V našem nepravidelném seriálu máme za sebou již dva díly. V prvním jsem hovořil obecně o natáčení videa a přípravě. V druhém dílu jsme se věnovali tvorbě knihovny, importu a třídění materiálu. Nyní je na řadě práce s hlavní časovou osou, samotný střih a nějaké základní efekty. Pojďme na to.
Náš seriál o programování ve Swiftu dnes zakončíme článkem o protokolech a enumech. Protokoly jsou podle Applu budoucnost a mají nahradit poněkud těžkopádnou dědičnost. Protokoly fungují na trochu jiném principu a je možné je používat jak u tříd, tak u struktur nebo třeba u enumů, které si dnes také představíme.
Minule jsme si představili koncept třídy. A co víc, dozvěděli jsme se, jaký je rozdíl mezi třídou a strukturou. Víme, jak třída funguje v paměti a jaké to může nést nástrahy. V desátém díle seriálu o vývoji aplikací ve Swiftu si ukážeme další rozdíl mezi třídou a strukturou a podíváme se detailně na počítání referencí.
Přichází nejnáročnější část kurzu programování pro iOS, respektive programování ve Swiftu. Minule jsme si ukázali struktury, dnes si ukážeme třídy a následně rozdíly oproti strukturám. Hlavní rozdíl je velmi jednoduchý na pochopení, ale náročný na vstřebání a následné použití.
Pamatujete si, jak Craigh Federighi prezentoval novinky v aplikaci Připomínky na letošním WWDC? Nepamatujete? To proto, že o Připomínkách nepadlo ani slovo. A přitom se jedná o novinky, které mohou zásadně ovlivnit vaše workflow a budete je používat každý den.
V minulém díle jsme se bavili o skládání příběhu, které je velmi důležité pro úspěšný střih videa. Příběh je klíčem k úspěchu. Než se pustíme do finálního, čistého střihu, musíme si vysvětlit, jak fungují vrstvy a jak se používají.
Na začátku školního roku jsem na svém Twitteru otevřel téma režimu Nerušit. Narazil jsem při jedné konverzaci na problematiku probuzení kvůli notifikacím. Divil jsem se, že to druhé straně vadilo. Vždyť má jeho zařízení s iOS možnost nebýt obtěžován v době, kterou si určí.
Je čas posunout naše znalosti programování na další level. Doteď jsme psali sekvence kódu, které se jedna po druhé vykonávaly. To je ideální pro učení, ale v reálné aplikaci s tím neobstojíte. Je potřeba začít nahlížet na strukturu a fungování kódu z jiného úhlu.
Nelze si nepřiznat, že naše iPhony, iPady, Apple Watch a další skvosty kalifornského giganta Apple se více či méně staly nedílnou součástí našich každodenních životů. Jsou naším zdrojem zábavy, nezřídka zdrojem obživy a v neposlední řadě také zdrojem informací.
V minulém díle jsem vám ukázal pár základních pravidel, dle kterých posunete svoje fotografování (nejen s iPhonem) na vyšší úroveň. No ale proč končit pouze u vyfocení úžasné fotky, když díky možnostem úprav v iPhonu můžete fotku posunout ještě o úroveň výš? Pojďme si tedy ukázat, jak fotku na iPhonu upravit.
V minulém díle jsme si napsali první ucelený program a navrch jsme si představili koncept funkcí. Ukázali jsme si, že už známe velkou část základů a pomocí znalostí můžeme už něco vytvořit. V sedmém dílu se podíváme podrobně na funkce.
Tento díl velkého seriálu o programování aplikací pro iOS je výjimečný. Prvně si napíšeme ucelený program, který za nás bude řešit zadaný problém. V něm bude použito téměř vše z předchozích dílů.
Předpokládám, že většina z vás vlastní iPhone. Jak jste již z našich minulých článků postřehli, iPhone který nosíte každodenně v kapse, může být i náhradou za (rodinný) fotoaparát. Pojďte se podívat, jak z mobilu dostat ty nejlepší fotky.
Máme za sebou naprosté základy práce s proměnnými, a je tak dobré začít s psaním delšího kódu. Je totiž důležité mít pod kontrolou, kdy se jaký kód vykoná. K tomu nám pomohou podmínky a cykly.
Je čas konečně se v našem seriálu začít věnovat samotnému střihu videa. Máme nastavenou aplikaci, založený projekt a je na čase začít skládat příběh kostičku ke kostičce.
