iPhone je pro každého z nás každodenním společníkem. Ráno nás vzbudí, u snídaně si na něm pročteme maily, nejnovější tweety, zkoukneme novinky na Facebooku a do Připomínek si uložíme nějaký ten záznam. Cestou do práce si pak na některé ze streamovacích platforem pouštíme do AirPodů podcasty či novinky od našich oblíbených interpretů.
Dnešní článek bude zase tak trochu netradiční. Podíváme se spolu, i když tedy „podíváme se“ není tak úplně správný výraz, na jaké problémy můžete jako nevidomý člověk narazit při používání zařízení od Applu. Následující věci vás vidící určitě netrápí, ale protože máte články ze zajímavých prostředí rádi, tak jsem se rozhodl se s vámi o ně podělit.
Je tomu již nějaký ten čtvrtek, co jsem v rámci magazínu iPure představoval hru A Blind Legend. Podle mě se jedná o hru velmi povedenou, avšak s jednou zvláštností. Jedná se totiž pouze o audiohru, takže zrak zde příliš neuplatníte. Pomocí gest vedete slepého rytíře nepřátelským územím, kde na něj čeká řada nástrah v podobě vlkodlaka, lupičů, zdivočelých psů, obrů a dalších příšer. Hra je tak primárně určena uživatelům se zrakovým handicapem.
Dneska to bude opravdu netradiční recenze. Nové iPady a iPhony mají senzor LiDAR pro prostorové vidění a skládání 3D obrazu. Určitě jste už četli, k čemu všemu se dá při focení a virtuální realitě použít. Ale má i jeden podivný, ale velice praktický přínos. A tím je orientace nevidomého člověka. A s vhodnou aplikací je to ve známém prostředí prostě bomba.
Každý z nás má čas od času potřebu se na chvíli zastavit, chvíli spočinout a na chvíli se odreagovat. Každý z nás má taky osvědčené způsoby, jak toho dosáhnout. Někdo si pustí svůj oblíbený film, někdo si poslechne svého oblíbeného interpreta, někdo si jde zaběhat a někdo sáhne po iPhonu a zahraje si oblíbenou hru. A právě o hraní bude tento článek.
Situaci, kdy jsme potřebovali zjistit odjezd nejbližšího spoje, či si předem naplánovat spojení v nějakém městě, zná určitě každý z nás. Pomocníkem v takových situacích může být internet, kde hledáme spoje skrze vyhledávače, anebo aplikace určené k vyhledávání spojů. Já jsem zastáncem druhé varianty a ve svém iPhonu mám takovýchto aplikací několik. Jedná se o Jízdní řády od Seznamu, IDOS, CG Transit a Moovit. A právě posledně jmenovaná je tématem tohoto článku.
Rok 2021 již běží na plné obrátky, já se však ještě zastavím a ohlédnu se za rokem minulým. Řada lidí má tendenci s koncem roku starého a příchodem roku nového všelijak bilancovat, hodnotit a spřádat plány na rok nadcházející. A ani já nejsem výjimkou. Jelikož však většina členů redakce již na těchto stránkách a stejně tak v podcastech Apple za loňský rok důkladně proprala a probrala, vezmu to ohlédnutí pouze stručně, a zaměřím se spíše na svá tajná přání do budoucnosti.
Asi netřeba příliš pochybovat o tom, že rok 2020 se v našich dějinách stane dalším milníkem. Ačkoliv příznivci Applu by se určitě nezlobili, kdyby důvodem tohoto počinu byly přelomové produkty společnosti, důvod je zcela jiný. ID tohoto roku je Covid a s jeho příchodem nastala řada restriktivních opatření většího či menšího rozsahu. Jak známo, tyto restrikce se nevyhnuly ani Applu, a tak jsme netrpělivě čekali, jak si s tím v Cupertinu poradí a čím nás letos Apple překvapí.
Čas od času dostávají na stránkách magazínu iPure prostor různá srovnání. Zpravidla se jedná o porovnávání kladů a záporů aplikací, verzí operačních systémů anebo hardwaru. Já zůstanu u tematického okruhu aplikací a na pomyslné misky vah pokládám Apple Music a jejího odvěkého rivala jménem Spotify.
Jak to tak vypadá, nouzový stav ve spojitosti s koronavirem se pomalu blíží ke svému konci a s ním se tak snad blíží i konec omezených možností volného pohybu venku. Na nějaký čas jsme se museli uzavřít ve svých domácnostech a odtamtud se v rámci možností věnovat svým aktivitám.
Máme tady čas adventu, Štědrý den nám pomalu klepe na dveře, většina z nás se těší na dárečky od Ježíška z Cupertina, já se však v tomto článku ještě vrátím k zářijové Keynote. V srpnu jsem se zde rozepsal na téma kritiky Applu. Své výtky jsem směřoval k některým nativním aplikacím z hlediska jejich přístupnosti a ovladatelnosti. Článek jsem končil s nadějí, že na nadcházejícím iOS si vývojáři dají záležet, a v třináctce se tak snad dočkáme nejedné pozitivní změny. iOS 13 zde máme již čtvrt roku, a tak je nejvyšší čas začít srovnávat.
Nenechte se mýlit, TapTapSee není nový příkaz pro Siri, která by vám na základě jeho vyřčení detailně popsala vaše okolí. Představa je to sice krásná, leč zatím nereálná. Co si tedy pod pojmem TapTapSee představit?
V portfoliu Apple produktů mezi zrakově znevýhodněnými lidmi převládá iPhone následovaný Macem. Ten zastává u těchto osob důležitou pozici v osobním, pracovním, ale i studijním životě. Proč zrovna Mac?
K sepsání tohoto zamyšlení mě inspiroval seriál Manažerský život s iPadem. V něm je iPad popisován jako velice užitečný a komplexní nástroj. To nepopírám, ale jako zrakově handicapovaný uživatel to vnímám mírně jinak. Na základě osobních zkušeností právě s iPadem bych vám rád prostřednictvím tohoto článku nastínil můj vlastní názor na celou problematiku. Nechci ovšem nijak vyvracet, co již bylo řečeno právě o životě s iPadem. Pouze bych rád předložil pohled na iPad z hlediska zrakově handicapovaného uživatele.
Vzhledem ke svým specifickým funkcím, se Apple produkty řadí do kategorie zvláštních pomůcek. Tato možnost otvírá nepřeberné možnosti lidem s handicapem a v podstatě jim umožňuje získat jednotlivá zařízení takřka za hubičku. Uspět není ovšem vůbec snadné.
