S iPadem na přednášce. Ale za katedrou

Již bylo napsáno mnoho slov o tom, jak iPad pomáhá studentům. A také o tom, jak pomáhá učitelům na základních, potažmo středních školách. Univerzitní prostředí jako by bylo tou šedou myškou, která je méně zajímavá. A jelikož mimo jiné působím na Ostravské univerzitě, rozhodl jsem se přidat své zkušenosti právě z vysokoškolské výuky.
Mám to štěstí, že jsem před třemi lety nastoupil jako prezenční doktorand na katedru informačních a komunikačních technologií Ostravské univerzity Pedagogické fakulty. O pár dveří dál mají kanceláře osobnosti v oboru Libor Klubal a Vojtěch Gybas. Opravdu tu nedělám žádné PR. Stačí prolistovat minulým iPure a zjistíte, že kolem Applu ve školství je slušně velká česká komunita.

A právě tyto zapálené učitele mám doslova za rohem. Avšak i oni se věnují primárně základnímu, případně speciálnímu školství. Cítím proto potřebu přinést také pohled pedagoga, učícího primárně na univerzitě. Obstojí iPad v prostředí výuky ryze odborných předmětů? Jaké má výhody oproti počítačům a kde jsou jeho limity? To vše si pokusíme zodpovědět na následujících řádcích.

Prvně bych chtěl zmínit, že vlastním téměř celé portfolio jablečných hraček. V batohu nabalenému směr univerzita nechybí desetipalcový iPad Pro s Apple Pencil, druhou přihrádku okupuje starší patnáctipalcový MacBook Pro. Na zápěstí nosím Apple Watch druhé generace a v kapse u kalhot sedmičkový iPhone. Jablečné vybavení v plné síle. Každé však dostává jinou příležitost v jiný okamžik.

Plná polní připravena

Už po příchodu do kanceláře vytahuji celou baterii produktů na stůl. A záhy přichází ke slovu iPad. Odevzdané seminární práce ve Wordu není problém opravit. Stačí otevřít univerzitní LMS Moodle, stáhnout přílohy a načíst do Office 365. Univerzita poskytuje všem studentům a zaměstnancům licenci, takže není potřeba cokoli platit, a přesto máme po ruce vždy nejaktuálnější a nejkomplexnější kancelářský balík.

Ano, asi bych měl správně využívat jablečný iWork. Jenže zatímco Apple na březnové keynote s velkou parádou představil aktualizované Pages, Numbers a Keynote s přidanou podporou Apple Pencil, já opravuji seminární práce, kreslím do prezentací a značím v grafech s tužkou v ruce už od minulého roku. V Office. Od Microsoftu. Někdy jsou to takové paradoxní situace, kdy právě tužka z Cupertina vytváří dokonalou dvojici s redmondským Office.

Mezitím, co doopravuji, pošlu ohodnocené práce zpět díky iOS 11. Už není potřeba vymýšlet okliky, systém konečně umožňuje přístup i k jiným datům, než jsou fotky a videa. MacBook Pro stále odpočívá. Stačí tedy otevřít Safari, zvolit položku „Nahrát soubory“ a voilà, máme hotovo. E-maily není potřeba zmiňovat. Tablet zvládá šifrované spojení nativně včetně podpory VPN a ověření radius serverem. Wi-Fi síť eduroam totiž zná snad každý student vysoké školy, neboť jde o projekt spojující školy po celém světě. Stačí přihlašovací údaje mateřské univerzity a připojíte se kdekoli na světě do celosvětové sítě eduroam.

Další hodina jsou databázové systémy. Pro cvičení využívám katedrový server. Pro iPad opět žádný problém. Stačí otevřít příslušnou aplikaci z App Storu a přihlásit se vzdáleně přes SSH. Vytvoření účtu a psaní dalších skriptů je snadné i díky Smart Keyboard, kterou k jablečnému tabletu mám. Po nastavení serveru ještě spustím jednoduchou aplikaci s příkazem Ping, abych ověřil dostupnost serveru na fakultní síti. Vše funkční, jdeme na cvičení.

Apple ready učebna

Máme to štěstí, že katedra vybavila alespoň jednu učebnu v režimu „Apple ready“. Tím je myšleno, že je zde dataprojektor s HDMI (což se může zdát někomu nepochopitelné, ale nejen ve školství je stále standardem VGA) a také Apple TV třetí generace. Tato verze už sice nepatří mezi horké novinky, ale oproti novějším nabízí mnohem kompaktnější rozměry a hmotnost. Podpora aplikací nebo 4K je zbytečné, když primárním účelem naší Apple TV bývá zrcadlení obrazu.

