Na dvou plochách

Plochy

S příchodem září už nám, běžným smrtelníkům, skutečně zbývá jen posledních několik týdnů s iOS 13. Každý prožívá přechod na nový systém s menším či větším nadšením a já jsem osobně byl vždy tím, kdo poslední týdny nemohl dospat a instaloval tak brzo, jak jen to šlo. Letos mě ale ze židle nezvedly ani praktické funkce pro uspořádání plochy… Proto vás dnes chci provést mou domovskou obrazovkou a zdůvodnit, proč widgety na ploše zřejmě nikdy nevyužiju.

Ač letošní update přinese především graficky působivé a praktické změny, nové systémy mě svými novinkami nenadchly tak jako dřív. Těžko říct proč. Možná jsem vyrostl z toho klukovského nadšení nad každou technickou novinkou, nebo jsou pro mě dosavadní systémy skutečně dost dobré, či mám snad jen blbé období, tak či tak mě letošní WWDC nechala docela chladným. Co se softwaru týče! Mnohem spíš mě fascinovalo po všech směrech skvostné zpracování digitální konference a pochopitelně všechno okolo Macu (a o to stejně šlo především). Co se novinek týče, většinou jsou to skvělé (spíše okrajové) funkce, které posunou zážitek s vaším iPhonem, hodinkami či iPadem o kousíček dál, ale nemyslím si, že je tam něco, co úplně změní používání toho kterého přístroje… Scribble na iPadu, měření spánku na hodinkách, nové funkce map a vytuněná Siri jsou moc fajn, ale zpětně si myslím, že tyto novinky nejsou nijak stěžejní a iOS 13 je podle mě skvělý systém, na který jsem si jako na jeden z mála nikdy nemohl stěžovat.

Plochy

Přesto jsem samozřejmě zvědavý, na iOS 14 i watchOS 7 se těším a budu je využívat na maximum, to by stejně jinak nešlo. Největší lákadlo letošního updatu, ty výše zmíněné widgety na ploše a možnosti uspořádání plochy pomocí knihovny aplikací, podobně jako byl vloni Dark Mode, mě však letos bohužel úplně míjí. Jsem pořádkumilovný člověk a svoji plochu pravidelně kultivuji, aby odpovídala mým posledním požadavkům. Na iPhonu mám strategicky zaplněné dvě první plochy, protože třetí je už moc daleko, a připravit se o místo pro čtyři nebo osm aplikací jednou infografikou je pro mě momentálně nemyslitelné.

Podobné k sobě

Podíváte-li se na moji plochu, rozeznáte určitý vzorec. Sice si z hlavy přesně nepamatuji, kde všechny aplikace jsou, ale mám díky tomu natrénováno, kam po které sáhnout. Aplikace, které chci mít po ruce vždy, a jsou mé nejpoužívanější, najdete dole v doku, a ve stejném duchu pokračuji i dál vzhůru. Aplikace, které mám tendenci používat méně (fotoaparát nejčastěji spouštím ze zamykací obrazovky), se nacházejí v horní části plochy. Naopak aplikace s vysokou frekvencí otevírání jsou umístěny zhruba od prostředního řádku dolů, aby byly rychle a jednoduše dostupné palcem jedné ruky. Na první straně jsou tedy dole umístěny především všechny mé primární komunikační kanály a sociální sítě. Obecně je celá první strana věnována těm nejpodstatnějším aplikacím, jako je Safari, Počasí, Fotky, App Store, FaceTime, IDOS anebo YouTube, které používám několikrát denně a odmítám za nimi kamkoli cestovat. Narozdíl od Netflixu jsem fanouškem YouTube, takže využívám placených služeb a instalací YouTube Music jsem musel tyto dvě aplikace strčit do jedné složky, což mi sice přidalo zanedbatelný krok navíc, ale alespoň jsou pohromadě.

Pokud si dobře vzpomínám, dokud jsem si nezaložil TikTok, neměl jsem první stranu zaplněnou, což v mém systému nevypadalo úplně souměrně. Hudební sociální síť se o úplnost postarala, a byť ji navštěvuji ze všech nejméně, má na první ploše své místo. Druhá strana byla ještě onehdy plná jen z půlky, protože jsem nemohl najít dostatečný počet často používaných aplikací, abych je vytáhl ze složek ven. Na druhou plochu jsem odjakživa odkládal aplikace, které jsem chtěl mít, ale nikdy nepatřily k těm nejpotřebnějším. Protože mám rád pořádek, nemohl jsem nové aplikace jen tak pohodit na konec a nechat je řadit za sebe do nekonečna, takže po instalaci dostaly své místo ve složce a tam už zůstaly. Jen pár z těch, které jsou dnes na druhé ploše volně, byly vyňaty zpět, protože jsem pro ně našel smysl. Chci je mít po ruce, ale pořád je neotvírám tak často, aby musely být na první stránce.

