Předpokládám, že všichni, kteří čtou tento magazín, používají internet. Klasický internet používáme denně. Většina z nás si dokonce život bez něj ani nedokáže představit. Nakupujete zde, projíždíte sociální sítě, spravujete finance, čtete si novinky, pracujete. Slyšeli jste ale už o temné verzi internetu? Mnozí možná ano. Po světě ale koluje spousta domněnek, fám a spekulací. Je opravdu tak špatný a nebezpečný, jak ho popisují média? Já se vám tímto článkem pokusím vysvětlit, co Dark Web a Deep Web opravdu znamenají a snad vám odpovím na některé nevyřčené otázky.

Historie

Předchůdce internetu byl spuštěn v roce 1969 a jednalo se o výzkumný projekt ARPANET. Ten byl financován agenturou DARPA, která spadala pod ministerstvo obrany USA.

Síť vytvořená z propojených počítačů neměla mít žádnou centrální složku, aby fungovala i v momentě, kdy by některé její části byly zničeny. Jednalo se o technologii, která by umožnila komunikaci v případě, kdyby se studená válka zvrhla ve skutečný konflikt. Toto propojení počítačů se však již ve své době stalo prostorem pro nelegální aktivity.

Jedna z prvních objednávek po internetu totiž zahrnovala prodej marihuany mezi dvěma studenty MIT. Už v té době bylo jasné, že nezáleží na systému nebo technologii, ale záleží na lidech, kteří ji používají. Buď ji budou používat legálně, nebo ji využijí k nelegální činnosti.

Postupem času se z vojenského systému stal internet, který známe dnes.
Většina uživatelů však zná jen jeho malou část, která se nazývá Povrchový web (Surface Web). Život bez něj, jak jsem již zmínil, si většina lidí nedovede představit.

Není to jediná vrstva internetu, který by se dal rozdělit do tří částí. Tyto součásti internetu jsou také dost často přirovnávané k ledovci, který je téměř celý ukryt pod vodou. Na hladině se objevuje jen jeho nepatrná část – již zmíněný Surface Web.

Surface Web

Surface Web je viditelný pro všechny uživatele internetu používající www. Přístup k této části internetu je zprostředkován pomocí standardních webových prohlížečů.
Surface Web však tvoří jenom okolo čtyř procent celkového objemu internetu. Zbytek tvoří tzv. Deep Web.

Pro přístup ke zbytku informacím (tedy k oněm 96 %), byste museli mít přístupové údaje, hesla či přímé odkazy. Pokud se nyní ptáte, jaké tajemství v sobě Deep Web ukrývá, tak vás bohužel zklamu. Navzdory videím a popisům v televizi je Deep Web v podstatě běžnou součástí našeho každodenního života.

Deep Web

Ze začátku bych měl objasnit, co je to vlastně Deep Web a čím se liší od Dark Webu.

Deep Web je každá součást www (World Wide Web), jejíž obsah není přístupný pomocí klasických webových vyhledávačů, jako jsou například Google nebo Bing. Tyto vyhledávače neumí, nebo z různých důvodů nechtějí, zahrnout některé webové stránky do svého indexu.

Ve zkratce. Prohlížeče využívají programy, které procházejí stránky, zjišťují, co se na nich nachází a tyto údaje zapisují do databází. Pokud pak do Google zadáte např. „Apple magazín“, vyhledávač se s pomocí databází pokusí nalézt a nabídnout ty nejlepší výsledky – iPure.

Indexovat je ale možné pouze veřejné stránky, vše ostatní spadá do Deep Webu, jako např. e-maily, cokoliv, co najdete na Facebooku po vašem přihlášení i zboží, které máte v eshopovém košíku.

V podstatě, pokud k přístupu potřebujete odkaz, heslo nebo platbu, jedná se o Deep Web. Pokud jste tedy čekali místo plné kriminality, máte smůlu. Na Deep Webu jste tak pokaždé, když komentujete příspěvky kamarádů.

Důvody vedoucí k vytváření hlubokého webu

• Webové vyhledávače nedokážou indexovat dynamicky se měnící stránky.
• Přístup na některé stránky je chráněn heslem.
• Některé webové vyhledávače neindexují rámce, obrázkové mapy apod.
• Mnoho webových vyhledávačů má omezení počtu indexovaných stránek z určité domény.
• Většina webových vyhledávačů preferuje indexování populárních stránek.
• Na některých stránkách je nabízen nelegální obsah.

Dark Web

Deep Web a Dark Web jsou sice dva na pohled velice podobné pojmy, ale rozhodně se tedy nejedná o synonyma. Dark Web je označení pro specifickou část Deep Webu obsahující záměrně skryté informace nedostupné skrze všechny běžně používané webové prohlížeče (Chrome, Mozilla, Opera). Největší prostor na Dark Webu zabírá síť s názvem Tor, která je díky téměř stoprocentní anonymitě vyhrazena především nelegálním záležitostem a službám.

Dark Web je ta nejmenší část internetu. Abyste mohli Dark Web navštívit, potřebujete odkaz na konkrétní stránku. Následně často i přístupové údaje.

Na stránku se dostanete jen s prohlížečem, který umožní vyhledávat stránky s koncovkou „.onion“. Jedná se o podobné stránky, jaké najdete na Surface Webu, rozdíl je ale v tom, že stránky s touto koncovkou klasické prohlížeče (jako například Google Chrome) neumí vyhledat.

