Když jsem v roce 2004 viděl sci-fi film Já, Robot, jehož děj se odehrává v Chicagu roku 2035, zaujalo mě, jak tvůrci ztvárnili představu chytré domácnosti. Domácnosti a jejich vybavení jsou napojeny na centrální superpočítač VIKI (Virtuální Interaktivní Kinetická Inteligence). VIKI se ovládá hlasem a řídí vše od bezpečnostních systémů domu přes ovládání světel, přehrávání hudby až po vyhledávání informací, o které uživatel požádá. Přes to, že je VIKI ve filmu zápornou „postavou“ a je v závěru zničena, je nutno říci, že její pojetí inteligentní asistované domácnosti ovládané hlasem mělo něco do sebe a zůstalo mi to léta v paměti.

Když mě povolali do jedné ostravské stavební firmy s tím, že mají problém s IT, netušil jsem, o co přesně půjde. Už při vstupu do dveří a prvotním potřesení rukou mi svitlo. Nasadili plošně řešení od Applu, ale po chvíli nadšení se začali ztrácet. Bylo potřeba pustit se do práce.

Amazon a Google. Dva největší konkurenti Applu v oblasti chytré domácnosti. Kdybychom měli vývoj hodnotit jen podle letošního veletrhu spotřební elektroniky CES 2018, Alexa a Google by vyhráli na plné čáře. Zařízení s podporou HomeKitu takřka nebyly vidět. Zeptal jsem se proto Petra Máry, který v Las Vegal vše viděl na vlastní oči, na pět otázek kolem HomeKitu. Ujíždí Applu vlak?

Jmenuji se Robert Vojta a s vývojem pro iOS jsem začal před deseti lety. Byl jsem součástí studia Tapmates a spolupracoval s lidmi jako Robin Raszka a Petr Reichl. Dělali jsme na zajímavých projektech v Silicon Valley, v Londýně a byla to jízda. Doba urputného „soupeření“ se studiem Inmite. Údaje o kreditní kartě jsme museli posílat faxem do Applu, iOS toho z dnešního pohledu moc neuměl, Apple byl hodně striktní, nediskutoval o ničem, házel nám klacky pod nohy… Možná si tu dobu pamatujete, možná ne, ale bylo fajn být u toho od samotného začátku.

Tak fajn, šest dílů seriálu jsem v podstatě jen chválil iPad a občas si šťouchnul do nějaké té aplikace. Ale dnes bych se chtěl podívat podrobně na to, k čemu se iPad absolutně nehodí a co je zkrátka a dobře úplně blbě. A pak… pak to celé uzavřeme. Já myslím, že nějakou tu představu už máte.