Hudba je něčím, co nás nepochybně provází každým dnem. Cestou do práce a z práce si do uší šoupneme AirPody, v kanceláři si jako nějakou tu kulisu pustíme HomePod mini, doma nás pak při vstupu do dveří díky chytré domácnosti přivítá náš oblíbený playlist servírovaný HomePodem 1. či 2. generace a před spaním si pustíme nějaký ten ambient do AirPodů Max. A není to pouze o hudbě.
Internet vytváří dojem anonymity a soukromí, aspoň to tak pár let zpátky bylo. Avšak v současné době většina webových stránek své návštěvníky sleduje a sbírá o nich údaje pomocí souborů cookies.
Pokud jste jako já a neustále držíte v ruce nějaké to mobilní zařízení, asi se sem tam poohlížíte po ideálním webovém prohlížeči. První jasná volba je pochopitelně asi Safari, ale co když vám z jakéhokoliv důvodu nevyhovuje, nebo na počítači používáte jiný? Podělím se s vámi o mnohaleté zkušenosti s (ne)nalezením ideálního prohlížeče pro mobil či tablet.
Tento spor se vede snad od samotného začátku obou platforem. Samozřejmě jsem používal dříve Android než iPhone. Nakousnuté jablíčko na telefonu pro mě byl znak prestiže, bohatství, úspěchu a sám jsem nevěřil, že si někdy nový iPhone pořídím.
Tento článek začnu otázkou: „Dokázali byste si svůj iPhone, iPad či MacBook představit bez kalendáře?“ Správně, nedokázali. Kalendář je věcí užitečnou, do níž si můžeme cokoliv poznamenat. Věcí, která nám připomíná vše podstatné, a tudíž věcí takřka nepostradatelnou.
Chci se s vámi podělit o svůj názor, který v mnohých z vás vyvolá údiv a nejspíš značný nesouhlas. Jde naprosto proti hlavnímu proudu, ale už to ze mě musí ven. Ten názor se týká Apple TV+. Pro mě je dnes Apple TV+ nejlepší streamovací službou dostupnou v ČR.
Jedna věc je recenzovat novinku, kterou dostanete do rukou a pár dní s ní žijete. Druhá věc je takové zařízení delší dobu používat a sžít se s ním se všemi klady i zápory. My dva s Filipem žijeme na opačných koncích jednoho světa – řady iPhone 12.
Tak trochu jiné srovnání. Žádné porovnání tabulkových údajů. Žádná „objektivní“ recenze. A nakonec ani žádný vítěz. Jen čistě subjektivní dojmy a tvrdá pravda o tom, jaký je život s iPhonem v kapse pravé a Pixelem v kapse levé.
Pokud máte iPad Pro nebo přemýšlíte, jestli si nový iPad koupit, určitě jste se dívali i na příslušenství. Zjistili jste, že iPadOS podporuje kurzor a že by nebylo od věci si tedy nějakou klávesnici pořídit, nejlépe samozřejmě již s trackpadem. Navíc jste si už možná koupili Apple Pencil a váš rozpočet se pomalu a jistě může snižovat.
Čekali jste srovnání dvou dostupných telefonů z různých světů již v minulém čísle? Zklamal jsem vás? Dočkali jste se jen mého více či méně filozofického zamyšlení. Dnes to napravím, protože se konečně dostaneme k jádru pudla.
Ve svém shrnutí zářijové keynote jsem se o „zbrusu“ novém iPadu Air 2020 nevyjádřil možná úplně mile, především o stylu jeho prezentace. Nelíbilo se mi, jaké superlativy ho vynesly na piedestal, přičemž se tolik nového skutečně neodehrálo. Ať už je to ale s představením iPadu Air jakkoli, svými specifikacemi to trochu zavařil iPadu Pro, který v mých očích pro tento moment bohužel ustoupil trochu do pozadí. Proto jsem si položil otázku: „Který nabušený iPad se skutečně vyplatí koupit na podzim roku 2020?“
Zapomeňte na iPhone 12 Pro nebo ohebné telefony. To nejzajímavější se v letošním roce, ovlivněném pandemií viru, odehrává úplně někde jinde. Ve střední třídě, kam Apple na jaře „posadil“ nový iPhone SE 2020 a ostatní se vzápětí vytasili se svými zástupci. Dnes se podíváme, jak si iPhone SE vede oproti Google Pixel 4a, který stojí na cent stejně.
Současná pandemická doba si žádá čas na přemýšlení o historii a vytvoření plánu pro budoucnost. Možná, lépe řečeno, reflektování dřívějších rozhodnutí a nasměrování těch příštích správným směrem.
V našem magazínu se často setkáváte s názory jednotlivých redaktorů. Každý z nás je však jiný, každý pracuje v jiném oboru, každý pracuje jiným způsobem a každý potřebuje k dokončení své práce jiná zařízení a jiné způsoby. Všichni ale máme rádi techniku a chceme vám přinést ta nejhlubší zamyšlení nad našimi způsoby práce.
Jsem jediný člen naší redakce a koneckonců i mé vlastní rodiny, kdo nikdy neměl Mac a neseděl u něj déle než pár desítek minut. Jsem na tom s počítači od Applu tak špatně, že se má zkušenost s macOS omezuje pouze na pokusy pomoci členům rodiny řešit banální problémy, k jejichž řešení běžně využívám Podporu Apple. Povědomé mi jsou pouze klávesové zkratky, které znám z iPadu, nebo si je domyslím na základě těch z Windows. Na „oknech“ jsem vyrostl a dodnes jsem u nich zůstal v podstatě kvůli hrám. Poslední upgrade na nový, konečně pořádný stroj jsem provedl před necelým měsícem, a přestože mám Windows osobně opravdu rád, při přechodu na nový počítač jsem se nejednou modlil, aby se dalo hrát na Macu.