Pohyb v Dark Webu může být zcela anonymní za předpokladu, že uživatel ví, co dělá. Pokud uživatel nemá dostatečné zkušenosti s prozkoumávání temných zákoutí Dark Webu, může se stát terčem hackerských útoků.

Proč Dark Web vznikl?

Dark Web je v podstatě spojen se vznikem již zmíněného ARPANETU, ve kterém člověk nemohl jen tak zobrazit libovolnou stránku. ARPANET sloužil především k akademickým účelům, tudíž stránky byly přístupné pouze s přihlašovacími údaji či s odkazem.

V době vytvoření standardu www, který po ukončení ARPANETU splnil roli nástupce, začal vznikat „onion prohlížeč“ Tor. Ten byl vytvořen za účelem anonymního posílání a výměny informací po internetu. Pomocí Toru můžete sledovat YouTube nebo prohlížet zprávy. Zároveň jej můžete použít k přístupu do Dark Webu, protože Tor, jak jsem již zmínil, dokáže otevřít adresy s koncovkou „.onion“.

Kdo vytvořil Tor?

Vzhledem k tomu, že Tor umožňuje nerušený pohyb po internetu, dalo by se očekávat, že se jedná o nějaké zločince či mafiány. Tor však vytvořili programátoři z Americké národní výzkumné laboratoře spadající pod vládu.

Jejich cílem bylo vytvořit prostředí, ve kterém by mohli instituce a jedinci, jako jsou například agenti, bezpečně a anonymně sdílet a sbírat informace.

Na technologii Toru pracovala DARPA, která ji roku 2002 zdarma zpřístupnila široké veřejnosti. Z tohoto důvodu je tato služba doteď z části financována vládou USA.
Proč by ale ministerstvo obrany něco takového vytvořilo a zpřístupňovalo?
Za vším je bezpečnost komunikace. Pokud by například mafii kontaktoval někdo pomocí této služby, bylo by jasné, že jde o někoho od policie či jiné agentury. Po zpřístupnění prohlížeče veřejnosti se tak vládní složky mohly skrýt v moři anonymních uživatelů. V podstatě se tak dá říci, že čím více je zde uživatelů, tím je jeho používání bezpečnější.

Samozřejmě, i kdyby Tor neexistoval, Dark Web pořád ano.

Silk Road

Roku 2013 byla díky práci FBI zavřena stránka Silk Road (Hedvábná stezka). Jednalo se o online černý trh a jeden z prvních moderních darknet marketů.

Obchod byl založen v roce 2011 a po dobu své existence podle odhadů vydělal až 23 miliard dolarů. K nákupu byly používány kryptoměny, o kterých jsem psal minule.
Zprávy o zrušení této stránky měly tak velký dosah, že udělaly velkou reklamu prohlížeči Tor. Po zrušení Silk Road stoupl počet uživatelů Toru o pět milionů, předtím měl pouze jeden milion.

Zablokování webu Silk Road ale vytvořilo místo pro nový online market, který se jmenoval Silk Road 2.0. Byl založen původními správci. Během roku byl tento nový obchod znovu zablokován vládou USA, avšak během jednoho dne vznikla další služba s názvem Silk Road 3.0.

Besa Mafia

Místo, kde jste si od albánské mafie mohli z ceníku objednat vraždu nebo jinou službu. Po zaplacení jste jen čekali, až mafie udělá špinavou práci. K tomu však nikdy nedošlo. Jak se ukázalo, nejednalo se o mafii, ani nájemné vrahy, místo toho šlo o dva podvodníky, kteří se pokoušeli obrat zájemce o peníze. Platba probíhala předem, a pokud uživatel nezaplatil, majitel stránky anonymně upozornil policii.

Nezapomeňte, že stránku na Dark Webu si může udělat každý úplně stejně jako na Surface Webu. Proto i zde může být spousta falešný stránek. Dark Web tudíž není tak „temné“ místo, jak všichni tvrdí. Spousta příběhů je pouze smyšlených, nebo jsou pravdivé jen z části.

Statistiky

Podle studie z roku 2016 bylo na darknetu 2 500 stránek, zhruba polovina z nich se zabývala nelegální činností, jako je prodej zakázaných látek, zbraní, citlivých údajů (údaje z karty…) a nelegální pornografie.

Avšak pouze 3 až 6 % uživatelů skutečně navštívilo skryté stránky, tedy darknet. Ostatní používali Tor za účelem ochrany osobních údajů. Anonymity na Dark Webu využili také účastníci skupiny Anonymous, kteří roku 2017 zablokovali přes 10 000 skrytých stránek, které v sobě ukrývaly videa s dětskou pornografií. Celkově se jim podařilo odstranit přibližně 20 % stránek na Dark Webu.

Závěr

Dark Web za účelem ochrany své identity používají také žurnalisté, disidenti, společnosti odhalující konspirace (Anonymous, WikiLeaks…) nebo třeba jen obyčejní lidé žijící v totalitních režimech.

Mnoho lidí tedy mylně Dark Web považuje za místo, kde se scházejí jen kriminálníci za účelem nelegální činnosti. Samozřejmě, toto místo někteří používají k páchání trestné činnosti, ale jsou zde i lidé, kteří nemají jinou možnost. Používají Dark Web k organizování protestů nebo jenom proto, aby mohli shlédnout video na YouTube nebo komunikovat přes Facebook.