Celkově je to taková všehochuť od Shazamu, který tam mám jen proto, abych stihl zaznamenat skladbu včas, protože Siri je pomalá a hodinky taky, po aplikaci Remote na ovládání Apple TV, kterou nepoužívám moc často, ale když už ano, tak ji potřebuji hned. Jeden celý řádek zabírají řekněme zdravotní aplikace mé chytré váhy, bot a hodinek, je tam skupinka aplikací na manipulaci s penězi, vedle sebe se rovněž nacházejí úložiště iCloud Drive a OneDrive a mám tam také aplikaci Můj Vodafone, abych mohl kontrolovat stav svého datového balíčku.

Složky dvojího typu

Složky vznikaly a zanikaly v průběhu let podle toho, jak mi zrovna přišlo nejvhodnější jejich obsah co nejlépe seskupit. V této formě je mám už pár let a jediné, co provádím, je pravidelné mazání aplikací, které jsem nikdy nepoužil, a reorganizace první stránky jednotlivých složek. Přestože se ve složkách nacházejí aplikace, které obecně moc nepotřebuju, na první stránce každé složky najdete vždy ty nejpodstatnější v rámci dané složky. Zbytek složky už potom moc zorganizovaný není. Pokud chci jednou ročně použít aplikaci od McDonald’s nebo se podívat na recenzi restaurace, nevadí mi listovat.

Plochy

Moje složky nějakým způsobem drží pohromadě aplikace se stejným určením nebo nabízející podobnou službu, a tím, že jsou všechny první stránky organizované systematicky, podobně jako mé dvě plochy, vím i díky miniaturám ikon ve složkách zcela přesně, kam po čem sáhnout. Myslím, že se ve svém telefonu dobře vyznám a nedělá mi problém aplikace ve složkách popřehazovat, aby se mi s nimi pracovalo lépe. To je zřejmě právě ten důvod, proč Apple do iOS 14 vložil nástroje umožňující organizaci aplikací. Většina uživatelů funguje přesně tak, jak to Craig Federighi demonstroval ve své přednášce. Aplikace jsou zmateně rozházené po několika složkách, jakákoli snaha o systém časem nedůsledností stejně ztroskotá a nikdo se potom nevyzná, kde co je. Aplikací přibývá, nikdo je už nemaže a přemísťování méně a více používaných na praktičtější místa je zbytečně pracné. Potom musí jít vývojář uživateli naproti.

Složky, které jsem založil za trochu jiným účelem, jsou třeba složky sdružující služby Microsoft 365 a naše redakční kanály. Když stahuji balíček souvisejících aplikací, nedává mi smysl je nechat jen tak viset venku na ploše, ani je strčit do nějaké složky mezi ostatní náhodně posbírané aplikace. Kancelářský balíček i softwarové zázemí pro komunikaci s redakcí tak potřebovaly vlastní složky, aby kterákoli aplikace byla vždy k dispozici na jednom konkrétním místě. Složka iPure tak pro mě představuje takový rozcestník pro jakýkoli úkon spojený s časopisem, jelikož zatím Trello ani Slack pro jiné účely nepoužívám. V takových složkách jsou potom jednotlivé aplikace seřazeny subjektivně podle důležitosti zleva doprava.

iPad

Rozmístění aplikací na plochách mého iPadu vychází z iPhonu. iPad jsem dlouho neměl a potom jsem se při řazení logicky inspiroval, protože jsem na jeden layout byl už zvyklý. U iPadu sice není podstatné dosáhnout na aplikace jednou rukou, ale tak jako tak je musíme řadit zleva doprava počínaje levým horním rohem, takže v tomto ohledu není moc o čem diskutovat, pokud stránku nezaplníte celou. To je dnes na iPadu navíc o kus těžší než dříve, protože iPadOS 13 umožnil ikony na ploše zmenšit a umístit jich tak na plochu více, aby iPad nepůsobil tak nemotorně a mezi aplikacemi nezelo tolik nevyužitého prostoru. Aplikace zde mám tedy ve vertikálním postavení seřazené víceméně stejně jako na telefonu. Obecně jich ale mám na tabletu mnohem míň, takže jsem celou plochu nikdy neměl čím zaplnit. Protože je pro mě iPad multimediální přístroj, mám na první stránce i Twitch, který mám na telefonu až na ploše č. 2.

