Při představení Apple Watch v roce 2015 jsem úplně nechápal, proč z nich kalifornská firma dělá tak úchvatné zařízení. Hodinkám jsem osobně nikdy moc nedal. Letos se ale sešlo několik věcí dohromady a já zkusil objevit to kouzlo chytrých hodinek.

Víte, já nikdy moc na hodinky nebyl. Jako malý jsem si sice vybíral panáčky z lega, kteří měli na ruce namalované hodinky, ale jinak jsem to moc nechápal. Pak jsem ještě v mladistvém věku jedny dostal, naučil se dokonce i číst posouvání ručiček a asi po roce jsem je přestal nosit.

Hodinky jako dárky

Když se posunu v čase do doby po střední škole, velmi brzy jsem se k hodinkám dostal díky Instagramu. Možná si pamatujete ještě doby, kdy nebyl každý druhý Čech influencer a tehdy velmi populární fotografická síť měla ještě starou ikonu a fungovala jen na iPhonech.

Jedna z mých prvních spoluprací (tehdy se ještě tak nemuseli označovat) byla s hodinkářskými firmami. Schválně mluvím v množném čísle, protože, jakmile se dostavil úspěch brandu Daniel Wellington, objevily se další. Max René, MVMT nebo Thread Etiquette je jen několik podobných výrobců. Rozkaz zněl jasně: vytvořit hodinky s jednoduchým designem, narvat jej co nejvíce Instagrammistům a on se třeba úspěch dostaví.

Historicky jsem zavzpomínal na dobu focení produktů a přihodil vám do článku i dvě nafocené fotky – z doby, kdy jsem ještě míval vlasy. Dnes bych je samozřejmě nafotil jinak, ale tehdy byla jiná doba. Wellingtony s hořčicovým svetrem jsou ale slušná kombinace, co říkáte?

DK spojil neotřelý zábavný prvek řemínků a formální vzhled hodinek, proto patří mezi jedny z nejúspěšnějších hodinek na této sociální síti. (Mimochodem v roce 2014 prodal 1 milion hodinek – na firmu založenou tři roky před tím to není zlé, co?) A tak to jelo jako na běžícím páse. Dodnes mám tyto hodinky ve skříni, i když by potřebovaly vyměnit baterie. Proč ve skříni?

Kostlivec ve skříni

Je to jednoduché, pomalu jsem přestával mít důvod je nosit. Nejdřív jsem je nosil pouze ke košili a obleku. Skoro všechny měly kožený pásek a tak se k hnědým polobotkám a pásku skvěle hodily. A když jsem si vzal černé doplňky, vzal jsem jiné hodinky. Čím víc jsem je však nosil, tím víc mě otravovaly.

Ve tmě jejich ciferník nebyl vidět, na mou ruku byly i 40mm velké a korunka mi kvůli tomu často tlačila na zápěstí, kde se objevoval červený puntík. Po několika letech mi došla trpělivost a jeden večer je sundal a další den nenasadil. Neměl jsem k tomu důvod – čas jsem zjišťoval pomocí iPhonu, v práci u stolního počítače anebo doma na Macu.

Navíc nás hodiny všude obklopují. Skoro každé město má kostel s obřími hodinami, případně jsou kolem nás další ukazatele času – od budíků po chytré reproduktory, které vám jej mohou oznámit.

Moderní cibule

Když byly představeny Apple Watch, nechápal jsem, proč bych měl utratit částku kolem deseti tisíc za něco, co budu každý den nabíjet a co bude jen o trochu chytřejší než to, co jsem na ruce dříve nosil. S každou další generací jsem byl čím dál více utvrzován v tom, že Apple Watch nikdy nebudou produkt pro mne.

Jenže jak můžete lidem kolem sebe radit na téma Apple, když zrovna hodinky kolem vás patří do druhého nejčastějšího tématu? (Hned po iPhonu samozřejmě.) K tomu se nám objevila na světě nečekaná pandemie a můj denní návyk se razantně změnil. Upravil jsem způsoby cvičení a třeba i v zimě zkoušel různé aplikace. Pak jsem se přesunul na ukázková videa na YouTube.

Jenže znáte to, jsem člověk, který má asi třetinovou obsedantně-kompulzivní poruchu a mám prostě ve všem rád pořádek. Proto jsem chtěl, aby se mi každé cvičení (i ta podle videí) nahrávala do aplikace Zdraví a nejen mé tělo, ale i pocit ze cvičení byl úplný.

