MacBooky Pro potřebují změnu, mysleli si evidentně v Applu, a tak tato společnost před časem představila novinku v podobě MacBooku Pro s Touch Barem a Touch ID. Někteří tento nový Mac odsuzují, jiní jsou z něj nadšeni. Ale jak produkt vnímají lidé se zrakovým postižením? Má pro tyto uživatele smysl?
Lidé obecně nemají rádi změny. Aplikací a služeb se to týká také. Uživatelé někdy museli změnit svůj přístup k aplikacím, někdy se naopak přizpůsobila firma vývoji společnosti. Nedávno jsem v iPure č. 22 zmiňoval, jak vypadaly počátky Instagramu. Dnes bych chtěl trochu popsat vývoj v posledních letech a změny, které zažily uživatelé.
Na Lukáše Fronka jsem narazil poprvé velmi nedávno. Na YouTube na mě někdy v loňském roce jako doporučené vyskočilo jeho video s reakcemi na iPhone X, který Apple zrovna představil. Už v tom prvním videu jsem věděl, že jde o jedinečného a originálního vlogera, který má styl, smysl pro srandu a ví, o čem mluví. Moc se mi líbí jeho postprodukční úprava a stejně tak témata, která nejsou jen o Applu. Letos jsme se také poprvé potkali ve Vídni, kam jsme oba vyrazili na otevírání nového Apple Storu. Ihned jsem věděl, že musím Lukáše vyzpovídat. Zaslouží si, aby o něm Apple komunita věděla.
Již bylo napsáno mnoho slov o tom, jak iPad pomáhá studentům. A také o tom, jak pomáhá učitelům na základních, potažmo středních školách. Univerzitní prostředí jako by bylo tou šedou myškou, která je méně zajímavá. A jelikož mimo jiné působím na Ostravské univerzitě, rozhodl jsem se přidat své zkušenosti právě z vysokoškolské výuky.
Když jsem v roce 2004 viděl sci-fi film Já, Robot, jehož děj se odehrává v Chicagu roku 2035, zaujalo mě, jak tvůrci ztvárnili představu chytré domácnosti. Domácnosti a jejich vybavení jsou napojeny na centrální superpočítač VIKI (Virtuální Interaktivní Kinetická Inteligence). VIKI se ovládá hlasem a řídí vše od bezpečnostních systémů domu přes ovládání světel, přehrávání hudby až po vyhledávání informací, o které uživatel požádá. Přes to, že je VIKI ve filmu zápornou „postavou“ a je v závěru zničena, je nutno říci, že její pojetí inteligentní asistované domácnosti ovládané hlasem mělo něco do sebe a zůstalo mi to léta v paměti.
V minulém díle seriálu jsme si ukázali, jak jednoduše můžeme snímky do Apple Fotek dostat. Dnes se zaměříme na jejich organizaci. Udržet pořádek v tisících či dokonce desetitisících fotografií je úkol obtížný. Apple Fotky jsou překvapivě dobrým pomocníkem. Většinu práce totiž dokáží udělat za vás.
V souvislosti s konferencí Applu, která byla zaměřená na školství, se hojně diskutuje o větším důrazu a zaměření kalifornské společnosti právě na tento segment, který byl v poslední době spíše přehlížen. Otázkou však zůstává, jak hodně se představené novinky, mezi nimiž je tou největší levný iPad, dotknou českého vzdělávacího systému. Oslovili jsme proto nejen odborníka pro vzdělávání Jana Jílka, ale i několik učitelů, kteří s iPady ve školách každý den pracují.
Když byste chtěli uložit něco důležitého, použili byste nejspíš sejf nebo nedobytnou budovu. Ideálně nějakou pevnost, ve které by se vaše důležité osobní věci neztratily. A co víc: nikdo jiný by se k nim nemohl dostat. Co ale pokud jde o vaše soukromá data na internetu? Komu je svěřit? Nemá náhodou společnost, které teď důvěřujete, prorezlé zámky ve své budově? Nemá třeba ona sama zálusk na vaše cenné věci
Každá cesta má svůj začátek a svůj konec, tedy start a cíl. Má cesta začala v dubnu 2015, kdy jsem si objednal své první Apple Watch. Hlavní důvod k pořízení byl čistě prozaický, chtěl jsem je pro správu a organizaci času. Přeci jenom jsem očekával hlavně hodinky, i když díky integraci s iOS chytré. Na startovní čáru jsem se tedy postavil s očekáváním, že se přesune správa mého času z kapsy na ruku, tedy z iPhonu na Apple Watch.
Věda je pro počítače a technologie velmi zvláštní obor. Když jsem přemýšlel, čím bych čtenáře obohatil, došlo mi, že prostředí, ve kterém se ve svém profesním životě pohybuji, je úplně odlišné od toho, s čím se většina lidí při své práci na počítačích setká.
Už od dob Steva Jobse je v DNA Applu zakódován důraz na vzdělávání. Jen se kalifornská firma v posledních letech soustředila na trochu jiné věci, až zjistila, že jen přijít a zůstat sedět v lavici nestačí. Proto po šesti letech uspořádal Apple speciální akci zaměřenou výhradně na učitele, studenty a celý vzdělávací systém. V jedné z nejstarších středních škol v Chicagu Tim Cook se svým týmem ukázal, jak si představuje moderní vzdělávání.
„Je složitější najít dobrý design než ten špatný, částečně proto, že ten dobrý slouží našim potřebám tak dobře, že ho vůbec nevnímáme,“ řekl americký akademik Donald Arthur Norman. A jeho citát přesně vystihuje můj dlouhodobý pocit z designu, a to nejen od kalifornské společnosti Apple.
Žijeme v digitální době, v digitální společnosti, která ovlivňuje nejen nás dospělé, ale i naše děti. V dobách mého dětství tomu tak nebylo. Jedinou dostupnou vyspělou technologií byla černobílá televize (později barevná), kazeťák nebo walkman, z těch komunikačních pak pevný telefon. K těm šťastnějším z nás se dostali první osmibitové domácí počítače jako Atari nebo Commodore. Sociální sítí nám byla škola, dětské hřiště nebo zájmové činnosti. Nejčastějším způsobem komunikace byl rozhovor, telefonát a tam, kde to nešlo jinak, dopis. Internet nebyl, neexistoval, a tak jediným zdrojem informací byly učebnice, respektive knihy, noviny a časopisy, rodiče a další dospělí.
Ačkoliv je v poslední době velmi módní útočit na média veřejné služby, a tedy právě i na Český rozhlas, pro mě osobně ČRo představuje klíčový zdroj informací. A to nejen skrze zpravodajský webový portál iRozhlas.cz, ale – a to ještě o pár let déle – díky celé řadě pořadů, které ČRo vyrábí. To, že rádio jako médium není rozhodně zešedlé prachem, dokazuje Český rozhlas i možnostmi, jak jej flexibilně poslouchat na mobilním telefonu.
Když mě povolali do jedné ostravské stavební firmy s tím, že mají problém s IT, netušil jsem, o co přesně půjde. Už při vstupu do dveří a prvotním potřesení rukou mi svitlo. Nasadili plošně řešení od Applu, ale po chvíli nadšení se začali ztrácet. Bylo potřeba pustit se do práce.
