Virtuální realita od Applu, Meta, XCode, MacBook Pro. Témata, která jsem probral s Danem Březinou, kterého jistě znáte ze stránek magazínu iPure. Dan se na plný úvazek již dlouhodobě živí jako programátor aplikací pro iOS. Jak hodnotí současný Apple? Opravdu může programovat každý? A co virtuální realita?
Microsoft se hodně snaží, aby Visual Studio Code (VS Code) byl pro programátora vlastně to jediné, co bude potřebovat. Dnes už to dávno není jen sprostý editor. Je pochopitelné, že jde o nástroj primárně určený pro svět Windows, ale je multiplatformní, takže se dá využít samozřejmě i na Macu, ale díky webové verzi i na iPadu. Jaké je jeho používání na iPadu či na iPhonu? Má to smysl? Že by tu bylo konečně multiplatformní IDE i pro jablečný tablet?
Náš seriál o programování ve Swiftu dnes zakončíme článkem o protokolech a enumech. Protokoly jsou podle Applu budoucnost a mají nahradit poněkud těžkopádnou dědičnost. Protokoly fungují na trochu jiném principu a je možné je používat jak u tříd, tak u struktur nebo třeba u enumů, které si dnes také představíme.
Minule jsme si představili koncept třídy. A co víc, dozvěděli jsme se, jaký je rozdíl mezi třídou a strukturou. Víme, jak třída funguje v paměti a jaké to může nést nástrahy. V desátém díle seriálu o vývoji aplikací ve Swiftu si ukážeme další rozdíl mezi třídou a strukturou a podíváme se detailně na počítání referencí.
Přichází nejnáročnější část kurzu programování pro iOS, respektive programování ve Swiftu. Minule jsme si ukázali struktury, dnes si ukážeme třídy a následně rozdíly oproti strukturám. Hlavní rozdíl je velmi jednoduchý na pochopení, ale náročný na vstřebání a následné použití.
Je čas posunout naše znalosti programování na další level. Doteď jsme psali sekvence kódu, které se jedna po druhé vykonávaly. To je ideální pro učení, ale v reálné aplikaci s tím neobstojíte. Je potřeba začít nahlížet na strukturu a fungování kódu z jiného úhlu.
V minulém díle jsme si napsali první ucelený program a navrch jsme si představili koncept funkcí. Ukázali jsme si, že už známe velkou část základů a pomocí znalostí můžeme už něco vytvořit. V sedmém dílu se podíváme podrobně na funkce.
Tento díl velkého seriálu o programování aplikací pro iOS je výjimečný. Prvně si napíšeme ucelený program, který za nás bude řešit zadaný problém. V něm bude použito téměř vše z předchozích dílů.
Máme za sebou naprosté základy práce s proměnnými, a je tak dobré začít s psaním delšího kódu. Je totiž důležité mít pod kontrolou, kdy se jaký kód vykoná. K tomu nám pomohou podmínky a cykly.
Čtvrtý díl velkého seriálu o programování aplikací pro iOS bude zaměřený na kolekce. Ve Swiftu můžeme pracovat se třemi typy kolekcí. Každá slouží k jinému účelu, ale všechny tři mají spoustu funkcí společných.
Pojďme navázat tam, kde jsme skončili. Minule jsme si ukázali co to je proměnná, jak takovou proměnnou vytvořit a jaké základní datové typy proměnných ve Swiftu máme. Dnes tyto znalosti rozšíříme o další zajímavosti.
V druhém díle našeho seriálu o programování aplikací pro iOS ve Swiftu si poprvé napíšeme nějaký kód. Tématem jsou proměnné, tedy obecně naprostý základ programování. Bez pochopení proměnných nelze vytvořit žádnou aplikaci. Naštěstí je Swift určen i pro začátečníky, a tak jsou proměnné v jeho kódu vcelku intuitivní.
Programovat může každý. I vy. Je to velmi náročné, zabere to spoustu času a je to nikdy nekončící proces učení. Ale stojí to za to. A tím, že nás ještě tento rok čeká velký update aplikace Swift Playgrounds, který má přinést alespoň základní vývoj aplikací na iPadu, se stává programování ještě víc dostupným pro širokou masu uživatelů. Jen znovu varuji, bude to velmi dlouhý proces.
Zkratky. Tajemná a rozsáhlá aplikace. Všichni vám říkají, že je dobré s ní umět, ale nikdo vám neřekne, co s ní pořádně dělat. A to proto, že možností je nepřeberné množství. Pokud neznáte akce, které aplikace nabízí, těžko se pak dají dělat samotné zkratky.
Chtěl bych vyvíjet hry. Když jsem byl na seznamováku na vysoké škole, tohle byl nejčastější argument lidí, proč se přihlásili na Fakultu informačních technologií. Jak už to tak bývá, nikdo z nich se herním vývojářem nestal a naprostá většina lidí se nedostala ani do druhého semestru. A přitom je dnes herní vývoj dostupnější než kdy předtím. Díky herním enginům jako je například Unity.