Bez aktivity ani ránu

Tak se mi otevřelo období, kdy jsem začal uvažovat o pořízení hodinek. Je jasné, že mezi chytrými hodinkami jasně vítězí Apple Watch a nebyla potřeba žádná diskuze o výběru. Teda částečně. Jako první hodinky jsem nejdříve zvažoval starší generace, ale paradoxně mě celkem lákal stále zapnutý displej.

Tím bylo rozhodnuto, že nehledám nic staršího než Series 5. Když však v jednom květnovém týdnu vyskočila akce na Series 6 za nižší cenu než jejich předchůdci, nebylo na co čekat a objednal jsem hodinky skoro okamžitě. Jsem rád, že existují srovnávače typu Heureka.

V jedné věci jsem měl jasno a tou byla velikost. Objednal jsem menší velikost pouzdra, protože jsem si náhodou před třemi lety v Apple Store zkoušel hodinky na ruce, když jsem čekal na vyřízení reklamace. Větší mi nějak neseděly a to ještě tehdy byl těsně poslední model s velikostí pouzder 38 a 42 mm.

40mm Apple Watch v černém hliníku mi dorazily 1. 6. 2021. Od té doby jsem je nesundal z ruky. Po týdnu, co jsem je měl na ruce, došla ke stejnému názoru i moje mamka, leč pro ni škoda, že Apple Watch prozatím nemají možnost měřit tlak. I tak jsem ale rád, že jsem nakazil i někoho dalšího v rodině a kdo si prozatím koupi pochvaluje. Protože mě už za ty roky v iPure znáte – samozřejmě že všechny pásky, které ladím k tmavému pouzdru, jsou světlé, nejčastěji bílé, béžové nebo slonovinové.

Čtvrtrok moderně

Co jsem zjistil za bezmála tři měsíce? Začněme plusy. Jsem moc rád, že mám hodinky na ruce i ve chvíli, kdy jsem v dosahu iPhonu, ale záležitost dokážu vyřešit jen na hodinkách. Jde o diktování krátkých zprávy (na ty delší mi nestačí obrazovka hodinek), časovače a stopky, zjišťování počasí nebo data v kalendáři. Věci, na které stačí zvednout zápěstí nebo u klávesnice jen pohnout očima jinam.

Hlavně si užívám neustálého měření aktivity a to i ve chvíli, kdy nechám ležet telefon v kanceláři a někam odběhnu. I když se objevilo už mnoho studií o vyvrácených mýtech s 10 tisíci kroky denně nebo o nepřesném měření u Apple Watch, začal jsem jim důvěřovat. Líbí se mi možnost poměřovat svůj denní výkon s kamarády.

Postupem času se mi více a více líbí jako denní doplněk. Po měsíci jsem je na ruce skoro přestal vnímat a začal je brát jako součást svého fungování. Rychlost výměny ciferníků je skvělá a jako bonusem mi v mnohých ohledech odbourávají nutnost vytahovat iPhone z kapsy. Což všichni majitelé iPhonu 12 mini ocení, protože ten v kapse taky neváží skoro nic.

Na trnech ustláno

Co mám k mínusům? Asi nikoho nepřekvapí, když řeknu ciferníky. Ano, mohlo by jich být víc a upřímně mě docela mrzí, že se k nám ve watchOS 8 na podzim dostane jen jeden nový s fotografiemi, které vůbec nepoužívám. Nejvíce používám designovou řadu Infograf a Kalifornský v několika barevných variantách. U některých ciferníků mi dost vadí absence jakýchkoliv komplikací. Některé by si je vážně zasloužily.

Částečně mne také mrzí zdravotní funkce. Od začátku nošení je moc nevnímám a měření hladiny kyslíku v krvi nebo kontrolu EKG dělám velmi výjimečně. Jsem sice rád, že něco takového mám na ruce, ale jsem radši, když hodinky dělají svou práci a já na to nemusím myslet. Což byl vlastně můj hlavní důvod při nepořízení v posledních šesti letech. Vlastně jsem neviděl moc přínos a zároveň mezigenerační skok mezi jednotlivými modely.

