Zdálo by se, že doba stolních počítačů už jak ve firmách, tak v domácnostech pominula. Notebook je určitě nejrozšířenější typ počítače. Přesná čísla od Apple nejsou dostupná, víme jen, že notebooky tvoří většinu. U ostatních systémů se poměr odhaduje na 70 % ve prospěch přenosných.
Možná již někteří víte, že jsem se před pár týdny přestěhoval do Indonésie. Pár dnů jsem se snažil zůstat v Jakartě, ale bohužel jsem musel na toto město s devíti miliony obyvatel rezignovat a koupit si letenku na Bali, které se nyní stalo mým domovem.
Pokud se živíte prací na počítači, přinejmenším jste se zamysleli nad koupí externího monitoru k laptopu, případně sekundárního monitoru na svůj pracovní stůl. Desítky otevřených oken a programů, záložky v prohlížeči, to vše potřebuje být někde umístěno a na očích. Ale možná ani u počítače nepracujete a chcete jen víc zobrazovací plochy ke konzumaci obsahu, monitor navíc se prostě hodí. Tak proč jsem se o něj nechal připravit?
Čeká mě teď nelehký úkol. Dát dohromady mé workflow a napsat o tom, jak se změnilo za poslední rok. Proč nelehký úkol? Kdybych měl změny shrnout jedním slovem, zvolil bych „škrtání“ nebo „mazání“. V minulém roce jsem totiž započal novou kapitolu ve svém programátorském životě a tak jsem se snažil vyškrtnout vše, co bylo navíc a co bylo zbytečné. Výčet aplikací, které aktuálně denně používám, by byl na jednu maximálně na dvě řádky.
Rok trvající pandemická situace se začíná podepisovat naprosto na všem. Ekonomikou a psychikou počínaje a přehodnocením priorit konče. Pokud pravidelně sledujete mé články na těchto stránkách, tak asi mé osobní worfklow znáte. Paradoxně se mé workflow a celkový přístup změnily nejvíce za poslední týdny, a to vlivem lockdownu. Musím se postarat o své dvě dcery, a ještě u toho něco dělat a nezbláznit se. Pojďte se podívat na můj den.
Když Tim Cook před necelými deseti lety převzal vedení Applu, trvalo to skoro čtyři roky, než jsme se dočkali první One More Thing. Jak víme, současný CEO si tuto frázi šetří pouze pro ty nejzásadnější události. Proto se dnes sluší ohlédnout zpět, podívat se na čísla a zápěstí a vyhodnotit, do jaké míry měl Tim Cook před těmi šesti lety pravdu. A jelikož kolega Pražák hodinky nenosí, přebírám štafetu já.
Rok 2020 byl plný protikladů. Dotkl se nás na všech úrovních – od chodu států po naše rutinní návyky jako pravidelné mytí rukou. Mnohem více si tak uvědomujeme, jak křehká rovnováha našeho světa je, a že skutečně všechno se vším souvisí mnohem více, než se na první pohled zdá. A jak se podepsal covid na osobním i pracovním životě členů naší redakce? Honza vás do tohoto seriálu už zasvětil, takže jdeme rovnou na věc!
Vzpomínám si, že když mě kdysi Filip lanařil, abych se přidal k iPure, byl jsem trochu skeptický. Ano, měl jsem za sebou slušnou historii s Applem, přesto jsem si nemyslel, že by moje zážitky mohly druhým pomoci.
Všude kolem nás slýcháme, jak je důležité se soustředit na jednu konkrétní věc a nenechat se rozptylovat. Už neplatí, že díky moderním technologiím skvěle zvládneme „multitaskovat“. Naopak se učíme technologie zkrotit tak, aby nás neovládaly. Ovšem není to tak jednoduché, jak se to může na první pohled zdát.
Už nepotřebujete žádné speciální aplikace nebo příslušenství. Vzpomínáte si ještě na aplikaci Duet? Již před mnoha lety jsem si díky této aplikaci rozšířil pracovní plochu počítače s macOS či Windows o iPad. V té době jsem měl první generaci iPadu Mini a pomocí kabelu jsem propojil obě zařízení a následně si přetáhl nějakou obrazovku jako rozšíření a zrcadlení na iPad. Fungovalo to dobře, ale mělo to své mouchy. Nyní vše dělám bezdrátově pomocí funkce Sidecar.
Při posledním kurzu macOS pro začátečníky a pokročilé jsem si uvědomil, kolik jednoduchých a efektivních funkcí lidé na svých Applech nepoužívají. A přitom je to obrovská škoda. Zapomínají, že si mohou tvořit plochy, otevírat více oken v rámci jedné aplikace nebo si přizpůsobit Finder k obrazu svému. A co teprve klávesové zkratky. Pojďme to společně změnit!
Pokračuji v seriálu o změnách ve workflow pro rok 2020. Pomalu ale jistě se blížíme k polovině aktuálního roku a i můj seriál se pomalu ale jistě přiblížil ke svému konci. Uzavřeme ho pohledem na další část služeb, které používám.
V minulé části jsem mimo jiné zavzpomínal na časy, kdy jsem střídal telefony jak na běžícím páse a šlo to jak po másle. Stačilo mít kontakty nahrané na SIM a o víc se člověk nestaral. To už je pryč, nastoupila doba služeb a dat v cloudu.
Po delší odmlce způsobené hlavně současnou situací, se vracím s dalším dílem seriálu, který popisuje změny mého workflow, jež se v posledních měsících udály. A vězte, že od minulého článku se toho událo hodně. Tento díl však hodně reaguje na změny vyvstalé z aktuální, nestandardní situace v celém světě.
Tento týden se v podcastu (na dálku) sešli Danek Březina, Honza Pražák a po dlouhé době také Marek Hajn, který se připojil až z dalekého Pittsburghu. Kluci si povídali o jejich každodenním životě v karanténě, jaké nástroje aktuálně využívají a jak se snaží zabavit ve volném čase. Díky Markovi se navíc ještě dozvíte, jaká opatření jsou aktuálně ve státě Pensylvánie na východě USA.
