Situace na trhu s přenosnými počítači se neustále vyvíjí. Krom toho, že Apple pravidelně vydává jednu novou verzi Macu za druhou, tu máme samozřejmě i všechny ostatní výrobce, kteří nelení a neustále vybavují svoje počítače nejnovějšími komponenty, které jsou k dispozici. Je to nekonečný proces – a tak se hodí se čas od času porozhlédnout po okolí a zrekapitulovat si, kam se v mezičase který ze souputníků dostal.
400 upozornění denně. Sociální sítě, komunikace s přáteli a rodinou, novinky ze světa. Už jste si někdy zkusili představit, jak tichý by okolní svět najednou byl, kdybyste neměli telefon? Ti starší mezi námi takový svět ještě dobře pamatují, ale nejen oni, dokonce i já v dětství s telefonem bez dat a s přístupem k internetu pouze doma přes počítač, v době bez sociálních sítí… Dění ve světě však rozhodně nebylo méně, akorát jsme o něm nemohli vědět. Tehdy totiž ani nebylo jak. A vůbec – stojí za to to všechno vědět?
Je konec července, a ač počasí poslední dobou projevuje spíše deštivý charakter, jsme uprostřed léta. V autech na parkovištích je přímo encyklopedická výheň, na ulici často dopadá přímý sluneční svit, na plážích je parno. Všechno to jsou typické projevy letních prázdnin, na které se všichni tak těšíme, ale nezapomínejme na jedno – jakkoli nám opalování dělá radost, pro naše elektronická zařízení je to doslova peklo na zemi. Proto si dneska dáme takový praktický přehled toho, co dělat a co nedělat, abychom si naše zařízení neupekli zaživa.
Nevím jak vás, ale mě vždycky potěší, když je nějaká nová aplikace přehledná a jednoduše čitelná. Pokud vývojáři použili i hezkou kombinaci barev, to jsem pak úplně nadšený. Dovede mě totiž vyloženě otrávit, když se musím po instalaci nové aplikace nebo při instalaci nového produktu prodírat nekonečnými možnostmi nastavení a uvažovat nad scénáři, o nichž by mě ani ve zlém snu nenapadlo, že mohou nastat…
Nedávno na mě na YouTube vyskočilo zajímavé video, v němž autor udělal rychlou recenzi sluchátek za 39 Kč, a ony překvapivě nevyšly úplně špatně. Jistě, člověk nemůže počítat s kdovíjakým zázrakem, ale za tu cenu je to úplně směšně skvělý nákup, ať už je kvalita jakákoli. Dají se připojit, dá se z nich telefonovat, i je něco slyšet; co víc si přát. A tak mě to přivedlo ke kacířské myšlence – vyplatí se vůbec to „prémium“, o kterém se tady pořád bavíme?
Jak v květnu v našem podcastu, tak i ve svém článku v čísle 286 jsem se nechal slyšet, že Stage Manager ještě moc používat neumím. Stage Manager mi zřejmě především kvůli zkušenostem ze starého iPadu Pro, kterému už poslední dobou chyběla operační paměť, přišel jako příliš přechválená funkce, která ve skutečnosti uživateli nenabídne to, co si od ní i Apple původně sliboval. Kolega Radim Kroulík mě ale při našem příjemném povídání donutil se nad Stage Managerem zamyslet znovu a nasadil mi takového brouka do hlavy, že jsem se vyloženě na sílu rozhodl Stage Managera spustit. Zde jsou mé dojmy po více než měsíci.
Je to za námi. Jen před několika okamžiky skončila úvodní keynote každoroční vývojářské konference WWDC, na níž Apple pravidelně oznamuje přinejmenším novou generaci svých operačních systémů. Tento rok to ale bylo skutečně nabité, a to možná paradoxně nikoliv softwarovými, nýbrž hardwarovými novinkami. Apple nám tak konečně dal odpověď na mnoho otazníků, které ve veřejném prostoru visely již poměrně dlouho.
Na trhu se nedávno objevil první pokus čínské společnosti OnePlus vyrobit tablet, který se má pokusit obrat všemocný iPad o trochu vedení. Na to, že se jedná o první takový produkt OnePlus, je to zajímavě naceněný i vybavený kus, který ve světě přitahuje mnoho pozornosti. Obávám se však, že v propadlišti dějin zapadne jen jako další z mnoha tabletů jedné z mnoha společností, která prodává a vyrábí jen proto, že potřebuje vydělat.
