Apple Watch ukazují dvě hodiny ráno, všechny kroužky splněné a já unavený vyrážím z porodnice směr postel. Před třemi hodinami se mi narodila druhá dcera, Anna. Mám z toho obrovskou radost, ale zároveň obavy. Přede mnou jsou totiž tři dny, kdy budu mít sám na starosti prvorozenou roční dceru Emu, ale zároveň potřebuji nějak normálně fungovat. Do toho mám v kapse iPhone X.
Budete zklamaní. Budete nesmírně zklamaní z tohoto dílu, který vám místo výčtu všech možných skvělých aplikací bude tvrdit, že si máte zapamatovat nějaké klávesové zkratky. Ale čtete článek člověka, který s iPadem pracuje šest let a všechny ty pěkné věci postupně mazal a mazal a mazal. A já tady nejsem od brouzdání po App Storu, já potřebuji pracovat a mám jenom iPad.
Možná si vzpomenete na film s Meg Ryan a Tomem Hanksem s názvem Láska přes internet. Když si v ní jeden z protagonistů stahuje elektronickou poštu nebo rozepisuje odpověď, dýchne na vás trocha historie. I proto, že můžeme zahlédnout také třeba panáčka z loga AIM, dnes už pro většinu prakticky neznámé služby.
Zbavil jsem se iMacu i MacBooku. Koupil jsem iPad. Po letech práce na počítačích nemám nic než tuhle malou destičku, klávesnici a tužku. Tenhle příběh bude na pokračování a plný zvratů. Bude o tom, jestli se dá pracovat úplně jinak.
Když jsem si za nekřesťanské peníze kupoval hned v první možný den iPhone X, měl jsem různá očekávání. Situace to je zvláštní především kvůli tomu, že po několika letech se dají všichni, kteří si iPhone X pořídili, považovat za tzv. early adoptery. Desítkový iPhone totiž zcela překopal několik základních věcí, na něž jsme byli dosud u jablečných telefonů zvyklí.
Patřím mezi typ lidí, kteří se snaží svou práci a především její administrativní část co nejvíce zjednodušovat. Proto aplikuji takové postupy, které mi přinesou maximální uživatelské pohodlí a komfort. Ne že bych byl líný, ale svůj čas chci využívat efektivně. Nejen já a naše firma již dnes pracujeme v elektronickém a digitálním prostředí, zároveň s tím pomáháme dalším subjektů. Radíme v oblasti zefektivnění dosud zažitých a mnohdy administrativně neoblíbených a náročných postupů.
Pro některé zábava, pro jiné i podstatná část jejich osobního rozvoje či dokonce práce. Ať už to máte se sledováním seriálů a filmů tak či onak, protože čtete tento magazín, pravděpodobně k této činnosti využíváte i „výbavičku“ od Applu.
Charles Dolan měl problém. New York byl v šedesátých letech 20. století už pořádně vysoké město plné skla a oceli. Proto jestli tu něco opravdu špatně fungovalo, byl to televizní signál. Jediný vysílač byl na špičce Empire State Building a když mezi ním a vaším domem stál mrakodrap, tak jste měli smůlu. Jistě, už v té době bylo v odlehlejších částech Spojených států možné přijímat televizní signál po sloupech telefonního vedení. Ale ne v New Yorku.
Často se mě lidé ptají, proč používám vše od Applu. „Vždyť Samsung ve výsledku udělá stejnou práci, ne?“ Mnohokrát jsem nad podobnými otázkami přemýšlel a debatoval v nekonečných diskuzích. Seděl jsem u jednoho stolu s lidmi, kteří milují Android jako já Apple…
Zavřete oči a nastražte uši. Zapojte pouze hmat a sluch a nastavte si iPhone nebo iPad bez zrakové kontroly. Poznejte Apple bez zábran.
Apple s vydáním watchOS 4 přidal mimo jiného také řadu nových funkcí pro měření tepové frekvence na Apple Watch. Než se dostaneme k samotnému popisu funkcí, pojďme se nejdříve podívat na pár jmen a připomenout si něco málo z nedávné historie.
Znáte jména Paul Hollem, Dennis Anselmo nebo James Green? Ne? Nedivím se. Nejsou to slavné osobnosti v pravém slova smyslu a ani je neuvidíte na červeném koberci ve světle reflektorů a kamer. Rovněž to nejsou slavní lékaři nebo inženýři, kteří se podíleli na vývoji Apple Watch. Jsou to obyčejní lidé, které bychom mohli potkat na ulici a ani si jich nevšimnout. Spojují je příběhy, které nám objasní, co mají společného s Apple Watch a měřením srdečního tepu.
Pokud by měl název produktu vyjadřovat jeho hlavní přednost, tak slovo „Momentum“ sedí jako poklička na hrnec. Dokonalá věrnost zvuku a precizní německá kvalita – to vše patří do portfólia firmy Sennheiser, významného producenta kvalitní audiotechniky. V prvním čísle iPure jsem napsal ódu na sluchátka Beoplay H9, ale nyní se mi dostal do ruky přímý konkurent, Sennheiser Momentum 2 Wireless. Stále platí, že jsou H9 božská sluchátka?
Také máte rádi naháče, tedy ty jablečné? Já ano. Léta nosím iPhone bez obalu, ale jsou výjimky, kdy mu tu „ponožku“ nasazuji. Proto jsem se rozhodl popsat mou zkušenost s několika způsoby ochrany pro iPhone a rovnou při tom představím produkty, které nyní používám.
Když jsem seděl s Filipem Brožem poprvé v hotelu v Havlíčkově Brodě, snažil jsem se mu vysvětlit, že jsem vyhaslá instagramová hvězdička, že moje znalosti nikdo nebude moct ocenit, protože jich mnoho není a nejsou nijak odborné. Nechápejte mě špatně, jsem vnitřním nastavením naprosto pozitivní osoba. Projekt iPure na mě ovšem zapůsobil a já se Filipovi snažil ukázat, že se kvalitou k (novým) kolegům nehodím.
Zatímco Intel, Google a Microsoft se předhánějí v natáčení futuristických spotů o vizi zítřka, Apple se většinou v klidu věnuje její reálné výrobě. To platí i o iPhonu X. Telefon je našlapaný technologiemi, které očividně baví desítky milionů lidí po celém světě. Řada z nových funkcí přicházela na svět dlouhá léta. Jiné jsou jen zárodky novinek, které můžeme čekat ve velmi blízké budoucnosti. Jedno je jisté – pokud máte iPhone X, to nejlepší vás teprve čeká.