Po příchodu do učebny tedy zapínám projektor a okamžitě posílám obraz do Apple TV. Technik vytvořil zvláštní Wi-Fi speciálně jen pro okruh Apple TV, do které je však puštěn internet skrze kabelové připojení eduroam. Zamezuje to rušení a hlavně vytížení, jelikož fakultní Wi-Fi je ve špičce pod náporem až tisícovek studentů denně. Učebna je tak v relativním bezpečí. Navíc pro propojení s Apple TV využíváme párování skrze generovaný kód, jelikož jablečné produkty mezi studenty už dávno nejsou vzácností. Není špatné ochránit svůj přenos obrazu před případnými vtipálky, kteří mají dlouhou chvíli.

Cvičení začíná. Otevíráme webovou aplikaci PHPMyAdmin. S příslovečnou lehkostí píšeme SQL příkazy a provádíme dotazy nad databází. Musím podotknout, že ona lehkost ale dorazila až se zakoupením Smart Keyboard. Předtím jsem se snažil patlat kód na softwarové klávesnici a nebylo to ono. Jednak mě iPad, potažmo iOS neustále otravoval svými chytrými návrhy slov (které mám pro psaní kódu nyní vypnuté), zadruhé psát kód na softwarové klávesnici znamená hodně zdržování. Mechanická tlačítka mají lepší odezvu a i přístup k jednotlivým speciálním znakům je notně rychlejší.

V průběhu cvičení je opakovaně nutné projít i nějakou teorii. Většinou formou prezentace v PowerPointu. Ten už dlouho podporuje Apple Pencil a umí všechny poznámky napsané a nakreslené v průběhu prezentování pak uložit přímo do prezentace samotné. Jak jednoduché a účinné, zejména když okomentovanou prezentaci můžete rovnou poslat studentům do Moodlu, jakožto centrálního univerzitního úložiště.

Pokud mám potřebu sáhodlouze kreslit, stačí využít jednu ze specializovaných aplikací. Během chvilky se prázdné plátno zaplní grafickým znázornění dědičnosti v databázovém prostředí MySQL. Dnes již u toho vůbec nemusím přemítat a vše dělám automaticky. Na počítači by toto šlo horko těžko.

Někteří kolegové dodnes bojují s tzv. interaktivními tabulemi, které suplují dotekové ovládání díky speciálním fixům, ale naše „jablečná sekce“ ví své. Proč trávit celé minuty kalibrací, řešením nefunkčním ovladačů nebo čekáním, až se počítačový operační systém (jedno jaký) uráčí s tabulí komunikovat. Nám stačí otevřít iPad a propojit s Apple TV. A show může začít (myšleno hodina, samozřejmě). To, že iPad můžu použít rovnou jako promítačku, ani zmiňovat nemusím. Pamětníci meotarů ví své.

Svázané ruce iPadu

Po návratu z blokového cvičení zpět do kanceláře se mohu sbalit. MacBook Pro tentokrát ležel na stole zcela nevyužit. Kompletně jej nahradil iPad. Sám neuvěřitelně pokyvuji hlavou, neboť se hrdě už skoro deset let hlásím k jablečným počítačům a nejsem zcela ideologický zastánce Applem propagované Post-PC éry, kdy mají tablety zcela nahradit tradiční počítače, jak je dosud známe.

Samozřejmě, nic není tak sluníčkové, jak se zdá. Druhý den, ta samá univerzita. Je potřeba odevzdat projektovou dokumentaci. To znamená opravdu hodně papírování v podobě obřích několik desítek stran čítajících dokumentů. A zde se projevuje slabina mobilních verzí aplikací.

iPad úplně jinak

Pokud chcete opravdu psát komplexní dokumenty, kde není jen pouhý text, ale potřebujete rovněž formátovat, pohoříte. Mluvím o úpravách zápatí a záhlaví s dynamickými poli, obsahujícími názvy kapitol. Mluvím o tvorbě a generování obsahu a rejstříků. Mluvím o tvorbě grafů a diagramů, které obsahují více než jednu kolekci dat.

