Fotí dnes doslova každý. Někdo pro radost, někdo z pracovních důvodů. Pro někoho je fotografie hobby, pro druhé jen nástroj pro uchování vzpomínek. Jak se ale z toho množství fotek nezbláznit?

V posledních dvou týdnech jsem zažil dvě události, které mě opět donutily se zamyslet nad tím, jak je pro mnoho lidí těžké si najít jednoduchý, funkční a bezpečný způsob organizace a ukládání fotografií. Fotografii se profesionálně věnuji 20 let, navíc mě baví práce s počítačem, tabletem a daty, takže můj pohled je zcela jistě specifický. Přesto si dovolím tvrdit, že pro každého existuje jednoduchá cesta a je jen na nás, zda ji využijeme nebo zvolíme nějakou zbytečně komplikovanější. Proč o tom vlastně mluvím?

Stará škola

První příběh, který mě inspiroval, se udál při naší aktuální cestě na Aljašku. Jeden z kolegů se obdivně díval na to, jak během čekání na večeři zvládnu stáhnout fotografie z daného dne do tabletu, protřídit je, upravit a nasdílet s rodinou dřív, než nám přinesli lososa. Smutně si povzdechl, že on to tak rychle neumí a nedalo mi to a zeptal jsem se, jak pracuje on. Řekl, že si nejdřív na počítači založí složku pro daný den a do ní stáhne z fotoaparátu fotografie. Pak je první aplikací projde, udělá nějaký předvýběr a označí si snímky, se kterými chce pracovat. Pak ale vezme jinou aplikaci, do které nahraje pouze vybrané fotografie, aby je mohl upravit a po úpravě je exportuje do nového adresáře určeného pouze pro upravené snímky. Ten pak prochází zase první aplikací, aby je mohl někomu sdílet.

Proč tak složitě? Protože se to tak někdy hodně dávno naučil, tenkrát to možná nebyl úplně špatný postup a tak u něj zůstal. To, že dnes by to šlo dělat rychleji, jednodušeji a jen jednou aplikací ví, ale nechce se mu zaběhaný postup měnit. A právě neochota učit se nové věci je z mojí zkušenosti nejčastější příčina krkolomných postupů.

V zajetí technologií

Druhý příběh se odehrál po e-mailech. Ptal se mě fanda, zda když má fotografie v Apple Fotkách, tam je upravuje a následně je přenese do Google Fotek, kde je také upravuje, zda se úpravy obousměrně přenáší. Vysvětlil jsem mu, že bohužel ne, protože jde o dva oddělené systémy a ptal se, proč to tak dělá. Vysvětlil mi, že Apple Fotky používá, protože jemu vyhovují a do Google Fotek snímky přenáší proto, aby je mohl snadno sdílet s rodinou, která je na Windows a Androidu.

Zní to logicky, motivaci rozumím, ale řešení je to opravdu krkolomné. Nejenže fotografie zabírají dvakrát tolik místa, riziko různých chyb, nekonzistence a množství zbytečné práce je enormní. Co s tím?

Vyberte jednu aplikaci a jeden systém

Moje základní rada je, abyste si vybrali jednu aplikaci a jeden systém organizace a ukládání dat a ten se pokusili zdokonalit. Žádná aplikace není dokonalá, žádná neumí vše, ale čím víc nástrojů budete kombinovat, tím složitější, pomalejší a pracnější to bude. Je na každém, zda si chce fotografie organizovat ručně do složek, sáhne po Apple Fotkách, Google Fotkách, Adobe Lightroom či jiném systému. Hlavně to nekomplikovat.

Já osobně na soukromé fotografie používám Apple Fotky. Fotím iPhonem, snímky se automaticky ukládají a zálohují na iCloud. Zároveň se synchronizují s iPadem a Macem, takže cokoli mohu dělat na kterémkoli zařízení a změny se zpětně promítají na ostatních. Apple Fotky nevyžadují komplikované organizování fotografií, mají skvělé vyhledávání, jednoduché nedestruktivní úpravy a jsou skvěle propojené s operačním systémem a aplikacemi třetích stran. Na takové to domácí focení za mě jasně nejlepší volba na Apple platformě.

Pro své profesionální fotografie používám Adobe Lightroom a jejich Creative Cloud. Lightroom se chová podobně jako Apple Fotky, jen nabízí víc kontroly nad organizací, víc profesionálních úprav, víc AI nástrojů. Tím, že mám oddělené dva systémy, mohu jinak zacházet se soukromými a jinak s pracovními snímky, aniž bych narážel na problémy.

Obě aplikace přinášejí obrovskou úsporu času a práce, za předpokladu, že je používáte tak, jak byly navrženy. Obě totiž pracují s knihovnou, do které snímky importujete či synchronizujete a mají v knihovně trvale zůstat. Aplikace se stará o práci se soubory, vy se staráte o práci s obsahem souborů.

Nedělejte kočkopsy

Pracovat s adresáři a soubory tak, jak se to dělalo před 20 lety, je pomalejší, má to řadu nevýhod, ale zcela respektuji, že to může někomu vyhovovat. Chcete to? Tak to mějte. Ale nekombinujte to s moderními nástroji jako jsou Apple Fotky, Google Fotky či Lightroom. Použijte nástroje, které jsou k tomu vhodné. Pravděpodobně bude stačit kombinace Finderu a třeba Pixelmatoru Pro.

Nejhorší je používat moderní nástroje a na nich se snažit provozovat staré postupy. Exportování fotografií z Apple Fotek či Lightroomu zpět do adresářů vás připraví o všechnu eleganci, rychlost a výhody těchto systémů. A to nemluvím o zbytečné práci navíc.

Vyberte si cestu a držte se jí. Apple na iPhonu a iPadu silně preferuje Apple Fotky a tím uživatelům trochu komplikuje život, pokud chtějí používat jiná řešení. Na Macu dává fotografům absolutní svobodu a vybrat si můžete co chcete. To je dobré zohlednit například při rozhodování, zda je pro vás vhodnější Mac nebo iPad.