Anebo nikdy neodešel? Kdo? Ten, jehož jméno teď nebudu vyslovovat. Vydržte… Kdybych vám to řekl teď, článek by ztratil svoje kouzlo.

Tento článek si můžete vychutnat i v plně grafické PDF podobě.

Konspirační teorie na dobré noční čtení

Nepatřím k těm, kteří věří konspiračním teoriím. Nezkoumám fotografie Měsíce, ani nesleduji, co jí Mark Zuckerberg k snídani, a rozhodně si nedělám záznamy o chemtrails. Na druhou stranu Akta X jsem hltal už jako malý kluk a co si budeme povídat, na každém šprochu pravdy trochu. Že jsou „emzáci“ mezi námi, to je bez debat. Kam zmizeli Elvis a Michael Jackson asi taky všichni tak nějak tušíme. 😊

iPhone Air používám spokojeně už několik měsíců a pěju na něj ódy kde mohu. Celou dobu mi na něm ale něco nesedí. Nezapadá mi do celkového vývoje portfolia produktů Apple v posledních letech. Prostě si říkám, tohle neudělal Tim Cook. Tohle neudělal ani nikdo ze současných designérů v Cupertinu. Tohle udělal někdo, kdo má v hlavě jednu jedinou obsesi, a to, jak má produkt vypadat, ne jak má fungovat.

A to mě vrátilo k jednomu jménu. Opravdu opustil Apple? Nebo zůstal jednou nohou? Anebo iPhone Air ležel v šuplíku jako jeden z návrhů, u kterého se čeká, až technologie dojdou tak daleko, že bude možné produkt vyrobit. A teprve až když bylo možné opravdu odškrtnout všechna políčka na seznamu, Apple pustil tenhle telefon do výroby.

Léta, kdy Apple přestal vypadat jako Apple

Není úplně tajemstvím, že poslední roky mě iPhone moc nebavil. Stal se pro mě nudným. Z mého pohledu se odklonil od původní myšlenky a svého směru. Nebo alespoň od toho, jak jsem ho já dlouhé roky vnímal. Jako produkt, který chcete používat, protože má určité kouzlo spojením designu, zpracování, materiálů. A zároveň je jednoduché ho používat, protože Apple nad ním má kompletní kontrolu.

Poslední dobou mi to tak ale nepřišlo. Základní iPhony byly o ničem. Modely Pro byly zbytečně moc „pro“, na úkor stylu, jednoduchosti a funkčnosti. Doby iPhone 4, 5S nebo X byly nenávratně pryč. Alespoň se to tak zdálo.

V oblasti funkcí a parametrů na papíře Apple dělal dobrou práci. Jenže se z něj stal tak trochu Samsung. Každá podzimní keynote byla napěchovaná tím, jak je nový iPhone XY Pro skvělý pro fotografy, tvůrce obsahu a já nevím koho ještě. Jenže Apple tak nějak zapomněl na lidi.

A designově? iPhone 12, 13, 14, 15, 16 – stejné proporce, stejný design, akorát trochu jinak barevné a lehké změny v rozměrech, abyste si každý rok museli koupit nové příslušenství. Uf.

Prostě dlouhá a nudná řada. Jako kdyby někdo vzal šablonu, přesunul pár pixelů sem a tam a oznámil tiskovou konferencí, že tohle je budoucnost. Pamatuji si moment, kdy jsem poprvé držel v ruce iPhone 12 po době zaoblených hran a říkal si: „Jo, takhle to vypadá.“ A pak to samé. A pak znovu to samé. Pak titan, různé barvy, Dynamic Island – drobnosti, ale žádný moment, kdy bych telefon vzal do ruky a řekl si: „Jo, tohle je produkt, který někdo dělal srdcem.“

A pak přišel Air

Pak přišel iPhone Air. Tedy vlastně ne. Nejdřív přišel iPhone 17 Pro. Ta oranžová mě fakt chytla. Ale pak přišel iPhone Air.

A byl jsem zticha. Tedy vlastně taky ne. Nejdřív jsem remcal, jaká je to pitomost. Takhle tenký telefon s mizernou baterkou. Ještě po vzoru Samsungu. Prostě jsem pod vlivem předchozích generací a parametrů z tabulek nový produkt hodnotil úplně špatnou optikou. Naprosto jsem zapomněl na to, o čem iPhone je.

Že to není profi produkt, ale že to má být telefon pro lidi. A to iPhone Air je. Akorát ho lidi nepochopili a Apple tomu svojí prezentací taky moc nepomohl. Bohužel.

Extrémně tenký. Titanové tělo. Design, který říká, že tady nejde o parametry na papíře, stačí se podívat, vzít do ruky a je vyhráno. Jako by někdo v Apple po letech vzal do ruky tužku, papír a nakreslil telefon, který chce existovat a ne telefon, který musí projít seznamem požadavků a splnit je do jednoho. A to je přesně ta hra na emoce, na kterou jsem ze strany Apple léta čekal. A která mi okamžitě vytáhla z paměti jedno jméno. Jony Ive.

