V našem seriálu jsme měli text, úkoly, obrázky, skenování a i bezpečnost, dokonce i hlas. Jednu mediální formu jsme tu ještě neměli, a tak to teď napravíme. Ano, AI umí i video. Jenže to není tak jednoduché a výsledky zatím jsou spíš marketingové, než reálné. Proč je to tak složité a proč neumí video, když umí obrázky?
Nejen mezi jablíčkáři je jeden z nejznámějších soudních sporů, spor mezi Apple a společností Epic Games, který původně řešil platební metody a možnost placení i mimo App Store, a nakonec se z něj stal naprosto kruciální spor o samotnou existenci App Store a jeho fungování.
Dosud jsme se o umělé inteligenci bavili vlastně pozitivně. Ale jako u všeho, i zde platí, že mince má dvě strany. Dnes tedy zabrousíme na temnou stranu síly. AI se totiž prosazuje i v kyberkriminalitě, a je to stejný hukot, jako ve všem ostatním.
Původně jsem chtěl psát úplně o něčem jiném, ale pak jsem si ráno otevřel čtečku RSS a doslova na mě upadl článek o praktikách zloděje iPhonů a o jeho sofistikovaných technikách, jak jeden z nejbezpečnějších telefonů nejen ukrást, ale i zničit jeho majiteli život. Čekáte dravou akci plnou hackování a komplexních bezpečnostních nástrojů, aby se tohle vše mohlo opravdu podařit?
Další díl seriálu o fungování AI nás vezme do samotných útrob našeho telefonu. I tam totiž AI najdeme. Dnes se podíváme na to, jak AI pomáhá (většinou) při optimalizaci fungování našich milovaných krabiček.
Už potřetí si říkáme, jak funguje AI nejen v našich telefonech. Dnes si to můžeme říkat i doslova, protože dnes si budeme povídat o tom, jak AI povídá. A hned na začátek vám prozradím, že to vůbec AI není.
V dnešním dílu našeho miniseriálu o umělé inteligenci si řekneme něco o zpracování obrazu. Mimochodem na toto téma už jsem v iPure nějaké články měl, ale dnes se na to podíváme z trochu jiného úhlu, který bude zajímat i uživatele mobilních telefonů a aplikací pro zpracování fotografií.
Jsme tu pro to, abychom vám přinášeli tipy a praktické návody, ale sem tam se obecná edukace o zajímavých tématech souvisejících s technologickými trendy taky hodí. A tak rozjíždíme nový seriál o umělé inteligenci, ve kterém si postupně posvítíme na to nejzajímavější z téhle oblasti a pořádně si to rozebereme. Dnes si vezmeme na paškál Siri a ostatní umělé asistenty a asi zchladíme mnohá nereálná očekávání z nástupu AI.
Už opadlo to mimochodem nevelké nadšení z poslední keynote Apple, a tak už zase pokukujeme po něčem, co by Apple mohl ještě letos představit. Hovoří se samozřejmě o nových iPadech, já osobně bych se nezlobil ani za druhou generaci AirPods Max. Ale sem tam probublá i zmínka o možném návratu krále netbooků od Apple. Mluvím o dvanáctipalcovém MacBooku, tentokrát ještě bez titulů za jménem. Moc dobře si na toho prcka pamatuju a přiznám se, že kdyby ho chtěl Apple vzkřísit, vůbec bych se nezlobil. Jsem ale asi skoro sám, a tak vlastně ani nedoufám. Pamatujete si na něj?
MacBook s úhlopříčkou 12 palců se vyráběl od roku 2015 do roku 2017, dnes už patří bohužel mezi nepodporované zastaralé produkty. Bylo to v době procesorů Intel a defacto se designově řadil k předchůdcům dnešních Airů, také relativně tenký, lehoučký a díky Intelu bohužel i hlučný jako kráva. Malé tělo se osazovalo procesory Intel Core M3, později i i5 a dokonce jsem někde zahlédl i7, ale oficiálně jsem ho v téhle konfiguraci v databázi Applu nenašel. Ona už i ta i5 dávala chlazení dost zabrat, ale zase vám v prosinci nebyla zima a daly se na tom smažit i vajíčka.
V tomhle článku jsou chyby a jsou tam schválně. Text neprošel korekturou a to pro to, jak vznikl. Text byl totiž diktován a pak převeden s využitím aplikace Transcriptionist, abyste hned viděli, co umí a co ne. Ano, občas si budete muset něco trochu domyslet a pro jistotu se mrknout na originální nahrávku, nesmyslná spojení vás budou tahat za oči, ale za opravdový výsledek tenhle experiment snad stojí.
Čas od času mě Apple dokáže rozčílit do zelena. Třeba když tvrdí vyložené lži, aby se marketingově zalíbil uživatelům. A to je případ i nesmyslu s tím, že na Apple Watch jsou nově gesta rukou a že je umí jen nové hodinky. Nesmysl, já je používám už tři roky a bez nich bych si život už ani nedokázal představit. Jak to tedy doopravdy je? A co se dá gesty dělat a jak ovládat rukou svět kolem sebe?
Zejména v korporátním prostředí velkých společností je takovým etalonem plánování a sledování projektů Microsoft Project. Microsoft ho sice v posledních letech zabil nepovedenou webovou parodií Project WebApp, ale ve firmách se stále používá klasická desktopová aplikace Project a nebo její ekvivalent na SharePointu. Zkrátka a dobře se soubory s koncovkou MPP a MPPX se hlavně ve složitém firemním prostředí setkáváme dost a dost. No jo, ale co na Macu? Nedávno mi jeden můj známý říkal, že si kvůli MS Projectu musel na MacBook nainstalovat Parallels a v něm Windows. Jenže nemusel. A proto si dnes alespoň stručně představíme aplikaci OmniPlan, která si s MPP velice dobře rozumí.
Aplikace Kalendář a Připomínky, jež jsou součástí systému, nejsou špatné. Ale pořád jim něco chybí. A tak se poohlédnete po alternativních aplikacích. Ty jsou zase fajn, ale prostě nemají tu nativní podporu. Co kdyby ale existovala aplikace, která využívá dat z klasického kalendáře a připomínek a přitom nabízí všechno, co jste kdy od nich chtěli, ale Apple vám to nedal? Já pro vás dneska jednu takovou mám a je to fakt paráda.
Pokračujeme v seriálu méně známých aplikací pro Mac, které sám denně používám a které by se mohly pro určité úkony hodit i vám. Dnes se podíváme na aplikaci, která není klasickým textovým editorem, ale umí s texty různá kouzla.
Ještě před samotnou konferencí WWDC se Apple snažil představit novinky v oblasti přístupnosti a inkluze. Pokouší se tak reagovat na vzrůstající kritiku uživatelů s postižením a nutno přiznat, že bohužel dost nešťastně. To ale nic nemění na tom, že několik dost podstatných novinek tu je, a tak se na ně pojďme podívat.
