Na poslech mluveného jsem si po letech „ticha“ musel zvykat, vždyť naposledy jsem při něm sedával či usínal v dětství. Načtené knihy mě ale lákaly, byť si říkaly o nemalou dávku koncentrace. Možná vlastně i toto byl důvod. Těch by se však našlo více, třeba možnost si číst se zavřenýma očima nebo pohodlně při cestování. Před několika roky jsem se tedy ke zvukovým knihám vrátil. A naprosto se zamiloval…