Prostě a jednoduše, jablečný tablet je tak trochu geniální zařízení, které má však svázané ruce omezeným softwarem. A to se stále bavíme o mobilním Office 365, který toho umí o řád více než iWork. Pages jsou totiž fajn na jednoduchý dokument, ale psát v něm dizertaci je holý nesmysl. O omezenosti Numbers si nedělá asi iluze nikdo, nesahají Excelu ani po paty. Jediný rovnocenný soupeř PowerPointu je dlouhodobě Keynote, ale já si na microsoftí řešení rychle zvykl a dřívější podporou Apple Pencil to u mě Redmond jednoduše vyhrál.

A ještě jedna maličkost mi chybí – kontrola gramatiky. Ne, opravdu nejde o tu primitivní kontrolu překlepů, kdy vám systém podtrhne špatné slovo. Tady jde o čárky ve větách, shodu podmětu s přísudkem, nebo s/z. Samozřejmě ani Office pro Mac není dokonalý, jenže já nejsem studovaný češtinář a vzhledem k tomu, jaké množství textů produkuji, každou výpomoc ocením. V tomto dospělý Office opět boduje.

Ne vždy tablet vítězí

Při psaní neformátovaných, ale dlouhých textů ostatně úpím i v mobilních aplikacích, ačkoli jsou pro toto dostačující. Softwarová klávesnice iOS sice doznala překotných změn a zvedla svou použitelnost do jiné dimenze, ale stále není na delší psaní vhodná. Myslel jsem si, že její nedostatky vyřeším pořízením Smart Keyboard, jenže ouha, ony ty fyzické klávesy jsou sice lepší a jejich odezva příjemnější než šmudlání po displeji, ale na několikahodinové psací seance ty čudlíky opravdu nejsou.

Jednak mi vadí jejich velikost (a to nemám kdoví jak velké ruce), ale také celková úprava povrchu klávesnice a fakt, že ani při své několikatisícové ceně není tato klávesnice podsvícená. Řešením by možná bylo pořídit větší model, ale tam už je to něco za něco a člověk obětuje mobilitu.

Trochu mě taky štve další nevýhoda, opět vyplývající z omezení samotného iOS. Na Macu jako dlouholetý uživatel, a také profesionální uživatel, mám rád podporu více monitorů. Mobilní systém ji určitým způsobem zvládá taky, jelikož jinak by PowerPoint nebo Keynote nebyly schopné nabídnout snímky na projektoru a režim prezentujícího na tabletu. Jenže takové základní rozšíření plochy, kdy pracuji s jinými okny na projektoru a s jinými na displeji, zatím neumí. A v tom macOS prostě boduje.

Jsou totiž specifické situace, zejména u výuky odborných předmětů zaměřených na programování, technické kreslení s CAD programy nebo renderování, kdy na podporu více monitorů prostě nedám dopustit. Ať si říká, kdo chce, co chce, ergonomicky je to jiný šálek kávy.

Tablet naprosto válcuje MacBook Pro svou přenositelností a skladností, o výdrži na baterii snad ani mluvit nemusím, ta je zejména u posledních MacBooků Pro s Touch Barem špatná. Trochu boj je vždy, když se ocitnete v přednáškovém sálu anebo učebně, kam ještě nedorazilo jednadvacáté století. U projektoru pak na vás smutně čouhá VGA a po stole se válí RJ45 konektor pro Ethernet. Smůla, ale tento problém mají i MacBooky.

A takový ten nešvar univerzitního prostředí, kdy studenti přenáší vše možné po flash discích, ten bude také potřeba vymýtit – a zítra se to jen tak nestane. Ostatní výrobci totiž tvrdošíjně odmítají novou vlnu v podobě USB-C anebo zcela bezdrátové budoucnosti.

Dotykový MacBook

Na závěr hodlám býti jablečným kacířem. Za mě osobně a pro mé potřeby by asi byl nejlepším nástrojem dvanáctipalcový MacBook s dotykovým displejem. Ano, vím. Vím! To se nikdy nestane, Apple tyto dva světy nechce křížit. Ale konkurence to zkoušela. A kupodivu to jde.

Nikdo netvrdí, že dotyk musí být primárním ovládáním. Stačilo by však jen připustit variantu, že jsou lidé, kteří by jej ocenili. Počítačový macOS stále nabízí mnoho funkcí, které jsou ergonomicky lepší pro dlouhodobější nebo složitější práci. Koneckonců MacBooky Pro mají z nějakého důvodu ten přídomek Pro. A dovolit občas něco nakreslit na displej nebo podtrhávat, to by bylo fajn.

Zasnil jsem se. Uznávám, že tato budoucnost nenastane. A tak se asi přidám k davu a budu více a více nahrazovat MacBook Pro iPadem. Zatím však ne zcela.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *