Rok se s rokem sešel a opět tu máme jablečné dny, aneb čas na nové iPhony. Nový iPhone každý rok je taková moje „guilty pleasure“. Ač chceme nebo ne, iPhone je stejně většinou zařízení, které během dne používáme ze všeho nejvíce, alespoň u mě to platí. Opět jsem vsadil na největší model – iPhone 16 Pro Max 512 GB tentokrát v pouštní titanové barvě. Jaké jsou mé první dojmy? 

Minulý týden se veřejnosti konečně zpřístupnila letošní vydání iOS a iPadOS 18, macOS Sequoia či watchOS 11. Jako uživatel, kterého se především týkají novinky v iOS a iPadOS, jsem ale nepociťoval téměř žádné nadšení z letošních novinek, protože kosmetické změny typu tónovaných ikon na ploše a přidání nových efektů do iMessage opravdu považuji za druhořadé. Jedna změna nicméně přeci jen prolomila mou vybudovanou apatii – plně konfigurovatelné ovládací centrum.

Říká se, že co člověk to názor. Toto moudro rozhodně sedí na nové iPhony. Od představení nových telefonů uběhl téměř týden a za tu dobu jsem slyšel snad všechny možné názory od extrémů, že Apple přestal inovovat až po to, že jsme viděli jeden z nejvydařenějších updatů. A pak všechno mezi.

Zatím jsme se v našem povídání o vesměs neblahém vlivu streamovacích platforem na hudební průmysl bavili především o umělcích, hudebních vydavatelstvích a písničkách jako takových. Prostor ale zatím nezbyl na ten možná nejpodstatnější aspekt hudební produkce, kterým jsme my – nadšení i volnočasoví posluchači, kterým hudba už neodmyslitelně utváří den. Posun to ale opět není vyloženě pozitivní…

Ačkoliv se tomu těžko věří, další rok je za námi a Apple se i letos rozhodl představit čtyři nové iPhony. Po iPhonu 16 a 16 Plus uzavírají aktualizovanou nabídku modely 16 Pro a 16 Pro Max. O jejich novotě by se sice dalo jako pokaždé dlouze spekulovat, ale přesto se samozřejmě najde hned několik docela zajímavých věcí, které i letošní modely pro profesionály odlišují od jejich předchůdců. Zdá se mi akorát, že rostoucí „profesionalita“ iPhonů si žádá též rostoucí vynalézavost jejich zákazníků.

Minulý týden jsem si přisednul na oběd ke kamarádovi, který mě dalším přítomným představit jako „toho blázna“, který má doma v síti – hádejte kolik – najednou aktivních IP adres. Převážnou část ale tvoří prvky chytré domácnosti, takže opravdu nemám doma desítky počítačů. I když to samo o sobě už je možná problém, protože wi-fi je opravdu ten poslední způsob komunikace, kterou má chytrá domácnost používat. Dnešní článek bych ale chtěl spíš věnovat tomu, která zařízení a proč patří mezi moje nejoblíbenější a nejvíce se hodí v mé situaci.