména o případy, kdy obchodní zástupci ke svým Android OS tabletům používají ještě napárované tiskárny pro účtenky anebo specifické čtečky karet. Pak se diagnostika hodí, neboť hledání zatoulaných paketů je vždy oříšek a Bluetooth má občas své dny.

Na druhou stranu tu máme možnosti emulace typu Wine, které s trochou námahy umožní spouštět Windows aplikace v macOS „skoro nativně“ pomocí emulační vrstvy. Schválně stále nemluvím o Parallels Desktop nebo jiných, neboť to už bych rovnou mohl zůstat u služebního Dellu s Windows.

Cesta, jak se vejít do požadavků korporace, tedy existuje. Co však zkusit nehackovat pravidla a sžít se s danými prostředky? Zkusil jsem to a kupodivu to nějak jde.

S robotem to jde

Asi nejjednodušší paradoxně bylo sžití s OS Android. V posledních verzích, myšleno 8 a novější, je to velmi slušný systém, za který se Google vlastně nemusí ani stydět. Nabízí dokonce pár věcí, které bych rád viděl v iOS, a některé už Apple zdárně okopíroval (jako například seskupování notifikací). Navíc Google Pay je opravdu návykové.

Jezdím do práce MHD, neboť v rámci Ostravy nevidím důvod soutěžit v kolonách s ostatními. Navíc čas, který bych získal na rychlosti jízdy z bodu A do bodu B, bych posléze ztratil hledáním vhodného parkovacího místa. My Ostraváci už jsme zvyklí, že v MHD platíme běžně kartou, stejně jako třeba v Plzni a pár dalších městech, o kterých jste možná ani neslyšeli (znáte Havířov?).

S Google Pay stačí plácnout telefon na snímač a jízdenka je zaplacená. Případně, pokud máte na kartu vázáno dlouhodobé jízdné, funguje to také. Jednoduché a návykové, což bych ostatně primárně čekal spíše od Applu. Snad se dočkáme, už teď jsem kvůli Googlu dost namlsaný.
Služební telefon už sice není horká novinka, ale Samsung Galaxy S8 umí pořád hodně a stále je to krásný telefon. Navíc Samsung dělá vlastní chytré hodinky a další příslušenství. Jenže na konci každého dne tohle Android-Windows snění praskne. Spadne totiž zlatá klec.

Na ruce už dva roky nosím Apple Watch. Přijde mi naprosto přirozené si ráno přivstat a zacvičit si, případně zaběhat. Při druhé možnosti sahám po AirPods, které nasadím do uší, a už je spárováno. Nad ničím nepřemýšlím. Svůj iPhone mám neustále s vypnutými zvuky, jediné, kde zaznamenávám nějakou aktivitu, jsou Watch. Nikde nikoho neruším, a přitom mám neustálý přehled.

Doma díky Apple TV mohu streamovat obsah svých zařízení do televize, pouštět snadno hudbu, filmy případně promítat návštěvám fotografie. Bez složitého nastavování a přemýšlení. Technologie pracuje za mě a pro mě.

Ale i ona zlatá klec má mezery mezi mřížemi. Poslední tři měsíce zjišťuji, že zatímco trojice AirPods + Apple Watch + iPhone mě drží v pevném sevření, Mac postává stranou. Možná za to může i Apple, který poslední dobou neví, co si s počítači počít. Zatímco opustit iPhone je jako zahodit centrální mozek, kdy najednou Apple Watch i AirPods přestanou dávat smysl, opustit Mac je poměrně snadné, až to zamrazí.

Ano, přijdu o výhody propojení, psaní SMS pohodlně od počítače, telefonování, případně některé jiné funkce. Zároveň mě ale u Macu drží podstatně méně věcí než ve zmíněné trojici, kterou umocňuje neustále dospívající iOS a watchOS.

Mac jako kdyby přešlapoval na místě. Když srovnám, jakým skoky se posouvají Windows, pak se mi těžko vyvažuje druhá strana rovnice. Dark Mode je tuze hezká věc, ale on je to v podstatě pouze černý motiv. Nikam dále to macOS neposouvá. Tak jako dynamická tapeta anebo jiné serepetičky. Navíc se Applu poslední dobou moc nedaří motivovat ani vývojáře. A za sebe si zatím nejsem jist, zdali je portování aplikací z iOS ta správná cesta. Alespoň po tom, co předvádí Domácnost. Od Applu bych čekal více.

Myšlenky, jak propašovat Apple do naší IT firmy, mě tedy neopouští. Jen slábne nutkání tam propašovat Mac a v podstatě budu spokojený s iPhone. Až se sám sobě divím, jak jedno nahlédnutí mimo zlatou klec může změnit názor. A třeba to nahlédnutí ven není až tak špatné.