Plochy

Povaha složek i aplikací mimo ně je i na iPadu stejná. Složek je ale kvůli menšímu počtu aplikací na iPadu méně a jsou celkově univerzálnější, jejich obsah není tolik typově specifický. Stejné jsou jedině složky s aplikacemi na domácí workout, nástroji Microsoft 365 a aplikacemi pro iPure. Zatímco mám na iPhonu nainstalované ty aplikace, které mohu potřebovat kdykoli, neskladuji tam skoro žádné hry, ani jiné graficky náročné aplikace, které jsou prostě milionkrát lepší na luxusním 13palcovém displeji, navíc s frekvencí 120 Hz. iPad Pro má na ně jednak větší výkon a jednak výhodu obřího displeje, na kterém detaily skutečně vyniknou a hlavně jsou vidět, aniž by se člověk díval z pěti centimetrů. Mám rád vesmír a mám nakoupené trojrozměrné aplikace na cestování sluneční soustavou, které sice na telefonu jedou, ale na iPadu je to ve všech směrech úplně jiný zážitek. Ne jen v tomto ohledu má u mě iPad nezaměnitelnou roli, jako zařízení pro konzumaci obsahu podle mě nikdy nebude žádným kapesním zařízením nahrazen. Omezenost ovládacích prvků a nutnost dívat se zblízka a komplikovaně zoomovat nedělají mnohé činnosti tak příjemnými, jak mohou být na iPadu.

Nezaměnitelnou roli u mě hraje iPad jako pracovní nástroj. Dock inspirovaný macOS se dá protáhnout po celé spodní hraně displeje, což umožňuje mít vždy po ruce všechny nejpotřebnější aplikace a libovolně je umísťovat do multitaskingu vedle nebo přes sebe. I zde jsem se pořadím původně inspiroval na telefonu, ale na iPadu ještě přibyly iCloud Drive, pár produktů z řady Microsoft 365, se kterými pracuji do školy, a Safari. OneDrive je moje primární cloudové úložiště, stejně jako jsou OneNote mým primárním zápisníkem a Word primárním textovým editorem. Právě proto, že na iPadu pracuji mimo domov, musím mít Word a OneNote na každé ploše, tedy v docku. OneDrive mám mimo ostatní aplikace od Microsoftu i na telefonu, protože na něm navštěvuji de facto pouze úložiště a kancelářské nástroje mám jen na náhledy, téměř nikdy na telefonu nic netvořím. Na iPadu je to úplně jinak, tam jsem letos ostatně psal i svou bakalářku… Složka Microsoft 365 na iPadu slouží tedy spíš jako odkládací prostor pro ty méně používané aplikace, které nemám v docku.

Docela nuda

Jinak je ale sbírka mých aplikací na iPhonu i iPadu úplně skromná. Nemám zálibu v experimentálním instalování nových aplikací a zkoušení, jestli mi něco dají. Dokud nepotřebuji změnu nebo nemám specifický požadavek, který mi nativní aplikace nesplní, nesahám nikam dál. Je to až nudné, jak moc mi na většinu věcí stačí schopnosti předinstalovaných aplikací, a nemám důvod objevovat nic nového… Pochopitelně využívám docela široké spektrum aplikací, ale mají konkrétní využití, k němuž jsou určeny. Ze stejného důvodu si je instalujete i vy, tudíž nemám v čem radit. Jsem přesvědčen, že nemám žádnou aplikaci, kterou bych vás mohl inspirovat. Žádnou aplikaci nepoužívám k ničemu nestandardnímu anebo k jinému účelu, než kvůli kterému vznikla.

Plochy

Podobně nudně, byť prakticky, mám zorganizované widgety. Primární je pro mě kalendář, počasí, zbývající data, stav baterie, zůstatek konta a kroužky Apple Watch. Tyto widgety mám umístěny na obou zařízeních v podobném pořadí od nejpodstatnějšího, co musí být nahoře, po nejméně podstatné, kvůli čemu musím zalistovat níže. Na iPadu mám v horizontálním postavení boční panel připnutý a standardně mi ukazuje pouze tři nejdůležitější widgety – kalendář, počasí a baterie. Ve widgetech se nekochám fotkami, nevytáčím odtud kontakty ani se nenechávám navigovat. Chápu je jako interaktivní ukazatele aktuálního stavu něčeho, co chci mít trvale na očích, ale nepotřebuju přes tento prvek provádět žádnou akci. Pokud chci vytvořit novou poznámku v OneNote, otevřu si OneNote z jeho promyšleného místa a určím, kam ta poznámka bude patřit, nikdy by mě nenapadlo to dělat přes widget.

Proto mi nijak zvlášť nechybí možnost strkat widgety doprostřed plochy. Widgety jsou pro mě informativní prvky a nemám problém s jejich umístěním vlevo vedle úvodní plochy. Plocha s ikonami je pro mě prostor pro činnost a potřebuji ji co nejhustěji zaplnit věcmi (aplikacemi), které mi umožní něco efektivně dělat. Když chci o něčem informaci rychleji, než bych se ji dozvěděl ze samotné aplikace, jdu do widgetu. Widgety na ploše místo aplikací by mi sebraly docela cenný prostor, do kterého widgety podle mě nepatří. Na úvodních obrazovkách na Androidu rozhodně, tam je oddělená plocha s widgety od knihovny aplikací. U Applu to ale podle mě funguje naopak a já tak dosud nemám důvod měnit, co se osvědčilo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.