Odjakživa jsem obdivoval exotická auta. Jako kluk jsem hltal každý článek, studoval je a hlavně jsem se těšil, až do mých oblíbených her konečně přibydou nejnovější hypersporty. Autem mého dětství ale bylo Bugatti Veyron. Fascinovalo mě svými technologiemi a mírou luxusu, díky nenávratným investicím VW jednoduše překonávalo všechno, co jsme doposud považovali za možné. A byť se asi budu muset smířit s tím, že šestnáctiválcové Bugatti nikdy mít nebudu, jakmile jsem zjistil, že Bugatti vydá společně s mladou americkou společností Master & Dynamic limitovanou sérii prémiových sluchátek, věděl jsem, že přišla moje chvíle.
Musí to působit zvláštně, že tak velká společnost, co vládne hardwaru i softwaru a má všechny potřebné finanční prostředky, může tak fatálně zaostávat v oblasti umělé inteligence. Zatímco všechny ostatní společnosti především po spuštění ChatGPT experimentují s co největším zapojením AI do svých produktů, Apple je opět zdrženlivý, vyjadřuje se opatrně a zdá se, že váhá. Jak je možné, že je Siri pořád tak „hloupá“? A jaká je tedy budoucnost?
Jak udržet sebe a svá data v bezpečí? Nad touto otázkou by se každý z nás měl čas od času zamyslet. Zeptat se sám sebe, zda v tomto ohledu nemůžeme něco dělat ještě o trochu lépe. Jakmile se totiž připojíme k internetu a vyjdeme ven mezi lidi, naše informace jsou potenciálně v ohrožení; a řetězec zabezpečení má jen jediný stěžejní článek: kód zámku.
Minulý týden jsem ve svém článku o novém iPadu Pro napsal, že ho Apple drží v nabídce do jisté míry jen proto, že může. iPad Pro je vrcholem toho, čeho jde ve formátu tabletu dosáhnout. Je to nejlepší kompromis schopností OS, velikosti, hmotnosti, kvality a výkonu hardwaru s nejlepším stylusem na trhu. V podstatě každý bude souhlasit, že iPad Pro je král tabletů, jelikož jeho uživatelů pořád potkáte více než majitelů modelů od Samsungu či Microsoft Surface. I tak ale existují aspekty, kde by Apple měl ještě trochu zabrat. Anebo spíš ne?
Pro poslední březnové vydání magazínu iPure jsem napsal článek shrnující všechny důvody, proč můj další iPad Pro nebude vybaven funkcí cellular, tedy možností připojení k mobilní síti. Od té doby uběhl necelý měsíc, já jsem konal podle svých slov, a tak je můj iPad už dva týdny „přeplňovaný“ M2. Přeskočil jsem tři generace a nástup přechodu k Apple Silicon, tak by člověk řekl, že to musí být úplně jiný zážitek, ne? Pojďme si o tom něco povědět…
Rozhodně nejsem ten typ člověka, který by se pro radu obracel na stát. Mnohem důvěryhodnější a spolehlivější jsou pro mě moje rodina, přátelé a jiní lidé, které považuji za odborníky v určitém oboru, pokud mi shora uvedení nejsou schopní poskytnout dostačující odpověď. Jak jste jistě poznali z mých statí, nejsem zvyklý přebírat informace jen tak, v podstatě vždy s něčím nesouhlasím. V tomto případě ale udělám výjimku a budu vycházet přímo z oficiálních bodů amerického FBI, protože se zdají být v dostatečném souladu s tím, co si myslím já. Podtrženo sečteno: buďte obezřetní.
Jsou to dnes nějaké dva týdny, co Apple slavnostně spustil svou novou hudební aplikaci Apple Music Classical. Jak již samotný název napovídá, zaměření nové platformy je jednoúčelové – klasická hudba v celé své kráse. Nic jiného tu nenajdete, jen donekonečna jdoucí seznam překrásných nahrávek klasických skladeb, kterým se za jeden život nemáte šanci proklestit. Já jsem ale slíbil, že vám nabídnu své dojmy, jakmile bude aplikace konečně na světě, tak pojďme na to.