Třetím trnem pro mne vždy byla míra opatrnosti. U hodinek, které jsem dostal, jsem moc neřešil, zda se s nimi někde otřu, něco škrábnu nebo do nich ťuknu. Jednalo se o spolupráce a upřímně – levné hodinky z obyčejných materiálů. Sice jsem neměl safírové sklo, ale jen minerální tvrzené, nedělalo mi to vrásky. U Apple Watch trochu strach mám, aby mi Ion-X sklíčko vydrželo půl roku nebo rok. Co jsem rovnou odmítal, bylo pořízení ochranného skla na displej hodinek. Některé věci za takovou míru nevkusu nestojí, obzvlášť u hodinek.

Safírové lákadlo

Sice mě lákaly silnější materiály – ocel nebo titan – které mají safírové sklíčko na displeji, ale v době koupě se u nás neprodávaly. Osobně se mi zamlouvá nejvíce matný šedý titan, ale zaprvé se v Čechách neprodává a zadruhé je u něj výdrž pouzdra trochu diskutabilní. A ocel se mi nikdy moc nelíbila svým lesklým povrchem a také dvojnásobnou cenou, kterou jsem si vnitřně u prvních hodinek neobhájil.

To, do čeho jsem ale investoval, bylo pojištění Apple Care+. Celková cena mě díky akci včetně pojištění vyšla stále na méně, než za kterou se Apple Watch Series 6 oficiálně prodávají. Díky tomu se o ně bojím trochu méně a po následující dva roky žiji s větším klidem, kdyby se mi náhodně hliníková verze rozbila.

Přiznávám se ale rovnou, že mi pocitově dávají více svobody a trochu úzkosti zároveň. Volnost, když vyrazím do lesa jen s hodinkami, sluchátky AirPods a klíčem od domu. A úzkost, protože má osobnost mne tlačí mít vše 100%. Díky tomu chci každý den uzavřít kroužky, i kdyby k tomu mělo vést chození sem a tam po pokoji o velikosti 30 metrů čtverečních, což se stalo pouze jednou.)

Svoboda

Přivedlo mě to na myšlenku, zda jsem nebyl svobodnější před nošením Apple Watch. Pocitově jsem neřešil žádné kroužky nebo aktivitu. Byl jsem aktivní, chodil jsem na dlouhé procházky, hýbal se v práci, až mi tekl pot nebo pravidelně chodil na tréninky futsalu (když to situace s covidem dovolila). Ale nikde to nebylo evidované, protože například futsal jsem hrál bez telefonu v kapse a o hodinky jsem se bál.

Rozhodně jsem teď svobodnější, když vyrazím na procházku. Často si s sebou neberu ani iPhone, takže si užívám klidu, poslechu hudby nebo podcastů, či jen přemýšlím a kochám se přírodou.

V otázce svobody vzhledem k dennímu nošení, kdy nechcete přestat – záleží na člověku a jeho osobnosti. Některým to je ukradené, jiní bez toho nemohou fungovat. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet u mě. Nemyslím, že bych se bál zmeškaných notifikací, zpráv nebo volání. Ale toho, jestli ten jeden den nebude znamenat propad v mých statistikách. Pak se z toho stává závislost, ale pro mě je to prozatím radost.

Vyplatilo se čekání?

Takže, doporučil bych hodinky někomu dalšímu? Rozhodně, pokud takový člověk chce kontrolovat svou aktivitu a méně často vytahovat telefon z kapsy, kabelky nebo batohu. Zmínil bych ale zároveň úskalí, která s sebou nesou? Určitě. Jsem moc rád, že třeba moje mamka, která si Apple Watch letos také pořídila, je nosí jednoduše proto, že ji baví a jestli splní kroužky nebo ne, je jí naprosto volné.

Určitě ale nelituji čekání, protože jsem dostal rychlé zařízení bez problémových aktualizací nebo dalších limitů. I jako early adopter jsem tentokrát naskočil na vlak až ve chvíli, kdy bylo všechno odladěné a já si nejen cenově, ale především vnitřně obhájil, že mi něco takového bude v životě dělat radost a dávat smysl.

Apple Watch mne posouvají každý den dál v aktivitě a současně vyvíjejí mírný tlak na mou osobnost, abych byl stále perfektní. Líbí se mi celkově, líbí se mi design i provedení. Ale opravdu chci, aby mi technologie diktovala můj život? Nebo to má být obráceně? To vám řeknu, až dokončím 180 dní s Apple Watch na ruce, tedy letos na podzim. Protože pak se mi začnou v aplikaci Kondice objevovat trendy.