Kdo byl Jony Ive a proč na tom záleží

Pro ty, kdo tohle jméno neznají nebo ho znají jen mlhavě – Sir Jonathan Paul Ive byl šéfem designu Applu od devadesátých let až do roku 2019. Je to člověk, který stojí za iMacem G3, originálním iPodem, za prvním iPhonem i MacBookem Air. Prostě za téměř všemi srdcovými produkty, ale také mnoha přešlapy, co si budeme povídat.

To ale nemění nic na tom, že Jony Ive je legenda a pro mě osobně je to ikona, ztělesnění určitého designového směru a po Jobsovi druhý nejvýraznější představitel určité éry Applu. Dojde na má slova a Jony Ive se dostane do učebnic a skript pro studenty designu a dalších oborů. Pokud už tam dávno není.

Celá jeho filozofie okolo designu produktů Apple (a nejen těch, viděli jste interiér nového Ferrari Luce? Nepřipomíná vám něco?) stála a stojí na jednom přesvědčení – že forma není dekorace funkce, ale že forma samotná je funkce. Produkt musí vypadat tak nějak nevyhnutelně. Produkt a jeho vzhled vás přiláká a přesvědčí ke koupi, ne parametry na papíře.

Správně byste měli přijít do obchodu, vzít iPhone do ruky, prohlédnout si barvy, vyzkoušet si, jak vám sedne do ruky, zažít si ten pocit z použitých materiálů, zpracování a designu celkově a rozhodnout se o koupi. Neměli byste koukat do tabulek jaký má procesor, kolik má paměti, jaké má foťáky a podobně. To není podstatné.

Prostě podle Jonyho Ivea neexistuje kompromis mezi tím, jak věc vypadá a jak se drží v ruce. A taky miloval tenké věci, možná až příliš. Vzpomínáte na dvanáctipalcový MacBook? Já na něj nezapomenu. Pouhý jeden port USB-C byl občas na obtíž, ale jako celek byl tenhle kompaktní notebook neskutečný. Dejte mi ho s moderními vnitřnosti a beru ho okamžitě.

Podezřele známá filozofie

Vraťme se ale k tomu, proč mi tohle celé nedá spát. Doslova. iPhone Air dělá přesně to, co dělal Jony Ive – vědomě obětuje část funkcionality na oltář formy. Design a hlavně celkový feel z produktu, když ho vezmete do ruky, je mnohem důležitější než to, co umí, jaké má parametry, jakou má baterku, kolik má foťáků a jestli je „pro“ nebo ne.

Baterie není největší, byť je kapacitou na úrovni iPhone 15. Kamera nemá teleobjektiv a zoom se zarazil na dvojnásobném přiblížení. Jen jeden reproduktor vypadá v dnešní době směšně. Je ale tohle všechno tak důležité opravdu pro každého?

Tloušťka 5,64 mm není výsledek toho, že by Apple nevěděl, jak nacpat dovnitř víc. Je to výsledek rozhodnutí, že tohle zařízení prostě musí být takhle tenké, i kdyby to znamenalo kompromisy jinde. To není inženýrské myšlení. To je designové myšlení v jeho nejčistší podobě. To je Apple tak, jak jsem ho měl rád.

Spojení, které nikdo oficiálně nepřizná

A tady přicházím k jádru své teorie, pro kterou nemám žádný důkaz, ale zato dost indicií. Jony Ive po odchodu z Applu nezmizel. Založil studio LoveFrom. Apple je jedním z jeho klientů. Oficiálně se moc neví, na čem spolupracují, ale Apple to aspoň potvrdil, byť detaily neznáme.

Což samo o sobě není důkaz ničeho. Ale když dám dohromady tyhle střípky – spolupráce LoveFrom s Applem, náhlý příchod produktu s jednoznačnou designovou filozofií z Iveovy éry a fakt, že Apple za posledních pět let nevyprodukoval nic, co by se designově takhle vymykalo – začínám si říkat, že buď někdo v Cupertinu Jonyho práci studoval velmi pozorně, nebo…?

I kdyby to nebyla pravda…

Tak v Apple se našel někdo, kdo měl koule tohle schválit a pustit iPhone Air do světa. Někdo, kdo se zhlédl v práci a odkazu Jonyho Ivea. Možná se mýlím. Možná je iPhone Air jen důkazem, že Apple po letech přešlapování na místě vzal odvahu a vsadil znovu na design jako argument. Nebo je to opravdu jen malé technické cvičení a předzvěst toho, jak bude vypadat iPhone s ohebným displejem, který přijde letos na podzim.

Možná je za tím někdo, koho vůbec neznám a kdo prostě skvěle odvedl svoji práci. Ale i v takovém případě platí jedno – ten člověk musel mít v hlavě stejnou obsesi jako Jony Ive. Přesvědčení, že tenčí je lepší. Že hezké může být funkční. Že produkt máme vzít do ruky a říct si: „To je prostě ono.“

A to mi stačí. Ať už za tím stojí kdokoli, vrátil Applu něco, co mi u něj roky chybělo. iPhone je zase iPhone. iPhone Air je stejná stylovka, jako byl iPhone 4, iPhone 5S nebo iPhone X. Prostě cool produkt, který chcete používat, chcete ho mít v ruce, chcete si s ním hrát. Protože je prostě jiný než ta záplava nudných placek na trhu. Je to prostě iPhone. iPhone z doby, kdy Apple věděl, že forma je nad funkcí.